Utajený klenot

V Kotěrově stavbě se nám krásně žilo a pracovalo. Velká pisárna otcova vlastního nakladatelství byla vpravdě prostorná, jasná a dobře větratelná. Její okna hleděla na západ do zeleně Riegrových sadů,“ vzpomínal na svého otce František Laichter, pradědeček Štěpána, který o Laichterův dům v současnosti pečuje a snaží se do něj znovu přivést život. Na fasádu umístil pamětní desku, v rámci festivalu Open House pořádá ve vile komentované prohlídky, přednášky či výstavy výtvarného umění ve dvoře domu. Aktuálně hostí například studenty sochařství Akademie výtvarných umění. Aktivity spojené s domem můžete sledovat na instagramovém účtu @laichter.house. 

 

Laichterův dům
Info ikona

 

V duchu funkcionalismu

Když nakladatelství Jana Laichtera přestalo postačovat předválečnému rozmachu, majitel se pro rozrůstající se podnik rozhodl najít nové útočiště. Vzpomněl si na antverpský dům knihtiskaře a nakladatele Kryštofa Plantina, který plynule spojoval dílny a knihkupectví s rodinným zázemím a rozsáhlou knihovnou (dnes se v tomto domě nachází muzeum o nakladatelské a tiskařské historii Plantin-Moretus). Proto o návrh moderního domu v roce 1908 požádal svého přítele, průkopníka a zakladatele české architektonické moderny, profesora Jana Kotěru. Ke značné nelibosti tehdejších vinohradských obyvatel se Kotěra v té době již oprostil od secesního dekorativismu a tvořil velmi funkčním způsobem. Zrovna se nacházel na samém vrcholu své kariéry, kdy k dekoraci využíval estetické kvality samotných stavebních materiálů. Na bočních portálech uplatnil otesanou holou žulu, pilíře nechal postavit z hnědých cihel a fasádu ozdobil žlábkovitě česaným cementem a hrubou oblázkovou omítkou. Přednímu pohledu na dům dominuje předstoupený pětiokenní arkýř z bílých cihel s anglickými posuvnými okny. 

Interiérový design

Jan Kotěra záměrně pracoval se scénografií interiérů Laichterova domu. Hned po vstupu úzkou chodbou se vcházelo doleva do nakladatelství, pokud však člověk pokračoval dále do nitra budovy, stanul tváří v tvář nevídané podívané. Dodnes se velkorysou vstupní halou pne majestátní modřínové schodiště s vyřezávanými motivy sov jako symbolů moudrosti, nad ním se pyšně vznáší zdobený lustr od Františka Anýže a celek doplňuje dekorativní geometrická výmalba Františka Kysely.

 

 

Pohnutá historie

Halou se po masivních dřevěných schodech vstupuje do patra, kde se dříve nacházel byt nakladatelské rodiny. Přestože Laichterovi potomci v domě stále žijí, v tomto apartmá bydlí jiná rodina, která má silný vztah k dědictví Jana Kotěry. Kotěra však nebyl jediným slavným autorem, který se na stavbě podílel – v roce 1937 dům na adrese Chopinova 1543/4 o patro navýšil jeho žák Pavel Janák. Původní majitel Jan Laichter celý dům nechal postavil na dluh, konkrétně pak na záloženskou a bankovní dlouhodobou zápůjčku, kterou na vysoký úrok namáhavě splácel od roku 1908 až do roku 1921.

Laichterovo nakladatelství 

V Laichterově domě fungovalo mezi lety 1896 a 1949, kdy bylo v rámci znárodnění soukromého podnikání zlikvidováno. Vydávalo primárně filozofickou, humanitní a naučnou literaturu. Stál za ním nakladatel Jan Laichter, původně vyučený kupec z měšťanské rodiny z Dobrušky. Ve 23 letech se však rozhodl, že se chce stát knihkupcem, a po roce skutečně získal místo v Ottově nakladatelství. Jedenáct let poté už spolu s Tomášem Garriguem Masarykem a Františkem Drtinou zakládá revue Naše doba a pár let poté i vlastní nakladatelství. Rok před svou smrtí získává v roce 1945 čestný doktorát Univerzity Karlovy za zásluhy o českou literární kulturu.

 

Připomínka speciálním písmem

Pro novodobý život Laichterova domu nechali potomci na počest jeho autora Jana Kotěry vytvořit speciální písmo Jan. Na míru ho navrhla Petra Dočekalová a Tomáš Brousil ze Suitcase Type Foundry jako soudobou interpretaci díla umělce Jaroslava Bendy. Shodou náhod to byl právě Jan Kotěra, kdo Bendu doporučil pro Laichterovo nakladatelství – z propojení se vyvinula dlouhodobá plodná spolupráce. Dnes úzký vztah reflektuje také pamětní deska na fasádě domu, která písmem Jan a umístěním na místo původní cedule Laichterova nakladatelství představuje skromné připomenutí jejich společného kulturního odkazu.

 

Zdroj: Wikipedia Commons, archiveb.cz

REKLAMA