Řekni pravdu!
Pamatujete si onu legendární scénu z dokumentu Netflixu o Davidu Beckhamovi? Jeho žena Victoria do kamery přesvědčivě tvrdila, že pochází z „working class family“, načež se zpoza dveří ozval Davidův hlas: „Řekni pravdu!“ A po několika sekundách (a jednom dramatickém očním kontaktu) z ní vypadlo přiznání století: „Dobře, táta mě vozil do školy Rolls-Roycem.“ Tento moment stal internetovou legendou a dost možná i důvodem, proč teď Victoria dostala prostor pro svůj vlastní dokument. Konečně měla šanci napravit PR škody, které napáchala zmínka o luxusní limuzíně z osmdesátek. Netflix uvedl třídílnou sérii tentokrát věnovanou Victorii a její kariéře. David dostal prostor k vlastním vyjádřením, ale předpokládejme, že i pokyny, co a jak ne/říkat. I přesto jsme se mohli dozvědět velmi překvapivé informace.
Nikdy se neměla ráda
Minisérie sleduje Victorii od éry Spice Girls přes módní shows až po domácí kuchyň v Cotswolds (kde se jí, jak přiznává, ani ten toast se sýrem moc nedaří). Není to ale jen navoněná přehlídka úspěchů jedné z nejslavnějších žen Británie. Victoria Beckham poměrně otevřeně líčí, jaká byla její cesta od éry Spice Girls přes fotbalovou manželku až po respektovanou módní návrhářku a mluví o vzestupech i pádech její kariéry. Hned na začátku se Victorie svěřila s tím, že nebyla nikdy oblíbená. Ve škole ji nikdo neměl rád a zažila i šikanu. Utíkala proto na pódium ke zpěvu a tanci, kde se stávala někým jiným. Definitivně jí život změnil konkurs na skupinu Spice Girls. Právě tady se naučila mít ráda samu sebe. „Holky mi říkaly: ,Jsi zábavná. Prostě buď taková, jaká jsi.ʽ“ Dodává, že teprve díky nim poprvé v životě cítila, že zapadá. „Kdybych ty čtyři nepoznala, můj život by byl úplně jiný.“ jenže kapela se po šesti letech na vrcholu rozpadla. A spolu s tím přišel i Victoriin osobní pád. I když na pohled všechno vypadalo úplně jinak.
Čokoládu nejedla přes třicet let
Victoria žila s Davidem Beckhamem. Ona bývalá Spice Girl, on fotbalová hvězda světového formátu, nejsledovanější a neobletovanější pár Velké Británie. V roce 1999 se jim narodil syn Brooklyn. Může být na pohled větší štěstí? Přestěhovali se do Manchesteru, aby byli blíž jeho klubu – ale právě tam se začala cítit osaměle. „Najednou jsem místo šíření ‚girl power‘ seděla sama v bytě, daleko od rodiny, bez přátel,“ popsala. „Bylo to pomalé, osamělé období. Pořád jsem si říkala: co teď budu dělat?“
Tlak médií na ni navíc sílil. „Lidé si mysleli, že jsem ta mrzutá potvora, co se nikdy neusměje. A vlastně se nemýlili,“ řekla s nadsázkou. V té době se prohloubil i problém s příjmem potravy. „V televizi mě tehdy vážili. ‚Ukažte, kolik jste zhubla.‘ Byla jsem hrozně mladá a bolelo to,“ říká. Potřebu kontroly přenesla na jídlo i vzhled. „Když máte poruchu příjmu potravy, naučíte se lhát. Nikdy jsem o tom nemluvila s rodiči. Neustále vám někdo říká, že nejste dost dobrá – a to se s vámi vleče celý život.“ Dodnes má extrémně přísnou životosprávu. Když se jí David v jednom záběru zeptal, jestli si nechce vzít čokoládovou tyčinku, Victoria rezolutně odpověděla: „Na čokoládu jsem nesáhla od 90. let. Teď s tím nezačnu.“
Nejfotografovanější žena bez respektu
Bulvár ji zařadil do kategorie „WAG“ (wives and girlfriends fotbalistů) a ona ji přijala. Po Davidově přestupu do Realu Madrid v roce 2003 začala nosit obrovské brýle, miniaturní kraťasy a výrazný dekolt. „Když dnes vidím ty fotky, usmívám se,“ přiznala Victoria. „Tehdy jsem prostě volala o pozornost. Byla jsem kreativně prázdná a takhle jsem zůstávala v pozornosti médií. Hledala jsem samu sebe. Cítila jsem se smutná, zamrzlá v čase. A slíbila jsem si, že když ještě někdy dostanu šanci, už ji nepromarním.“
