Epidemie dokonalosti
Skinxiety označuje stav přehnané pozornosti a úzkosti ohledně vzhledu pleti, které jsou často v naprostém nepoměru k realitě. Nejde už jen o léčbu akné, rosacey nebo jiné konkrétní diagnózy. Jde o posedlost dosažením vyhlazené, „poreless“ estetiky, jakou známe z upravených feedů a vyhlazujících filtrů na sociálních sítích. Dermatologové se stále častěji setkávají s tím, že pacientky nepřicházejí s problémem, ale s obavou z potenciálního problému. Dvacetileté ženy používají silné anti-ageing peptidy, preventivně aplikují retinoidy a řeší ochablost, která se ještě ani neobjevila. Tento trend, označovaný jako pre-juvenation, cílí právě na mladší generace a vytváří dojem, že stárnutí je třeba zastavit dřív, než vůbec začne. Výsledkem je generace, která má strach z přirozeného vývoje své vlastní pleti.
Myšlenky, které živí nejistotu
Kosmetický průmysl stojí na inovaci, a to je dobře. Problém nastává ve chvíli, kdy je každá nová molekula, kyselina či látka vnímána jako nezbytnost. Neustálý příchod nových revolučních ingrediencí v některých ženách vytváří tichý tlak, že je nutné současnou rutinu zase někam posunout, že ta stávající už nestačí. Používáme výrazy „boj proti vráskám“, „korekce nedokonalostí", „zpomalení stárnutí“, což leckomu vnukává myšlenku, že jeho pleť selhává a potřebuje zachránit
Psychologové upozorňují, že tento kulturní posun směrem k úzce definovanému ideálu krásy je umocněn sociálními sítěmi a HD obrazovkami. Normální textura pleti, póry nebo jemné chloupky najednou vypadají jako problém, který je nutné řešit. Vzniká koktejl srovnávání, tlaku a neustálého pocitu nedostatečnosti. Péče o pleť se tak mění z podpory wellbeingu v kontrolní mechanismus.
Over-treating a narušená bariéra
Dermatologové dnes čím dál častěji vídají takzvané „over-treaters“ – ženy, které používají deset i více aktivních látek denně, exfoliují několikrát týdně, kombinují retinol, kyseliny i vitamín C bez odborného vedení a svou rutinu mění pokaždé, když se objeví nový trend. A často řeší problémy, které objektivně nemají. Výsledkem bývá narušená kožní bariéra, záněty, podráždění a zvýšená citlivost pleti. Paradoxně tak mnohdy snaha o dokonalost vede naopak ke zhoršení stavu. A svou roli hraje i psychika, kůže na ni totiž reaguje velmi silně. Zvýšená hladina stresového hormonu kortizolu ovlivňuje produkci mazu, rozšiřování pórů i vznik hormonálního akné a může zhoršovat stavy jako ekzém či psoriáza. Úzkost z pleti tak může reálně přispívat k jejímu zhoršení a roztáčet pomyslný začarovaný kruh.
Od útoku ke smíření
Řešení skinxiety nespočívá v dalším účinném séru. Klíčem je návrat k jednoduchosti a podpoře funkce kožní bariéry. Základní reset může znamenat dva až čtyři týdny minimalistické rutiny, která sestává z jemného čisticího produktu, z hydratačního krému, z SPF a z maximálně jedné cílení aktivní látku večer. A stejně důležité je ale i mentální nastavení. Pokud se péče o pleť stala zdrojem úzkosti, může pomoci konzultace s dermatologem, a to nejen kvůli pleti, ale i kvůli pochopení, proč se rutina vymkla kontrole. V některých případech je na místě i krátkodobá terapie, která pomůže rozklíčovat hlubší kořeny perfekcionismu a strachu z nedokonalosti. A pak je tu digitální detox. Přestat sledovat účty, které vyvolávají tlak, a vrátit se k realitě. Zdravá pleť není bez jakýchkoli vrásek, pórů a chloupků. Je funkční, vyvážená a odolná. A jakmile ji přestaneme vnímat jako projekt a začneme ji brát jako součást sebe, vrátí se i to, co nám v této situaci chybí ze všeho nejvíc: klid.
- Zdroj článku:
GlamourMagazine.co.uk




