Do bačkor ne!

Čekáte-li další z hromady hluboce oduševnělých návodů, jak vykřesat z pohasínajícího vztahu poslední teplý závan, čekejte dál. Nebudeme vám radit ani to, abyste se štvala do úmoru, jenom aby se ve vašem vztahu nevyskytl náznak stereotypu. Abyste na přítele při každé vhodné příležitosti hupsla v krajkovém prádélku a mermomocnila ho ve výtahu. Ty opravdu svižné a šmrncovní páry, které ve své společnosti pravidelně hostí dráždivé pnutí a zájem o toho druhého, totiž už dávno pochopily, že lék proti bačkorovatění spočívá v něčem úplně jiném. A že opravdu existují lidé, kteří v tom umějí chodit, ví i pětadvacetiletá zubní laborantka Marta: „Zdeněk s Markétou na mě vždycky působili až neuvěřitelně idylicky. Často jsem si říkala, že to před lidmi hrají; letos jsme ale všichni odjeli na dovolenou. Čtrnáct dnů jsme byli pohromadě a oni se chovali pořád stejně! To neznamená, že by se nikdy nepohádali – jenom bylo vidět, že patří k sobě a že jsou tomu rádi.“

Flirt budiž pochválen!
Hlavní věc, kterou stojí za to si uvědomit: Vyhlásit embargo šedivé vztahové nudě není úkol, na který byste byla sama. I váš drahý by se měl patřičně snažit, aby si zasloužil vaši pozornost. Konečně k čemu by vám také bylo, kdyby po vás toužebně hekalo stvoření, které se podle vás uplatní pouze jako zbytečný kus nábytku? „V souladu s patriarchálním uspořádáním naší společnosti ženy pořád často podléhají klamu, že zodpovědnost za vztah nesou ony samy,“ objasňuje brněnská psycholožka Veronika Koukalová. „K rovnováze je ale zapotřebí, aby do něj investovali oba partneři přibližně stejným dílem.“

Je ovšem hluboce naivní domnívat se, že vaše partnerství dostane grády, pokud si před svým drahým třeba zaflirtujete s instalatérem. V první řadě vás přítel zná lépe než své kapsy, a tudíž velice snadno uhodne, kam tímto prvoplánovým tahem míříte. A za druhé se jedná o taktiku tolikrát omletou, že by musel být posledních dvacet let v kómatu, aby o ní ještě neslyšel. Mnohem dlouhodobějšího a efektivnějšího výsledku dosáhnete malou úpravou tohoto triku. Představte si, že je váš partner někým, koho byste děsně ráda svedla (nejlépe zcela neškodný objekt, jako jsou celebrity, u nichž nehrozí, že byste si to chtěla vyzkoušet i v reálu) – a rozviňte svou sváděcí paletu! „Je prokázáno, že když se dva lidé navzájem svádějí, volí jiná slova, hloubku hlasu a jejich řeč má odlišnou melodii,“ uvádí psycholožka Koukalová.

Výhod je hned několik. Připomenete si jiskřivé začátky, vzrušíte jeho i sebe – a protože se k partnerovi budete najednou chovat jinak, získá navíc dojem, že žije s vzrušivě nevypočitatelnou ženou mnoha tváří. A vsaďte své boty, že se bude hodně otáčet, aby vám stačil!

Hájené soukromí!
„S Gábinou bydlím už čtyři roky,“ vypráví devětadvacetiletý brand manager Martin. „Než jsme se sestěhovali, hrozně mě přitahovala. Samozřejmě jsem si nedělal iluze, že je dokonalá – ale nemusel jsem vědět, co všechno na sebe patlá nebo co si provádí s vlasy. Naprostým šokem pro mě bylo, když si přede mnou zavedla tampon. Někdy dokonce přemýšlím o tom, že jsme spolu nikdy neměli bydlet. Možná by všechno zůstalo jako dřív.“

Pokud se svým drahým stýkáte už několik měsíců, nebo spolu dokonce bydlíte, jen těžko budete předstírat, že jste se vyskytla v oddělení domácích potřeb coby přímý potomek vysavače a nemáte žádné lidské slabosti. To je jasné. Zatímco ale některé záležitosti vztah zakalí lépe než ocel (třeba společná kocovina po pařbě nebo váš zubožený vzhled v horečce), jiné úkony zahrabou váš sex-appeal tak hluboko, že na jeho objevení by bylo zapotřebí důlní vrtačky. Podle našeho soukromého průzkumu do této kategorie patří nejenom obligátní výkony spojené s menstruací, ale i veřejné používání zubní nitě, vyndavání kontaktních čoček (za předpokladu, že ještě nemáte nacvičený patřičný grif a honíte je po oku jako hrášek na talíři) a kupodivu i používání kleštiček na řasy.

Jak se tyto dvě kategorie ‚utužujících‘ versus ‚rozkládacích‘ každodenností dají odlišit? „Muži vnímají nelibě ty záležitosti, u kterých mají pocit, že jim jimi projevujete nedostatek úcty,“ tvrdí psycholožka Koukalová. „To znamená, že pokud vás vidí neupravenou a nemocnou, probouzejí se v nich spíše ochranitelské pudy – kdežto když nepovažujete na nutné zavírat za sebou záchodové dveře, vnímají to logicky jako útok na svou důstojnost.“ Jako byste tím partnerovi dávala najevo, že už vás má jistou. A vy jeho.

Důstojnost, vaše nejsilnější zbraň
„Když moje kamarádka Veronika chodila s Markem, vypadalo to, že kdyby jí přikázal skočit z okna, zeptala by se ho jen z kterého patra,“ říká třiadvacetiletá Lada, studentka historie. „Dělala mu pomyšlení, kroužila kolem něj v soustředných kruzích, vařila mu dvakrát denně teplé jídlo, prala, pořád byla nachystaná, aby mu mohla posloužit, a nikdy se mu neodvážila do očí odporovat. Abych řekla pravdu, vůbec mě nepřekvapuje, že se s ní Marek po roce a půl rozešel. Koho by taky bavilo chodit s bezduchou loutkou, která nemá na nic vlastní názor a jenom přikyvuje?“

Veronika Koukalová vysvětluje: „Lidé se samozřejmě snaží vyhýbat nepříjemným situacím; v partnerském vztahu se to může projevit jako rezignace na jakékoli vyjasňování, které by potenciálně mohlo vyústit v hádku. Problém spočívá v tom, že se nevyřešené záležitosti a následně pocity křivdy postupně hromadí minimálně v jednom z partnerů a rozkládají vztah zevnitř. Navíc to vede ke ztrátě vzájemného respektu a úcty – a právě ty představují mantinely, které drží každý vztah v přijatelných mezích.“ Víme, že to víte, ale uvědomila jste si někdy, co všechno může pro zdravou vztahovou dynamiku představovat ránu do vazu? Ukázkovým příkladem je nekonečné žvatlání. „Neutuchajícími infantilními projevy naznačujete partnerovi, že jste ochotna vzdát se své důstojnosti. Tím, že se stylizujete do role holčičky, mu navíc znemožňujete jednat s vámi jako s dospělou ženou, i kdyby stokrát chtěl,“ tvrdí psycholožka. Stejně tak by každý z vás měl vědět, kde leží jeho hranice, po jejichž překročení už není návratu. Jestliže se budete navzájem vnímat jako automatické součásti domácího inventáře, vylévat si na sebe zlost a při hádkách si nadávat do slabomyslných debilů, těžko se vám ještě někdy podaří nastolit atmosféru plnou respektu a úcty. A bez té to nemůže fungovat.