Přehlídka Chanel se odehrávala již tradičně v Grand Palais, který se pod taktovkou kreativního ředitele módního domu proměnil v předimenzovanou galerii s pětasedmdesáti výstavními díly. Všechna samozřejmě vymyslel sám Lagerfeld. On totiž celkově nerad svěřuje důležité věci svým kolegům. Ale proč taky, když všechno, na co sáhne, se promění ve zlato? Jediné, čeho se obáváme, je, aby se nám neupracoval, přece jen už je to pán v letech. Ale věk nevěk, návrhář jde neustále s dobou, dokonce před ní má často i náskok, a i proto na playlist své přehlídky zařadil song Picasso Baby od rappera Jaye-Z.
Samotné modelky svými těly a krásou ještě zvýšily hodnotu outfitů, které působily na jednu stranu klasicky, na druhou ale zároveň překvapivě neobvykle. Modely připomínaly ze všeho nejvíc uměleckou přeměnu ikonických kousků Chanel za pomoci koláží a dekonstrukce. Plátna tvídových látek natřel osmdesátiletý génius překvapivě i sytě růžovými odstíny a oči svým múzám doslova zmaloval. Elegantní perlové náhrdelníky zvětšil do nepravděpodobných rozměrů a řetízky propletené kůží se neobjevovaly jen v podobě popruhů od kabelek, ale také jako náramky. Ležérnost bohémského světa navíc zdůraznila spadlá ramena a odhalená břicha. Vzorky barevných temper se obtiskly i na letní bílé šaty a kalhoty a vesty potřísnila rozlitá barva. Tašky nesloužily jako prostor pro nutnosti, ale jako úložiště vzácného portfolia portrétů nebo abstraktních kreseb.
Hlavní vzkaz celé show nemohl tedy rozhodně nikoho minout: móda je plnohodnotná forma umění. Je žádaná, drahá, a v případě značky Chanel rozhodně nesmrtelná. Zainvestujete do díla pro svou i budoucí generaci?
