Zemřela Madeleine Albrightová. Političce s českými kořeny bylo 84 let

Albrightová se narodila 15. května 1937 v Praze jako Marie Körbelová, první ze tří dětí v české židovské rodině. Krátce po vyhlášení protektorátu však s rodiči emigrovala do Británie. Její otec byl československým diplomatem, v londýnském exilu radil třeba Edvardu Benešovi. Ona sama se mezinárodním vztahům věnovala už na střední škole. 

Ke svému původu se Madeleine vždy hrdě hlásila, dlouho ho však úplně neznala. Rodiče ji vychovávali jako katoličku a o tom, že se narodila v Praze jako židovka, neměla tušení až do roku 1996. Tehdy novináři odhalili, že její židovští prarodiče i další příbuzní se stali oběťmi holokaustu. Jen v Terezíně jich tehdy zemřelo 26.

Ve Spojených státech, kde se rodina usadila po komunistickém převratu, vystudovala Madeleine politologii. Ve Washingtonu pracovala už za prezidenta Jimmyho Cartera, kde měla na starosti vztahy s Kongresem. Od roku 1993 byla velvyslankyní při OSN.

Hvězda Albrightové zazářila čtyři roky nato, když ji po obhájení mandátu Bill Clinton požádal, aby se stala jako první žena mynistryní zahraničí USA. Podařila se jí řada věcí, její tvrdý a nekompromisní přístup a břitký jazyk byl však často i kritizován. Ona sama považovala za největší úspěch ve své funkci řešení kosovského problému, mnozí ji však tento krok ostře vyčítali. Sehrála rovněž zásadní roli při přijetí Česka, Polska a Maďarska do NATO. 

Politička, která se domluvila plynně hned pěti jazyky, na rodné Česko nikdy nezanevřela. Navštěvovala ho poměrně často a hned po sametové revoluci byla poradkyní Václava Havla, s nímž ji pojilo úzké přátelství. V roce 1997 převzala z jeho rukou nejvyšší české státní vyznamenání – Řád Bílého lva.

Ve funkci šéfky americké diplomacie skončila v roce 2001, do ústraní se však nestáhla. Publikovala, přednášela, cestovala a podnikala. Byla známá svou láskou k módě a především k brožím, díky nimž vyjadřovala své názory, nálady a postoje. Její „špendlíková diplomacie“ se stala pověstnou. O brožích vydala i knihu s názvem Tajná řeč broží s podtitulem Příběhy z mé šperkovnice.

V květnu 2012 jí Barack Obama udělil prezidentskou medaili svobody, vůbec nejvyšší civilní vyznamenání Spojených států. Ocenil její přínos k řešení konfliktu na Balkáně, její zájem o lidská práva a touhu omezit šíření jaderných zbraní. Usilovala o mír, a to všemi možnými prostředky. Měsíc před zahájením invaze na Ukrajinu varovala Vladimira Putina, že se dopustí obrovské chyby, která bude mít na jeho zemi devastující účinky. „Namísto toho, aby Rusku vydláždila cestu k velikosti, by Putinovi přinesla hanbu, protože by jeho zemi zanechala diplomaticky izolovanou, ekonomicky ochromenou a strategicky zranitelnou tváří v tvář silnější a jednotnější západní alianci,“ napsala v komentáři pro deník New York Times.

Zdroj: cnn.com, New Your Times