Ztracený smysl života a čerstvý vzduch do plic znovu dostala po přestěhování do USA v roce 2007. Odstěhovali se tam sice kvůli Davidově kariéře, ale Victoria tam odstartovala tu svou – módní. Módu milovala odjakživa, energie módních přehlídek ji okouzlila už v éře Spice Girls a zcela ji pohltila. Victoria sice měla skvělý módní vkus a lásku k módě, ale v módní branži byla vnímána jen jako figurka z bulváru, kterou nikdo nebral vážně. Díky společnému manažerovi se seznámila s návrhářem Rolandem Mouretem, který ji do tajů módního světa zasvětil.V dokumentu na kameru zavzpomínal: „V bulváru můžeš být Victoria Beckham, ale v módě musíš být Victoria. Musíš být autentická. Aby ji lidé brali vážně, museli jsme zabít WAG.“ Její přátelé, mezi které dnes může počítat i Donatellu Versace, Marca Jacobse nebo Toma Forda před kamerou přiznali, že v úspěch Victorie na poli módy nikdo z nich nevěřil. Měli za to, že je to jen další z řady celebrit, které navrhne kolekci někdo jiný, ona na to přilepí své jméno a tím to skončí.
Vaše nedůvěra, můj pohon
Victoriu ale jejich nedůvěra poháněla kupředu. Překonala nálepku levné celebrity a fotbalové manželky. Přenesla se přes obvinění, že za ni první kolekci ve skutečnosti navrhl Roland Mouret. První velkou přehlídku v Paříži si vydupala i přes to, že to vypadalo, že se všechny okolnosti proti ní spikly. Kolekce se setkaly s dobrým přijetím módních expertů a nebyla jen jedna. Přišla druhá, a další. Dočkala se dokonce i toho, že její show navštívila Anna Wintour. Otevřela si první butik. Vyhráno ale zdaleka nebylo. Její společnost se začala propadat do ztráty. David módní značku své ženy dotoval, jak jen mohl, ale byla jako bezedný otvor. „Byl jsem v panice. Peníze jen odcházely a nic se nevracelo.“ Victoria vzpomíná na nejhorší chvíle: „Každé ráno jsem brečela před prací. Cítila jsem se jako hasič, co jen hasí škody. Byli jsme desítky milionů v mínusu.“ Nakonec musela přizvat investora Davida Belhassena z NEO Investment Partners. Ten popsal stav značky bez příkras: „Byla to katastrofa. Ztráty, špatná čísla, nikdy žádný zisk. Nikdy jsem nic tak těžkého neopravoval.“ Belhassen se rozhodl, že záchrana společnosti Victorie Beckham by byla špatné byznysové rozhodnutí a nepůjde do toho. Než si všiml, že jeho manželka nosí krásné oblečení. „Co to je za šaty?“ zeptal se. „Victoria Beckham,“ odpoveděla jeho žena. „A mám jich ve skříni spousty.“ Značka Victorie Beckham byla v tu chvíli zachráněná.
Happyend?
V závěru dokumentu se Victoria s Davidem bavili doma ve svém venkovském sídle v Cotswolds o její neutuchající potřebě stále něco dokazovat. David se jí tiše zeptal, proč to všechno dělá. Victoria mu odpověděla, že po tolika letech dřiny konečně cítila skutečnou příležitost – a nechtěla ji ztratit. On ji ujistil, že němu už dávno nic dokazovat nemusí. Ona se ale rozplakala, když vzpomínala na chvíli po poslední přehlídce, kdy v jeho i dětských tvářích viděla hrdost. David s úsměvem odlehčil situaci: „Upřímně, byli bychom pyšní, i kdybys zvládla jen udělat sendvič se sýrem.“ „No, upřímně, ani ten neumím,“ odpověděla Victoria a rozesmála tím oba. Nakonec dodala slova, která celý její příběh shrnula: „Úspěch je příjemný pocit, nebudu lhát. Jsem hrdá a nestydím se za to, že jsem ambiciózní. A ještě nekončím.“
- Zdroj článku:
Netflix, Variety.com
