Funkcí naší pokožky je chránit organismus před vnějšími vlivy. Je vlastně takovou pláštěnkou, která našim orgánům poskytuje přístřeší a nabízí jim bezpečné útočiště. Tento kožní kryt tvoří buňky, jež z větší části obsahují vodu. Blahodárnou tekutinu, která tvoří šedesát procent lidského těla. Potřeba vody je tím pádem pro naše tělo – nejenom kůži – zásadní. Tím, že pravidelně pijeme a hydratujeme tělo zevnitř, podporujeme jeho správné fungování. Jak je to ovšem s hydratací vnější? Musíme pokožce nutně dodávat delikatesy, jako je kyselina hyaluronová, panthenol nebo glycerol? A můžeme si dovolit pleť nehydratovat vůbec?
Trochu jiný film
Alfou i omegou zdravé kůže je kvalitní kožní film neboli hydrolipidický systém pokožky, který se – zjednodušeně řečeno – stará o to, aby voda zůstávala v pokožce a ta byla následně zdravá a příjemná na dotek. Film tvoří emulze vody a lipidů (neboli výměšky potních a mazových žláz) a vedle toho, že pomáhá udržet kůži hebkou a vláčnou, působí také jako překážka proti bakteriím a plísním. Tento jemně kyselý plášť má sám o sobě přirozenou schopnost hydratace a v ideálních podmínkách se tedy teoreticky naše pokožka obejde bez jakékoli další péče. Kůže však může být narušena například častým mytím, opalováním nebo používáním nevhodné kosmetiky. Jakmile pak obsah vody v rohové vrstvě klesne pod 8 až 10 %, kůže začne být sušší, ztrácí pružnost a přirozený lesk a vyžaduje intervenci v podobě opravy kožní bariéry a dodání chybějící hydratace.
Jak mi vysvětlila formulátorka kosmetiky a spolumajitelka kosmetické značky Canneff Lenka Průšová, pokožku můžeme hydratovat celkem třemi různými způsoby. Prvním z nich je kosmetika s humektanty neboli hydratačně aktivními látkami, jako je panthenol, xylitol, propanediol či kyselina hyaluronová. „Tyto látky jsou schopny na sebe navázat vodu. Mezi nejúčinnější patří právě kyselina hyaluronová, jež umí svůj objem zvětšit až tisícinásobně,” vysvětluje Lenka Průšová. Druhou skupinu tvoří látky optimalizující hydrolipidický systém pokožky, ať už je to skvalan, ceramidy, či nenasycené mastné kyseliny z olejů. „Tvoří v podstatě takové výplně mezi buňkami. Ty si můžete představit jako cihly ve zdi a skvalan a spol. jako maltu, která je drží u sebe a zabraňuje vypařování neboli transepidermální ztrátě vody,“ dodává formulátorka. Posledním způsobem, jak pokožce dodat hydrataci, je aktivně tvořit mikrofilm na jejím povrchu. ...
Chcete si přečíst celý článek? V plném znění jej najdete v tištěném vydání květnové ELLE. Svůj výtisk si můžete objednat až do své schránky za speciální cenu a poštovným zdarma na tomto odkaze.
