Runway report: Quiet D-Drama u Diora

Do you dare?

Často se od nových kreativních ředitelů očekává, že značku přepíší nebo se vymezí předešlým érám. Jonathan Anderson se ale vydal jiným směrem: včera v Paříži během Paris Fashion Week otevřel svou první Dior dámskou Ready To Wear kolekci retrospektivním filmem Adama Curtise. Místo aby předchozí stránky Dior knihy vytrhl či vymazal, rozhodl se navázat vlastním pokračováním s úctou k historii. Sestříhané záběry tak diváky provázely érami kreativních ředitelů – od Johna Galliana, Rafa Simonse až po Mariu Graziu Chiuri. Video bylo Andersonovým způsobem, jak propojit všechny kapitoly Dioru do jednoho příběhu a uvést celou show do kontextu. 

Mohlo by se vám líbit

Dior se po vakuu znovu nadechuje...přichází Jonathan Anderson

Pro každého něco

Obecně to je způsob, kterým je Jonathan zvyklý pracovat. Už u Loewe si vybudoval pověst vizionáře schopného propojovat literaturu, konceptuální myšlení i pop. Sám uvedl, že se kolekce zabývá dvěma napětími, která jsou vlastní Dioru i dnešní době – balancuje tak mezi dressing-up a každodenní realitou. Na mole se tento kontrast projevil naplno: realita v podobě džín, overalu a mini sukní stála proti princeznovské zdobenosti, mašlím a krajkám. A právě z několika rozdílných světů je možné cítit určitou neukotvenost a absenci jasnějšího směru, na který jsme u Dioru zvyklí.

Anderson v rámci kolekce kombinoval zúžené bar jackets s oversized topy, denimové mini sukně s krinolínami a elegantní šaty s oversized mašlemi. Některé modely odkazovaly na Christianův „New Look“ z roku 1947, jiné evokovaly jeho předchůdce – od Galliana po Chiuri – ale vždy s Andersonovým osobitým podpisem.

Mnohé modely nabízely hravé literární a vizuální narážky. Krinolíny, šikmé pásy, capes i volné topy ukazovaly jeho schopnost propojovat divadlo, literaturu a módu do jedné soudržné vize. Silným leitmotivem přehlídky byly klobouky od Stephena Jonese – trojrohý pirátský styl, připomínající estetiku Galliana i Ann Demeulemeester. Hned první look – bílé šaty s dvěma propojenými mašlemi předpověděly Andersonovu schopnost kombinovat historické reference s jeho charakteristickým moderním pojetím.

In details

Kladný ohlas dostala obuv. Za tou stojí designérka Nina Christen, Andersonova dlouholetá spolupracovnice. I zde je cítit výrazný rukopis z Loewe, který ale respektuje Dior estetiku – hnědé a černé kožené lodičky, aplikace s mašlí, veliké květinové prvky, atypické mokasíny či lodičky s pírky. Boty byly nápadité, ale zároveň nositelné, a doplňovaly Andersonovu vizi quiet drama – balancování mezi extravagancí a elegancí.

Kolekce tak nastavuje ambiciózní tón pro budoucí sezóny – ukazuje, že Dior pod Andersonem nebude ignorovat minulost ani dramaticky měnit estetiku módního domu - pod jeho vedením se Dior nejspíše dočká reinterpretace s nadhledem a vizí. Uvidíme, zda se příště ono „quiet drama“ s tichým přívlastkem promění ve větší, výraznější statement. Zatím Anderson dokázal spíše nastínit svou vizi, než ji plně realizovat - bude velmi zajímavé sledovat další vývoj v nadcházejících sezónách.

Mohlo by se vám líbit

Probuzení dlouho spícího tygra: Jak Demna chaosem pozvedá Gucci

Galerie: Dior Spring-Summer RTW 2026:

38 fotek 39 fotek