Syndrom včelí královny Aneb když ego přeroste přes hlavu

 

Nerovné zastoupení žen ve vyšších a rozhodovacích pozicích se zdá být nekonečnou problematikou. Žena je nejprve moc mladá a nemá tak dostatek profesních zkušeností. Poté, co je nasbírá, už se zase dostává do věku, kdy se od ní očekává „hrozba“ v podobě založení rodiny – a tedy menšího pracovního nasazení. I od muže se v jistém věku čeká, že si pořídí děti. Na rozdíl od ženy se však nikdo neobává, že při nemoci či nutnosti vyzvednout dítě ze školy obětuje své pracovní hodiny on. Tradiční předpoklad, že ženy se místo kariéry obrátí do soukromé sféry a budou se věnovat výhradně rodinnému životu, je jedním z důvodů, proč se při pracovním postupu dostávají do bodu, ze kterého se zkrátka nemůžou hnout dál. 

 

Skleněný strop 

Místo v kariérním žebříčku, které nelze překonat i přes splněné požadavky k vyšší funkci, se připodobňuje k tzv. skleněnému stropu. Bariéru, jež znemožňuje ženám dostat se do vyšších pozic, přitom netvoří „pouze“ očekávání prioritizace rodiny, tedy často nevyřčená otázka, na kterou se zaměstnavatel ze zákona zeptat nesmí. Svou roli sehrávají i klasické genderové stereotypy. Něžná, starostlivá a citlivá žena přece nemůže vykonávat strohá racionální rozhodnutí nebo dokonce vést tým – a už vůbec ne mužů. Tím narážíme na další zásadní vliv udržující bariéru skleněného stropu aktuální. Vyšší management zaplňují zejména muži a jsou to tedy většinou oni, kdo volí další kandidáty do manažerských pozic. Jejich hlas tak spíše dostane další muž. Ten poté nastoupí do pomyslného skleněného výtahu, kterým vyjede až na vrchol, zatímco stejně kvalifikovaná žena zůstává uvízlá na stejném místě. 

 

 

Queen bee

Některým ženám se jistě podaří překonat sociálně vykonstruované překážky a dosáhnout na lídrovskou pozici. To však ale ještě neznamená vítězství. Po náležitě vydobyté cestě, při níž žena musela dokazovat predispozice k dané funkci mnohonásobně více než mužští kolegové, musí i nadále čelit různým očekávání ohledně nové pozice. Bude na své podřízené mírnější, protože jsou ženy? Nebo se naopak bude „na ženu“ projevovat moc přísně?  

Ženy v obdobné pozici reagují různě – některé se snaží empaticky zohledňovat těžší, nerovnou cestu, kterou si prochází i jejich kolegyně. Tlak spojený s vyšší pozorností však může vést až k syndromu včelí královny, jenž se projevuje přísnějším zacházením se ženami oproti mužům. Manažerka poté ukazuje, že je tvrdý vůdce, funguje stejně jako mužští kolegové ve vrcholovém managementu a splňuje tak obraz, který se prezentuje jako úspěšný. Žena se syndromem včelí královny také nezřídka tvrdí, že její podřízené odvádějí méně práce – jednoduše proto, že sama musela pracovat více než muži, aby dosáhla profesního postupu. Žena lídryně se tak sama dostává do spleti genderových stereotypů.

 

Něžná a citlivá žena přece nemůže vykonávat strohá racionální rozhodnutí nebo dokonce vést tým – a už vůbec ne mužů.

 

Americká psycholožka Carol Tavris, jedna ze spoluautorek eseje z roku 1974, jež syndrom s negativními konotacemi pojmenovala, lituje vytvoření zavádějícího názvu pro tolik komplexní chování žen, které se pod tlakem musí adaptovat na dominantně maskulinní prostředí. „Queen bees“ totiž necílí na to být nepřátelské. Snaží se jen nějakým způsobem vypořádat s genderovou diskriminací, které musely samy čelit. Otázkou tedy zůstává, co je skutečně potřeba napravit – přístup „několika“ žen ve vyšších pozicích nebo genderově znevýhodňující systém, který nerovné příležitosti a nepřiměřený tlak na ženy neustále udržuje? Syndrom včelí královny totiž nezpůsobuje genderovou diskriminaci. Je jejím přímým důsledkem.  

 

Zdroje: Kimelsesser.com, Businessinsider.com

Předplaťsi & Ušetři

Elle cover
REKLAMA