
Jiří Strach se v novém snímku pod křídly ČT vrací k době, kdy byl konec socialismu už na dohled, ale únava a lhostejnost byly silnější než naděje na změnu. Do šedého světa konce 80. let zasazuje příběh ženy, která pro svou dceru dokáže víc, než by jí kdo přisuzoval.
Lilian, kterou výjimečně přesvědčivě hraje Elizaveta Maximová, trpí středně těžkým mentálním postižením. Po znásilnění porodí zdravou dceru Malvínu, ale úřady od začátku zpochybňují, jestli se o ni dokáže postarat. Lilian však odmítá ustoupit a své dítě brání všemi prostředky – ať už pokousáním sociální pracovnice, nebo později útěkem ze světa, který jim nedá šanci být spolu.
Film sleduje jejich život v několika časových rovinách. Ukazuje, jak obě najdou dočasné útočiště u starší bezdětné ženy, která jim poskytne lásku a pocit domova. Ten ale vezme za své po její smrti – a systém, unavený a necitlivý stejně jako doba sama, chce matku a dceru rozdělit. Malvína pochopí, že jediná možnost, jak zůstat spolu, je utéct. V lesích, kam se ukryjí, se symbolem jejich vztahu stává obyčejný rohlík – maličkost, která je spojí i po letech, když se matka zavřená v ústavu pomalu vzdává života.
Strach nevypráví příběh, který by měl konejšit. Záběry na úřady a ústavy té doby jsou přesné a nepřikrášlené, atmosféra světa, v němž nikdo nemá sílu ani chuť pomáhat, působí tíživě. O to víc vynikne výkon Elizavety Maximové. Její Lilian je křehká i urputná, nepřepjatá a neuvěřitelně autentická. Liz roli připravovala půl roku – docházela do ústavů, přibrala osm kilo, aby ji zahrála bez sentimentu i přehnaného dramatu. Výsledek je ohromující – z jejího projevu vyplývá, že mateřství není o dokonalosti, ale o lásce, která přesahuje rozum i pravidla. Velmi přirozeně a citlivě jí na plátně sekunduje Sophia Šporclová v roli Malvíny, která vnáší do těžkého příběhu dětskou otevřenost a opravdovost.
Máma není film, na který si zajdete pro trochu toho příjemného escapismu. Je to příběh, který připomíná, že i tam, kde už nikdo nic nečeká, zůstává mezi matkou a dítětem pouto, které nepřetrhne ani postižení, systém nebo rezignace lidí kolem.
Zdroj článku: Autorský článek
Liběna Rochová: Doteky - O cestě do bezčasí
Nejčtenější články
Doporučujeme

ELLE Movie Check: Sbormistr

Cover star Hana Vagnerová: Roli sundávám s kostýmem a nenosím ji domů

Denisa Barešová: Své role mám pod kontrolou, nechci žít životy postav

Ivan Trojan: Herectví je terapie, zároveň emocionálně i vyčerpává

ELLE Beauty Lounge Red: V hlavní roli Sbormistr

Rodina jako jeviště: Citová hodnota zkoumá naše nejintimnější role

Cover star Oskar Hes: Přijde potlesk a já jsem zase zpátky v Oskarovi

On Culture: Petr Uhlík

On Culture: Sára Korbelová









