Pod pařížským Pont Alexandre III, zalitým světlem prvního úplňku tohoto roku, zachytil včerejšího večera kreativní ředitel John Galliano výjimečný okamžik v čase a zkonstruoval dekadentní dostaveníčko v potemnělé Paříži, jehož pochmurnou scenérii osadil postavami, nočními požitkáři, míjejícími se na svém měsíčním putování podél Seiny. Tento moment vychází z inspirace voyeuristickým dílem fotografa, sochaře, medailéra a spisovatele Brassaïe, z jehož díla Galliano čerpal, spolu s inspirací z děl fauvisty Keese Van Dongena. Galliano, který letos slaví deset let svého působení u Margiely, využil umělcovy vize a protkal ji vizí svou. Kreativní ředitel rád experimentuje, což nám za dekády jeho působení dalo jedny z nejlepších oděvů módní historie. V kolekci Maison Margiela 2024 Artisanal vykresluje obraz praktik a událostí, které formují charakter odrážející se v našich šatech. Tělo Galliano vnímá jako plátno, na kterém vyjadřuje všechny své emoce okořeněné o vlastní příběhy ze své minulosti, práce u Christiana Diora, kterou zastával od roku 1996. To se do jeho kolekce propsalo mimo jiné siluetami módy Christiana Diora z poloviny minulého století. Nechyběly korzety, sešněrované do až závratně hubených siluet sužující těla nositelů a nositelek. To jim dodalo na teatrálnosti, která z nich učinila dekadentní loutky nebo snad panenky s porcelánovou tváří, kterou jim vytvořil neuvěřitelný make-up Pat McGrath. Každým pohybem postavičky vyjadřovaly všechny své emoce. Tady nejde „jen“ o oblečení. To, na co hledíme, je oslavou individuality a řemesla jako takového.
Spojení talentu a času jako esence couture
Kolekce není pojmenována „Artisanal“, tedy řemeslná, jen tak pro nic za nic. Klíčovou technikou a filozofií v praxi Johna Galliana je šíře využívaných postupů a tentokrát byla posunuta do nových výšin. Kolekci trvalo ručně vytvořit dlouhých 12 měsíců ve skicách a devět měsíců ve fyzické výrobě. V neúprosně se měnícím prostředí módy sužovaném sezonností a trendy jde o až nevídaný úkaz. Vznikala v haute couture ateliérech Maison Margiela a ve své šíři promítá celou řadu nových technik nově vyvinutých Johnem Gallianem, a zároveň dále rozvíjí a zdokonaluje jeho již zavedené haute couture praktiky, které jsou pro krejčovinu kreativního ředitele symbolické. Pokud jste začínali nabývat na dojmu, že ve světě módy už nemůže být vynalezeno něco nového, protože se vše zpravidla cyklicky vrací, Galliano vás z tohoto narativu jednou jedinou kolekcí vymaní. V kolekci představil například iluzivní techniku milletrage, označující lehké oděvy vydávající se za odolné kabáty, bundy nebo kalhoty, které jsou však vytvořeny z vrstev jemných lehkých tkanin a jsou zakončeny tkaninou potištěnou v trompe l’oeil klasického pánského textilu, jako je například tvíd. Nebo techniku gouttoir-coating, která je aplikovaná na oděvy, v nichž jsou prosakující silikonové úpravy a ručně korálkové krystaly vyrobeny tak, aby vypadaly, jako by na deštníky, klobouky, kabáty a bundy pršelo nebo jako by se lemy kalhot protahovaly loužemi dešťové vody. Nebo technika smršťování látek zvaná rétrécirage, při níž je tvídový oděv tvarován s prvky lepidla a jemného vlněného krepu, které při vaření srážejí látku a potlačují objem do specifického tvaru. Prostřednictvím tohoto procesu se anatomické nebo koketní tvary formují do přizpůsobených siluet. To je jen zlomek technik, které byly v době práce na kolekci použity. Čas na jejich použití však není tím nejdůležitějším, co skutečně kvalitní couture vyžaduje. Je to spojení dlouhých měsíců práce a především talentu, který je hybatelem všeho. A v tomto případě se to všechno setkává pod jednou střechou domu Margiela za vlády módního mága Johna Galliana. Přehlídky by neměly být jen o oděvu samotném, ale i o show jako takové. A včerejšího večera, za svitu magického úplňku, jsme byli svědky onoho tolik mytologizovaného módního momentu, na který jsme tak dlouho čekali.
Zdroj: autorský článek
