State of Fashion navazuje na článek z květnového vydání ELLE sérií rozhovorů s designéry, značkami, mladými talenty a pedagogy, kteří udávají směr československé módy. Mapuje tuzemskou módní scénu a její klíčové hybatele – a podává zprávu o tom, v jakém bodě se československá móda nachází právě teď.
Když se řekne State of Fashion v Česku nebo na Slovensku – co to pro tebe znamená?
Nejspíše určitou naději, že je zde potenciál k vytvoření tvůrčího základu, na který je možné navazovat, nebo se proti němu vymezovat a tvořit tak zajímavější tuzemskou fashion scénu.
Čím si podle tebe naše módní scéna prošla? V čem jsme dál a v čem podle tebe pořád tápeme?
Vnímám, jak se za čas, kdy se pohybuji v rámci tuzemské scény mění podoba přehlídek a vůbec prezentace jednotlivých tvůrců. Myslím, že je stále třeba čas, aby se zde vyvinula jakási kultura těchto prezentací, která by šla lépe rozvíjet.
Jaká témata v módě aktuálně vnímáš jako klíčová nebo důležitá?
V módním prostoru se je často skloňované téma udržitelnosti, což je pro mě osobně spíše otázka určitého zpomalení, cíleného kontaktu návrháře a zákazníka. Zároveň sleduji i rostoucí zájem o identitu, sebevyjádření a originalitu.

Co konkrétně hýbe tvojí vlastní tvorbou?
V mé tvorbě se nejvíce odráží otázka identity jedince – jak se skrze oděv může vyjádřit, jak může móda zrcadlit jeho pocity nebo myšlenky. Tyto motivy propojuji s pomalým přístupem k tvorbě a důrazem na osobní zkušenost, která je pro mě při navrhování vždy stěžejní.
Kdybys měl vyjmenovat tři věci, které tě nejvíc inspirují, jaké by to byly?
Určitě stále zůstávám u filmové tvorby, přičemž mou absolutní oblíbenkyní je Sofia Coppola. Dále inspirace krajinou, zejména venkovskými motivy – aktuálně je mou velkou inspirací vůně a celková atmosféra s ní spojená.
Máš pocit, že móda má u nás pořád spíš „okrajové“ postavení? Nebo se to podle tebe mění?
Myslím si, že v rámci naší scény teprve vznikají pevnější základy, na kterých by se dalo dále stavět, jako je tomu u jiných designérských oborů, například skla. I tak si však myslím, že už není pouze okrajovou záležitostí.
Co podle tebe do módní scény přinášíš ty sám?
Věřím, že přináším určitý autentický příběh, případně identitu za kterou si stojím a která má pevné tvůrčí jádro.
Jak pracuješ se svým vlastním stylem jako značkou?
Málokdy vyloženě reflektuji určitý trend, spíše se snažím tvořit jakýsi vlastní svět v rámci kterého udržuji osobní kontakt s klientem.
Jak si myslíš, že se bude módní scéna u nás vyvíjet v dalších 5–10 letech?
Osobně se bojím, nějaké formy sebe-vykrádání, případně s tím i spojené ztráty té budované identity značky. Stejně tak bych rád, aby i větší módní akce neztratili určitou hloubku a nespadli k povrchnímu chrlení rychlých trendů.
Co by sis přál, aby si z tohohle rozhovoru odnesl někdo, kdo českou nebo slovenskou módu zatím moc nesleduje?
Nejspíše, aby nezůstal jen u sledování mainstreamu a hledal kolekce a značky, které přináší konkrétní příběh a určitou hravou formu vyjádření, která člověku může být zpočátku mnohem bližší.
Martin Kohout
Vystudoval střední uměleckou školu se zaměřením na fotografii a film, ale věděl, že jeho médiem bude oděv. Roku 2018 byl bez akademického zázemí vybrán jako finalista soutěže pro mladé návrháře Van Graaf Junior Talent, kde také zvítězil. Na Mercedes-Benz Prague Fashion Weeku prezentoval ještě třikrát, pak přesedlal na samostatné přehlídky autorských kolekcí. Sezonně odhaluje kapsulové kolekce, jejichž impozantními objemy plní šatníky českých žen.
- Zdroj článku:
Autorský rozhovor, navazuje na text od Nicole Kudělkové – State of fashion – vyšlo v tištěném vydání ELLE 05/25







