Whimsymaxxing: Je to prázdný konzum, nebo nám jen vadí holčičí radosti?

Princezna Kitty a kamínkový dort

Anglické whimsy znamená hravou, pohádkovou lehkost. Sociální sítě z něj ale udělaly životní přístup: dopřávat si drobné radosti hned, místo abychom je šetřili na zvláštní příležitost. Maximalistická verze trendu vybuchla v srpnu, kdy Kylie Jenner oslavila 29. narozeniny večírkem ve stylu princess kitty. Jeden z jejích dortů pokrývaly barevné kamínky, stejně jako plastové kelímky na party. Kylie bedazzling sice nevymyslela, zajistila mu ale obrovskou míru viditelnosti. Během pár týdnů se začaly polepovat nápoje, telefony, nehty i tváře.

Slovo, které je všude

Bedazzling je ale jen jedna odnož širšího trendu. Na sítích se teď všude mluví o tom, jak si do života přidat víc whimsy: nosit šaty z bazaru, které si ve skříni schováváte „na jindy“, pověsit si do obýváku světýlka, přisypat si do kávy skořici nebo si u vaření pustit staré hity. A protože dnešní internetová kultura velí dělat všechno „na max“, říká se tomu whimsymaxxing.

Psychologové ve whimsymaxxingu vidí víc než roztomilou estetiku. Terapii nenahradí, drobné hravé chvíle ale podle nich pomáhají uvolnit se a vnímat přítomnost, místo aby člověk spokojenost neustále odkládal do budoucna. A nejde o útěk před těžkými emocemi. Jde o to, uznat, že člověk občas potřebuje dělat věci jen proto, že ho baví.

Radost podle nákupního seznamu

Trend má ale i kritiky. Přípona -maxxing pochází z incelských fór, kde se mluvilo o „looksmaxxingu“, tedy o maximalizaci vlastního vzhledu. Odtud se rozlezla do sleepmaxxingu, gymmaxxingu a dalších a z každodenních drobností udělala něco, co je potřeba optimalizovat. U whimsy to vyznívá obzvlášť paradoxně, protože hravost by měla přicházet spontánně, ne podle návodu. Místo změny mindsetu nebo vyjádření vlastní osobitosti se celá tahle hravost často scvrkne na sadu předmětů, které se dají snadno objednat: kamínky, přívěsky na kabelky, mašle.

Mohlo by se vám líbit

Projekt self: Proč musíme dělat všechno na max?

Finanční influencerka Vivian Tu, na Instagramu známá jako Your Rich BFF, k tomu přidává ještě jeden rozměr. Podle ní si lidé nekupují samotnou radost, ale spíš její zdání určené pro skupinový chat nebo Instagram. Své video uzavírá otázkou, kterou si podle komentářů vzala k srdci spousta sledujících: chtěli byste tu věc, i kdybyste o ní nemohli nikomu říct? Podobně uvažují i kritičtější hlasy z módního světa. Skutečně whimsical podle nich není to, jak věc vypadá, ale proč jste si ji vybrali. Dělám to kvůli trendu, nebo jsem to opravdu já?

Holčičí, a proto podezřelé

Konverzace na sítích se stáčí k přehnané spotřebě. Proč se ale jako odstrašující příklad konzumerismu používají zrovna kelímky polepené kamínky? Cokoli, co nese nálepku girlie, má na internetu talent okamžitě vyvolat kritiku nebo posměch. Mužské koníčky se zpochybňují výrazně méně. Sbírku tenisek nebo figurek do stolních her málokdo označí za bezduchý trend nebo plýtvání. Overconsumption je skutečný problém, házet ho ale na hlavu koníčkům mladých žen a dívek je absurdní.

Bedazzling navíc není vynález léta 2026. V komentářích pod videi se ozývají ženy, které kamínky lepí od devadesátek, i rodiče, jejichž děti se u polepování zklidní podobně jako u vyšívání. Sama jsem si před pár lety s kamarádkou polepila dávkovače na léky různými kamínky a korálky. Roztomilé holčičí verze se nikde neprodávaly a já jsem prostě chtěla, aby byly hezké. Zrovna v době, kdy jsem neměla velkou radost z toho, kolik léků musím denně brát, mi to pomohlo se s tím aspoň trochu sžít a vyrovnat. Dávkovače mi vydržely opravdu dlouho. Když si sami upravíte věc, kterou používáte každý den, je to spíš forma kreativního odpočinku než následování spotřebních mikrotrendů.

Co tříděním nezalepíme

Nejčastější výtka zní, že kamínky jsou jednorázový plast, který skončí na skládce, jakmile trend vyprchá. Třídit odpad má smysl a pravidlo reduce, reuse, recycle samozřejmě platí. Jako jednotlivci toho ale zmůžeme méně, než by se z výčitek pod videi mohlo zdát. U hliníku například oběh funguje skvěle: zhruba tři čtvrtiny veškerého hliníku, který se kdy vyrobil, se dodnes používají. U plastu je to jiný příběh. Celosvětově se recykluje jen asi devět procent plastového odpadu, zbytek se pálí nebo končí na skládkách a v přírodě. Plast se vyrábí z ropy a je směšně levný, zatímco jeho recyklace je náročná. Spoustu druhů plastu nejde recyklovat vůbec. Podle videa od platformy NowThis Impact dopad plastových kamínků bledne ve srovnání se škodami, které planetě působí ti, kdo na výrobě plastu nejvíc vydělávají. Místo toho, abychom na sebe navzájem ukazovali prstem, bychom podle něj měli hledat odpovědnost právě u nich.

Whimsy se možná opravdu nedá koupit. Dá se ale vyrobit u kuchyňského stolu s kamarádkou a tubou lepidla. A kdo jiný než ten, kdo lepí, by měl rozhodnout, jestli je to radost, nebo jen její zdání?

Mohlo by se vám líbit

Need a little treat? Terapie nakupováním v éře chaosu

Zdroje: NowThis Impact, Vivian Tu/@your.richbff, Vice, Forbes