Je přitažlivý, vždy skvěle oblečen, má neodolatelný úsměv a věčně se okolo vás motá. Nezapomene vám pochválit nové boty, o jejichž značce má samozřejmě velmi jasný přehled, a vzápětí to s vámi roztočí na tanečním parketu. Váš pan Dokonalý, po kterém v tom okamžiku touží všechny ženy v místnosti, má ovšem jednu podstatnou vadu: stejně jako vás jej totiž dokážou rozpálit do běla jen muži.
Za třináct let, které uběhly od změny politického režimu, stačili čeští homosexuálové vystoupit z klatby. Objektivně vzato, podařil se jim pěkný kotrmelec– z pomyslného dna společnosti se vyšvihli na výsluní pozornosti. Mít za kamaráda gaye je dnes totiž v módě – už proto, že tím dáváte najevo, jak jste tolerantní. Návštěva gay diskoték v Praze, Olomouci, Brně i dalších městech se stává pro řadu heterosexuálních dívek oblíbeným povyražením. Ale není to jen móda. Gayové jsou totiž největšími spiklenci žen, pomyslnými špiony v mužském světě, kteří se coby ’garde‘ hodí do společnosti mnohdy více než atraktivní kamarádka. „V homosexuální společnosti se cítím bezvadně. S gayi totiž můžete mluvit absolutně o všem: poradí vám, co na sebe, a řeknou i to, jestli je ten chlap, o něhož stojíte, opravdu tak božský, jak se vám zdá,“ říká osmadvacetiletá Markéta, jejíž nejlepší kamarád je homosexuál. Každý pátek vyráží s několika přítelkyněmi na známou gay diskotéku Gejzír na pražské Vinohradské třídě. „Vyhovuje mi cynický humor homosexuálů a také se tam cítím bezpečně. Můžu to pořádně roztočit, aniž bych se musela bát, že mě začne otravovat nějaký přiopilý chlap,“ vysvětluje Markéta svůj postoj. „Navíc tam můžu přijít v sebevýstřednějším oblečení a nikdo mě nebude považovat za lehkou holku.“
I její kamarád Patrik si dámskou společnost pochvaluje: „Ženy jsou mi povahově blízké, navíc mívají pečovatelský pud, což z mého pohledu není úplně špatná vlastnost,“ naráží na to, že ho jeho známé rády rozmazlují.Situace v jednom z pražských ’heterosexuálních‘ klubů tak vypadá každý víkend stejně: u centrálního stolu sedí náš Patrik, obklopen hned několika slečnami. Každou příchozí dívku neopomene políbit na tvář, galantně jí nabídne židli a objedná pití. Možná si děvčata jeho pozorností zvyšují sebevědomí, možná jim ’přátelství s teploušem‘ připadá módní – ale leckdy také zkoušejí, jestli je vážně jen na kluky. Ostatně mnoha homosexuálním mužům je nějaké to koketování se ženami příjemné a někteří v něm dokonce našli určité zalíbení. (Nutno ovšem podotknout, že v drtivé většině případů až pod vlivem alkoholu.) Sedmadvacetiletý novinář Martin vzpomíná na večírek, kam dorazila i šéfka jeho kamaráda: „Celý večer se smála a tancovala jako divá. Na odchodu se ke mně najednou otočila a políbila mě. Hluboce. Řekl jsem si ’No nazdar!‘; měla tak teplá a měkká ústa… ale nic to se mnou neudělalo,“ krčí rameny.
Tabu o sexu mezi heterosexuálkou a gayem prolomila před pár lety Madonna, když přemluvila nejznámějšího gay herce Ruperta Everetta, aby s ní sehrál milostnou scénu ve filmu Příští správná věc. Příběh vypráví o homosexuálovi a heterosexuálce, kteří spolu bydlí a jednoho dne se spolu po mnoha sklenicích červeného vína i vyspí. Určitý náznak vášně prý mezi nimi probleskl i mimo kameru. Rupert se v novinovém interview přiznal, jak ho jednou ’Material girl‘ rozohnila natolik, že ji na zadním sedadle limuzíny – před očima několika přátel – pořádně políbil. „Myslel jsem, že se mi to docela povedlo. Ale ona mne pleskla po tváři a zaječela: ’Proboha, Ruperte, přestaň mě ožužlávat jako psa!‘ “
Další příklad ’testování hranic‘, tentokrát z druhé strany: Samantha v seriálu Sex ve městě, když se rozhodla vyzkoušet, zda na její dva homosexuální přátele opravdu neplatí ženské vnady. Její křivky na ně však zapůsobily tak, že se vrhli jeden na druhého. S homosexuály se již před sedmdesáti lety velmi ráda stýkala Adina Mandlová, femme fatale českého meziválečného filmu. „Bylo jednodušší mít za přátele muže než ženy, a nejvíce pak teplouše. Byla s nimi legrace, nežárlili na vás a ještě mohli na váš případný sexuální objekt ledacos zjistit,“ vyznala se ve svých pamětech. Mandlová vztah ženy a gaye dovedla ad absurdum: v roce 1954, tři roky po svém nedobrovolném odchodu do Londýna, si totiž gaye dokonce vzala. Ben Pearson byl módní návrhář, byl hodný, něžný, a především homosexuál, a tak nad Adininými milostnými avantýrami přivíral oči. Možná právě proto jim spokojené manželství vydrželo 37 let…
Ale pozor! Můžete se také pěkně spálit – zvlášť když odmítáte vzít na vědomí, jak to s vaším přitažlivým kamarádem je. „Honza je opravdu moc pohledný. Když mi kamarádka pošeptala, že je na kluky, myslela jsem, že se jenom snaží odvést od něj mou pozornost,“ vypráví pětadvacetiletá Věra. „I když mi to později řekl sám, snažila jsem se o něj asi rok. Samozřejmě bezvýsledně. Byla jsem do něj tak zamilovaná, že jsem ho pak dva roky nemohla vidět.“
Kamarádství s gayem je úžasná masáž pro vaše ego. Vždy bude říkat, že vypadáte skvěle, protančí s vámi noc a ještě rozpozná šaty z Max Mary od těch ze Zary – proto si vychutnávejte každou minutu s ním. Ale jestliže očekáváte něco víc, držte se raději dál. V heterosexuála ho totiž prostě neproměníte.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Časopis ELLE
