Dřevo, zeleň a klid Aneb jak se bydlí uprostřed divoké finské přírody

Jestli Anu a Topimu Pentikäinenovým v životě něco nescházelo, tak odvaha, vášeň a pracovitost. Anu se nebála začít v roce 1971 živit tím, co ji bavilo nejvíc – výrobou keramiky. Za pomoci svého manžela založila v laponském městečku Posio značku Pentik, a dala tím vzniknout nejseverněji položené keramičce na světě. Za čtyřicet šest let své existence se stala nejen významným producentem nádobí a bytových doplňků ve Finsku, ale vlastní sedmdesát obchodů po celé Skandinávii a další v Rusku, Švýcarsku a Česku.

Anu a Topi za svůj život vystřídali několik domů. Když se jejich děti osamostatnily, zakoupili pozemek s dřevěnou chatou uprostřed přírody. K té si nechali přistavět novostavbu, která odpovídá jejich nynějšímu životnímu stylu. Nový objekt je z velké části prosklený a se starší zástavbou ho spojuje prosklená chodba. „Když jsme se rozhodli postavit tento dům, chtěla jsem v něm mít prosluněný ateliér.

Velkou část svého života jsem totiž měla ateliér ve sklepě,„ vysvětluje výtvarnice. Ateliér s velkoformátovými okny je vůbec největší místností v domě a spíš než dílnu připomíná velkorysý obývací pokoj. Díky rozměrným oknům má pětasedmdesátiletá výtvarnice každý den možnost pozorovat, co nového se v okolní přírodě zase odehrálo. Les a jezero během střídání ročních období mění barevnost a ona se jí nechává inspirovat. 

Ať už jste v jakékoli místnosti v domě, můžete si plnými doušky vychutnávat úchvatný výhled do divoké laponské přírody.

Přestože by si po několika dekádách neúnavné práce mohla s manželem užívat penzi, jsou oba neustále aktivní. Anu stále určuje umělecký směr Pentiku a v posledním roce se intenzivně věnovala přípravám své vlastní výstavy, která se v březnu otevře v galerii Taidehalli v Helsinkách. Pro expozici nazvanou „Tři prostory“ doma vytvořila na tři sta keramických květin a na tisíc osm set kamenů, které pak převážela vypálit do továrny na zadních sedadlech svého volva. „Tvůrčí proces mi běží v hlavě ve dne v noci. Příliš neskicuji, protože raději pracuji s konkrétním materiálem,“ vysvětluje vitální žena, jakým způsobem obvykle postupuje. A dodává, že když člověk moc neplánuje, zbývá pak více prostoru pro intuitivní krásu. 

Pentikäinenovi mají rozdílné biorytmy, Anu vstává v pět ráno a začne tvořit, Topi si naopak rád přispí, a tak si bydlení rozdělili. Ona spí v ložnici v novostavbě, která přiléhá k ateliéru, on v ložnici v dřevěné chatě, kde je i velký společenský prostor s krbem. Její další vášní je vaření, a tak chtěla, aby kuchyň byla především praktická. Volba nakonec padla na minimalistický model od německé značky Poggenpohl.

Každopádně i z kuchyně, stejně jako z dalších místností, je úchvatný výhled do krajiny. Celoročně se manželům na pozemek chodí pást sobi a v zimě mají možnost pozorovat polární záři přímo z postele. Navíc díky energické Anu bydlení neschází to, co obvykle v jiných skandinávských domácnostech nenajdete – svěží barvy. Už od osmdesátých let jezdí každý rok do indického Rádžastánu. Miluje tamní lidi a jejich kulturu, a to se odrazilo ve výběru zařizovacích předmětů. V celém interiéru se tak severské prvky bydlení nenásilně prolínají s indickými a asijskými starožitnostmi, které ve spojení s jejími díly a uměním od spřátelených výtvarníků vytvořily jedinečné bydlení nabité pozitivní energií.

Galerie: Nahlédněte do domu manželů Pentikäinenových:

5 fotek 6 fotek