KarELLE: co se dělo v redakci 16

1. Pondělí ve znamení glóbů a březnových témat
V pátek 4. ledna odešla únorová ELLE do tisku a v pondělí byla březnová porada. Pomalu se nám to rozjelo, padalo jedno téma za druhým. Těším se na rozhovor se zajímavou dámou z Ostravy. Když vstoupila do studia, zářila z ní pozitivní energie i přesto, že to v životě neměla zrovna jednoduché. Hned v noci na v pondělí jsem si také nemohl nechat ujít výsledky Zlatých glóbů a měl jsem radost, že si dvě ceny odnesl ten černobílý biják z Mexika, o němž jsem psal minulý týden. Prohlížel jsem si i fotky z červeného koberce a musím říct, že to oběma hlavním představitelkám slušelo. Yalitza Aparicio oblékla šaty od Miu Miu a Marina de Tavira se blýskla v róbě od Vivienne Westwood. 

2. Prasátka Gucci
Na začátek čínského nového roku (5. února) si Alessandro Michele připravil novou limitovanou kolekci pro Gucci. Podle kalendáře je to rok ve znamení prasete. Kampaň je nafocená Frankem Lebonem na Manthattanu ve stylu seriálu Super drbna (Gossip Girl). Prasátka se potloukají po Central Parku, probouzejí se v posteli vedle peněženek Gucci. Kolekce se skládá z 35 cool kousků – peněženek, kabelek, svetrů a pyžam –, přičemž motivy Tří prasátek jsou na všech. Tuhle neděli na knedlo, vepřo, zelo zapomeňte. 
 

3. Mám další tip pro pejskaře
Dostal jsem péřovku a ocenil jsem ji při páteční i sobotní procházce na horách. Jeli jsme k Marušce do Jesenného, v chalupě se topilo v kamnech, hrál se karban a chodilo se na procházky.  „Péřovka“, nákup z pondělka v letenském Dogtownu, se dost šikla. Normálně ve sněhu vydržím tak hodinu, ale teď jsem byl venku i tři a neklepal jsem se. Je oboustranná a modrozelená! Vím že vypadám jak housenka, ale co? Lepší teplá housenka než zmrzlý bostonský smeták. 

4. Víc a ještě víc
Viděl jsem v kině Cenu za štěstí a moc mě to nevzalo. Ani Hanák, Hybnerová, Trojan a Chýlková nezachránili nekonečné záběry na vlak a jízdu krajinou. Zaujalo mě na YouTube „Hairy Tale“ od japonského mimina Baby Chanco, které je teď tváří Pantene pro japonský trh. V redakci se probírala zlomená srdce. Už jich zas pár přibylo. Tento týden jsou to hned dvě navíc. A zamiloval jsem se do děkovné řeči herečky Glenn Close na Zlatých glóbech. „Odmalička se cítím jako Muhammad Ali, který byl předurčen stát se boxerem. Viděla jsem disneyovky a věděla jsem, že to taky dokážu. Po 45 letech, co hraju, si neumím představit lepší život a práci.“  

Glenn, Glenn, Glenn Close. Už 45 let dělá to, co miluje. Kéž by to všichni v kanceláři měli taky tak!