Dub, jasan a bříza. Co spolu roste v lese, souzní i v interiéru

Zbraslav možná není místem, které byste vnímali jako venkov. „Přesto říkáme, že jedeme ‚do Prahy‘,“ směje se marketingová a projektová manažerka Tereza Hajná, která zde s manželem Gabrielem Otřísalem, majitelem poradenské praxe, už dva roky žije. Po letech v 2+kk v pražském Podolí se rozhodli splnit si sen – dům se zahradou.

Zbraslav nebyla první volbou, ale... „Zkráceně se to dá říct i tak, že na dům s pozemkem v Braníku jsme prostě neměli peníze,“ říká Gabriel. „Ale nelitujeme, do práce to máme dvacet minut a jsme blíž přírodě.“ Pokud by nejeli autem, mohou využít autobus. Doufají, že jednou bude vozit jejich děti. „Samozřejmě šlo o to, abychom na dům měli, ale zároveň jsem nechtěla nic, kde bych byla odsouzena dělat dětem taxikáře,“ dodává Tereza.

Hlavní požadavky pro architekta? Zachovat původní půdorys i zmodernizovaný venkovský styl a také využít terénní rozdíl mezi ulicí a zahradou k vybudování velké garáže, co neukrojí z pozemku.

Rekonstrukce probíhala od dubna roku 2019 pod taktovkou architekta Martina Nerudy a jeho technického kolegy Petra Hanzala, realizaci zastalo Stavitelství Klus. „Největší výzvu představovaly hádanky týkající se kvality konstrukcí, které není možné dopředu odhadnout,“ říká Martin Neruda. Ukázalo se například, že kromě dvou míst, kde se dělaly sondy, chybějí základy a v podstatě je bude nutné vystavět znovu. Místo očištění a zateplení tak došlo k celkové přestavbě. Při ní se mimo jiné změnil tvar i účel podkroví, které dříve nebylo využívané. Prostor domu je dnes otevřený, což je ideální pro společný život, kde máte o ostatních přehled – galerie v patře má takovou dimenzi, že v ní děti mohou hrát fotbal a rodiče cvičit jógu. Své místo tam ovšem najdete i ve chvílích, kdy se potřebujete „schovat“.

Interiér se pyšní několika osobitými, designově-konstrukčními prvky. Ty ale nikdy neplní jen estetickou funkci. Třeba ocelové kleštiny spojují krov střechy. Na rozdíl od klasických dřevěných trámků výrazně posunují podchozí výšku stropu, a to, že poskytují zajímavé možnosti osvětlení, je vítaný bonus. „Když do interiéru proudí denní světlo, kleštiny slouží zároveň jako stínítko, což vytváří příjemnou atmosféru. Horní patro se pak pásově světlí přes celý dům,“ vysvětluje Martin Neruda.

Některé zařízení vyžadovalo diskusi. Třeba velikost reproduktorů, na které měl Gabriel vysoké požadavky, ale Martin se obával, aby nenarušily estetickou stránku interiéru. Jindy byli oříškem dodavatelé: netypické střešní prosklení o celkové délce přes 16 metrů dokázaly v Česku nabídnout v podstatě jen dvě firmy. Následné stínění na tuto plochu pak jedna jediná.

Dub, jasan a bříza. Co spolu roste v lese, to se dobře doplňuje i v interiéru

„Spolupráce s Martinem a Petrem nám rozšířila obzory,“ říká Gabriel. „Třeba v principu střídání světla a stínu v interiéru anebo v kombinování různého typu dřeva, kdy máme dub, jasan i břízu a fungují spolu – do té doby jsme si mysleli, že se má člověk snažit najít vždy co nejbližší vzor stejného druhu dřeva. Martin zastává názor, že co spolu roste v lese, to se dobře doplňuje i v interiéru.“

Tereza s Gabrielem se do domu nastěhovali v září 2020. „Následovalo období, ve kterém jsme my chvíli sloužili chytrému domu více než on nám, ale to jsme s realizační firmou systému Loxone vcelku rychle doladili,“ říká Gabriel.

„Rekonstrukce pro mě byla výjimečná v tom, že jsem nemusel nikoho o ničem přesvědčovat,“ vzpomíná Martin. „Klienti byli mimořádně nápomocní realizaci, prokázali velmi dobré manažerské schopnosti a dokázali rychle pochopit technické a konstrukční věci i principy fungování na stavbě. Není to úplně běžné.“

Manželé se na rekonstrukci také aktivně podíleli – od malování přes lazuraci betonových stropů až po tvorbu modřínového plotu, kdy Tereza v excelu počítala prodlužování latí s klesáním ulice a Gabriel zase do plotu vpravil postupně okolo 2500 šroubů. Někdy šla práce hladce, jindy méně. „Stalo se, že po malování interiéru musel podlahář měnit prkno, které odneslo vzteklé mrštění štětkou při manželské hádce,“ vypráví s úsměvem Gabriel. „Naše vlastnoruční práce tvořila jen malou část celku. Přispěla ale k dotažení každého detailu a má svou hodnotu, člověk si ji pamatuje.“

Předplaťsi & Ušetři

Elle cover
REKLAMA