Řešíte herectví se svou maminkou, herečkou Danou Batulkovou?
Moc ne. Každý si na to stejně musíme přijít sám, ať už dostaneme rad bůhvíkolik.
Působíte jako sehraná dvojka. Jak moc máte k sobě blízko?
Máme hezký vztah. Máma mi často volá, já za ní jezdím. Dlouho jsem
bydlel doma, a společně s mámou a sestrou jsem pak bydlel i se svou
první holkou. Máme k sobě blízko.
Svěřujete se jí?
Vždycky to tak bylo. Tátovi jsem toho nikdy moc neříkal. Když jsem
v největší p....., tak volám jí. Dodá mi tu správnou mateřskou podporu,
pomůže mi ten problém zanalyzovat a nakonec z toho vyleze, že vůbec
o nic nejde. To mi pomáhá.
Když váš táta začal žít s herečkou Lindou Rybovou, byl jste
jediným mužem doma. Měl jste pocit, že se o mámu a sestru musíte
postarat?
Říkal jsem si, že se nesmím hned odstěhovat a musím s nimi být.
Možná jsem to zbytečně přeceňoval a vlastně si nejsem jistý, jestli
jsem tehdy něco důležitého vykonal. Ale minimálně jsem nic nezanedbal.
Řešila máma někdy výběr vašich holek?
Nikdy mi třeba neřekla: „To je s...., s tou nechoď.“ Má rozvinutou
intuici a přirozený odhad na lidi a vždycky poznala, kdo je fajn, a kdo
by mi mohl ublížit. Vždycky mě ale jen zpovzdálí pozorovala, chovala se
neutrálně, a když to skončilo, jen něco pronesla. Nemyslím, že je
dobře, když se matky montují do vztahů svých synů. To nedělá dobrotu.
A vybíráte si holky podle mámy?
Moje holky byly vždycky tak rozdílný, že se do žádnejch škatulek nevešly…
Se sestrou Marjánkou, které je třináct, jste teď natočili
pohádku, a společně hráli i v seriálu Horákovi. Jak se vám spolu
pracuje?
Myslím, že ségra je z naší rodiny nejšikovnější. Marjánka je hrozně
chytrá, rychle dospěla. V některých věcech je mnohem dál než já. Je to
dospělá osoba. Cítím, že to má v hlavě srovnané. Přestože je v pubertě,
má nad sebou tak důležitý nadhled.
Necelý rok chodíte s herečkou Marthou Issovou. Nesmějou se vám kluci v hospodě, že je starší?
Vůbec. Vždyť je to mladá holka!
Je výhodou, že je také z branže?
Znám spoustu holek z branže, se kterýma se nedá vydržet. Martha je
prostě skvělá holka. Doma se o hraní moc nebavíme, raději řešíme
banální blbosti. Výhodou je, že jí nemusím nic vysvětlovat, někteří
lidé od divadla jsou trochu ujetí a ona tu branži zná, takže si neklepe
na čelo a neříká, co to mám proboha za kamarády. Chápe i sobeckost toho
povolání.
Chystáte nějaký společný projekt?
Hrajeme spolu v Plačkách, které dělají SKUTR. Možná spolu někdy něco
ještě uděláme. Ale Martha je mnohem lepší herečka než já herec, takže
se bojím, že vedle ní budu vypadat méněcenně (smích).
Médii nedávno proplula zpráva o vaší svatbě. Záhy se ukázalo, že
se konala pouze v rámci natáčení filmu Kukačky. Jak se vám líbila?
Bylo to legrační.Všichni nám gratulovali, Martě dokonce blahopřála
paní ze syrské ambasády. Otec mi napsal, že jsem hrozný a vynadal mi,
proč jsem nezavolal babičce… Chvíli jsem fámu všude vyvracel, a ve
finále ji vědomě podporoval. Brali jsme to jako legraci.
A co svatbě říkáte vy osobně? Ano, nebo ne?
Svatba je dobrá pro rodinu. Je to chvíle, kdy se otcové opijou
a plácají se po zádech. Na soužití lidí ale žádný vliv nemá. Baví mě ta
ceremonie, děje se už dlouho, tak asi nějaký smysl má.
Zmínil jste otce. Ještě pořád spolu nemluvíte?
Ale jó. Občas se vídáme. O našich vztazích se toho napsalo už dost a myslím, že to stačilo, není to zajímavé.
Co vám třeba přijde zajímavé?
Cvičit na kytaru anebo skládat hudbu s naší kapelou Nightwork.
Natáčíme druhou desku a přemýšlíme, jakými komunikačními kanály ji
pustíme k lidem.
Ty staré cesty už jsou passé?
Dřív bylo důležité být u firmy, která vám desku nechala nahrát
a zajistila mediální podporu. Dneska si desku můžeme nahrát doma
v obýváku, takže firmu už nepotřebujeme. A cédéčka si lidi mezi sebou
stejně vypálí…
Vy taky?
Českou kupuju.
Divadlo, hudba – vy se asi moc nenudíte, co?
Když mám volno, tak rychle přemýšlím, co bych udělal, aby se něco
dělo. Neumím odpočívat. Baví mě pracovat. Jsem rád, že když něco
skončí, začne něco nového, a když něco nového nezačne, bojím se, že už
to tak bude napořád. Trpím těmahle úchylnejma představama…
Jak dlouho vydržíte nic nedělat?
Teď jsme s Marthou byli dvanáct dní v Ománu a měl jsem pocit, že je občas docela dobré nic nedělat…
