Manuál upřímné omluvy

Gary Chapman není jen tak obyčejný terapeut, nebo záhadně úspěšný autor motivačních knih, zaprodávající se stránkám i těch pochybnějších amerických magazínu o wellness. Gary Chapman je terapeutická superstar. I když proti jeho práci vystupují četné hlasy, jeho publikace The 5 Love Languages se stala evangeliem milostného života napříč společností. Pro americký web GOOP pak Gary hovoří také o pěti jazycích omluvy, které shrnul ve své knize When Sorry Isn't Enough: Making Things Right with Those You Love. Jak tedy na tu nejupřímnější omluvu, ze srdce k srdci druhému?  

Gary ve své knize tvrdí, že podobně jako v jeho předchozí publikaci, i v případě omluv můžeme vysledovat jakýsi řád pěti jazyků omluvy.  

Mohlo by se vám líbit

Dogma jménem situationship! Jak ho rozpoznat a jak z něj ven?

Vyjádření lítosti 

To, co se tímto omluvným jazykem snažíte říci, je: „Cítím se špatně, že jsem ti ublížil“ - často pomocí slov „omlouvám se“. Ale „omlouvám se“ by dle Garyho nikdy nemělo rezonovat samo. Pokud jednoduše řeknete slovo „promiň“, ve skutečnosti se nepřiznáváte k tomu, co jste udělali špatně.  

Podle psycholožky Miroslavy Janků je ale rozdíl mezi omluvou a výmluvou. „Nesnažte se hned v první větě vysvětit, co vás k omylu nebo chybě vedlo. Upřednostníte tím svoje odbavení těžkého pocitu viny a nedáte tak dostatečně najevo, že je vám to jednoduše líto. Zde se bavíme o momentu, který je určen tomu druhému, aby omluvu zpracoval, ne vám, abyste se co nejdříve zbavily viny.“ 

Převzetí odpovědnosti  

Druhý jazyk omluvy ve skutečnosti přijímá odpovědnost za špatné chování, často se slovy: „Neměl jsem to dělat.“ „Zmýlil jsem se.“ Podle Garyho se skutečně upřímná omluva vyznačuje stavem mysli, v němž jsme k sobě upřímní a dokážeme ve svém nitru přiznat, že jsme udělali chybu a nést za ní odpovědnost. Proto považuje převzetí odpovědnosti za krok důležitější pro toho, jenž se omlouvá.  

Mohlo by se vám líbit

Fenomén MALE HYSTERIA, jak se aspoň trochu naučit žít s takovým mužem?

Opravdové pokání  

Pod čtvrtým jazykem omluvy vyjadřujeme nápravu. „V tuto chvíli je důležité protějšek ujistit, že z lítosti vychází katarze, tedy skutečné uvědomění, že s chybným počínáním sám nesouhlasím a že jej nechci opakovat,“ míní Miroslava Janků.   

Žádost o odpuštění  

Pátý bod je ve skutečnosti trochu sporný a hned několik odborníku jej vyvrací se stanoviskem, že každá omluva je směřovaná k odpuštění. Uchýlili bychom se k omluvě, když bychom věděli předem, že nám nebude odpuštěno? „Pocit zranitelnosti při žádosti o odpuštění sice vytváří komplexní dojem z celé omluvy, ale někdy může vést i ke stanovení nebezpečně toxických precedentů,“ dodává Gary Chapman. Referuje tak především k partnerským vztahům, kdy se přehnaná zranitelnost může přetavit ve fetišizující servilnost.