Skryté zážitky

Řadový dvojdomek s béžovou fasádou vypadá zvenku nenápadně, až obyčejně. Na pražském Břevnově stojí od dob první republiky, kdy Praha zažívala obrovský rozvoj a město se rozšiřovalo výstavbou vilových čtvrtí. Nejedná se o solitér, ale o úplně běžný dobový dvojdomek, kterých je tato část hlavního města plná. Kdybyste se tu ocitli náhodou, snadno si městské uličky spletete s vesnickými. A právě venkovským espritem si Břevnov podmanil i manžele Jakešovy, kteří začali snít o bydlení v opukovém domku a zahrádce ve vnitrobloku.

„Ohromně se nám líbilo na Tejnce, kde bydlí kamarádi. Dlouho se nám ale v okolí nedařilo nic kloudného sehnat. Až když jsme hledání vzdali, přišel nám do cesty tenhle omšelý byt ze 30. let,“ vypráví Iva Jakešová u stolu v prostorné jídelně spojené s vedlejší kuchyní, na které se mi nedaří najít žádné znaky sešlosti. Nečeká na otázku a na můj překvapený výraz obratem odpovídá: „Takto to tu tedy tenkrát rozhodně nevypadalo! Byt byl plný miniaturních pokojíčků, do kterých se pořádně nevešel ani gauč a kde byla tma. Jakmile jsem ale stála u okna s výhledem na Břevnovský klášter, říkala jsem si: ‚Tady chci bydlet!‘ “ směje se a vede mě přes vstupní halu na toaletu. Právě tady se totiž osudové okno dnes nachází a výhled je tu skutečně mimořádný.

Prvorepublikové bydlení vyžadovalo velké zásahy, se kterými si Jakešovi nevěděli rady, a jelikož zrovna rozjížděli nové podnikání, neměli ani peněz nazbyt. Zapeklitou situaci jim pomohl vyřešit architekt Vítězslav Danda ze studia edit! Stačila jedna návštěva, aby manželům po týdnu zaslal návrh na jednoduše upravenou dispozici a za další tři měsíce byla hotová i rekonstrukce. „Od té doby všem zarytě doporučuji – pořiďte si architekta! Ušetříte čas i peníze. Vnímám to stejně, jako když potřebuji ostříhat nebo jsem nemocná. Bez kadeřnice nebo doktora se taky neobejdu, tak proč bych se snažila obejít něco tak důležitého, jako je kvalita bydlení.

Až tady mi došlo, že člověk může mít radost už jen z toho, že se mu doma zkrátka dobře žije,“ říká Iva Jakešová, která se od dráhy asistentky na veterině a návrhářky publikačních systémů před deseti lety dostala až k pohostinství a v Praze s manželem Petrem od té doby provozuje legendární Bistro 8. 

Dům manželů Jakešových
Info ikona

Jejím celoživotním koníčkem je vaření, umění a design. Proto jsou jejich restaurace na Letné a Vinohradech vyhlášené nejen výborným jídlem, ale také propojením s výtvarnem. Pravidelně pořádají výstavy předních umělců, mezi nimiž nechybějí špičky scény jako Josef Bolf, Lucie Sceranková nebo Jiří Kovanda. „Lidi občas zarazí, že v kavárně narazí na díla významných jmen z oboru, nás ale tohle propojování ohromně baví. Jednou se u nás dokonce zastavil kurátor z MoMA v New Yorku, který byl v Praze při příležitosti porotcování ceny Jindřicha Chalupeckého. Byl z toho unesený a my z jeho zájmu samozřejmě také!“ směje se Iva.

Jakmile jsem stála u okna s výhledem na Břevnovský klášter, říkala jsem si: tady chci bydlet!

Někde tady začala její vášeň pro sbírání umění, které pro ni symbolizuje hezké momenty s přáteli. „Pro mě je sběratelství o osobním kontaktu s umělci, většinu z nich opravdu znám. Tedy až na sestry Válovy, ty bych si ale poznat přála velmi.“ Vedle Válových na zdech břevnovského bytu najdeme díla od Krištofa Kintery, Luďka Rathouského, Lady Gažiové nebo Radima Labudy a řadu designových děl od Antonína Tomáška, Silvie Luběnové, Adama Turečka nebo Michala Bačáka. Bydlení Jakešových je jako naučná encyklopedie. Na každém rohu se tu ukrývá jiný zážitek schovaný do předmětu a čeká, až jeho příběh rozluštíte. Třeba nad talířem plným koláčů z Bistra 8. 

Tištěný magazín

Elle cover
REKLAMA