Alžběta II.: Britská ikona vládne své zemi již 70 let

Alžběta II. přišla na svět 21. dubna 1926 coby prvorozená dcera vévody a vévodkyně z Yorku. Spolu se sestrou Margaret byla vychovávána pod přísným dohledem své matky a guvernantky, denně se učila literaturu, jazyk, historii i hudbu. Studovala doma, teprve později pro ni palác zřídil speciální dívčí školu, kde se naučila vyšívat, tančit, vařit a starat se o děti. Když jí bylo osmnáct let, vstoupila do armády, tři roky nato pak absolvovala svou první zámořskou cestu.

Alžběta II. se královnou původně nikdy stát neměla. Všichni totiž předpokládali, že povládne její strýc, jehož děti budou v pořadí následnictví výše. Eduard VIII. byl ale donucen abdikovat, protože se rozhodl pojmout za ženu již několikrát rozvedenou Američanku Wallis Simpsonovou. Na trůn tak usedl Alžbětin otec Jiří VI. a z mladičké princezny se stala přímá následnice trůnu.

Nešťastná zpráva o smrti milovaného otce zastihla tehdy pětadvacetiletou Alžbětu na cestách. S manželem Philipem pobývala zrovna v Keni, odkud se spolu s ním měla přesunout do Austrálie a na Nový Zéland. Informace ji doslova zdrtila, svého otce totiž chovala ve velké ústě. Ale zvítězil u ní smysl pro povinnost. Když se jí sekretář Martin Charteris zeptal, jaké si přeje mít královské jméno a zda zůstane Alžbětou, odpověděla jasně a přesvědčivě: „Samozřejmě.“

Mladičká královna to tehdy neměla vůbec jednoduché. Zemi čekaly velké otřesy, ale Alžběta nemohla vědět, jak rychle přijdou – netušil to vůbec nikdo. Během prvních dvanácti let její vlády se britská koloniální říše prakticky rozpadla a roku 1965 se termín „Britské impérium“ přestal téměř používat. Země měla pouze dvě možnosti: mohla na svou minulost buď zcela zapomenout a začít budovat impérium doslova od nuly, nebo své předchozí hříchy přetavit v něco dobrého. Alžběta vybrala tu druhou možnost a vytvořila Společenství národů, tedy Commonwealth. 

Jeho cílem bylo propojit bývalé koloniální pány s poddanými, kteří jim vypověděli svou věrnost. Británie už neměla pouze rozkazovat, ale jít příkladem a být první mezi rovnými. Královna, která jako jedna z mála pochopila důležitost vícerasé a mnohonárodnostní povahy, se stala tmelícím prvkem tohoto celku. Narozdíl od řady svých ministrů a britských poddaných včas rozpoznala, že je nevyhnutelné zbavit se „starých“ myšlenek a místo toho přijmout nové národy mezi sebe.

I přes všechny těžké okamžiky a skandály, jimiž si královská rodina prošla, neztratila Alžběta II. nikdy víru v sebe sama a svou zemi. Mnohokrát stála na rozcestí, byla nucena vyjednávat o zisku nezávislosti konkrétních států, vytvářela si se zeměmi úzké vztahy a učila se být nejen dobrou panovnicí, ale především diplomatkou. Pro mnohé menší státy společenství dodnes představuje určitou míru jistoty a propojení s vnějším světem. Obdivuhodné jsou i její cestovatelské přínosy: během své vlády navštívila více než 115 zemí, a zřejmě tak představuje nejzcestovalejší hlavu státu v dějinách. 

Ani v pokročilém věku nepřestala plnit povinnosti královské rodiny, byť řadu z nich přenechává ostatním členům, zejména princi Charlesovi a princi Williamovi. Její projevy kolem koronavirové pandemie v roce 2020 a 2021 byly jednou z nejsledovanějších událostí v Británii.

Galerie: Prohlédněte si střípky ze života královny Alžběty II.:

8 fotek 9 fotek