Továrna na jiná řešení

„Není podstatné, jak daleko a na jak dlouho,“ říká hvězda italského designu Paola Navone, „cestování je způsob života, uvažování a vnímání. Je to proces, stejně jako design.“ Jejím přáním je žít alespoň chvíli úplně ve všech místech, která kdy navštívila. Domovem se jí staly Paříž a Milán, kde v dnes velmi módní, původně průmyslové čtvrti Zona Tortona objevila malou tovární budovu, kterou přetvořila ve svůj domov a ateliér. Její studio Otto sídlí v přízemí, zatímco patro tvoří Paolin byt. Dohromady představují to nejlepší z její práce. Díky vlnitému plechu střechy, neomítnutým a nahrubo nabíleným zdem i dlážděným podlahám a proskleným stěnám tvoří ideální pozadí pro designérčiny sbírky keramiky, kuchyňského nádobí, soch i solitérů nábytku podle jejího návrhu. 

Ani uvnitř industriálně působícího domu rozhodně není technický ráz v přesile. Hlavní roli tu ale podle Paoly hraje světlo. „To kvůli němu mě dům oslovil. V Paříži jsou okna velká, ale milánské domy obvykle chránily menšími okny interiér před sluncem. Přímé světlo je přitom něco úžasného.“ Prostor působí velkolepě i proto, že je stále jakoby nehotový. Některé kouty nebo police jsou zaplněné a vyzařují intenzitu a tvůrčí energii – hromadí se tu knihy, konvice nebo recyklované předměty, jinde najdete naopak zcela holé stěny a prázdné plochy. Paola totiž miluje nedokonalost. Kusy nábytku, kterými je dům zařízen, ale rozhodně dokonalé jsou. Obrovskou pohovku pro Gervasoni s čalouněním od benátské značky Rubelli, stejně jako konferenční stolky navržené pro další italské značky Poliform a Baxter nebo postel pro Letti & Co. nebo stůl a lustry pro chicagskou značku Crate & Barrel vytvořila ona. 

Dům Paoly Navone
Info ikona

Dalšími zásadními kusy vybavení jsou její objevy z cest. Přízemí vévodí keramická zlatá ryba z Albissoly. V kuchyni září červené lustry z čínského trhu, které kontrastují se sbírkou nerezových pánví, konvic a hrnců i knihovnou plnou kuchařek ze všech koutů světa. Nejvýraznějším objektem je Paolino dílo Antropologie věcí, koláž z keramiky z jihu Francie a Toskánska, namíchané s nářadím a příbory z thajských dílen. Sbírka vznikala přes dva roky a stejně jako mnoho dalších věcí v domě si hraje s předpokládaným způsobem užívání předmětů, které popírá, nebo alespoň zpochybňuje. 

Na cestách si vypěstujete oko nomáda. Nevnímáte předměty, ale jejich příběhy a atmosféru, kterou dodají i místu na druhém konci světa.

Obdobně je třeba schodiště zdobené černobílými puntíky připomínajícími původní africké plastiky (proto mu Paola říká Afroscala) – ovšem zespodu – a drahocenný modrý lustr Barovier & Toso visí na červeném kabelu ledabyle přehozeném přes dřevěný trám v ložnici. Na podlahách se střídá keramická dlažba s kamením a cementem a pod plechovými stropy trčí kabely a trámové konstrukce. Odstíny modré ale dodávají domu charakteristickou uklidňující atmosféru Středozemí, indigo, akvamarín a tyrkys se přelévají jeden v druhý. Rostliny místy industriální stavbě dominují a působí, jako by tu rostly zcela svévolně a dříve nebo později měly prostor ovládnout. Neobvyklá přehlídka různorodých řešení působí kompaktně i lehce. Ironie a nadhled postmoderny jsou totiž Paole Navone stále bytostně vlastní.

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Předplatné Elle

Elle cover
REKLAMA