Čestmír Strakatý: Moderní muž nemusí mít odpovědi na všechno

Nejistota jako součást role

Rozhovor se od začátku nesl v civilním tónu, bez velkých gest a definic. Čestmír Strakatý otevřeně popsal, že nikdy neměl ambici stát se veřejnou autoritou nebo symbolem správného muže. Naopak – dlouhodobě se pohyboval spíš v poloze pozorovatele, introverta, který se učil být vidět postupně a často s pochybnostmi. Přiznal, že i po letech rozhovorů do studia přichází s lehkým napětím: jestli se objeví ten správný moment a jestli rozhovor bude fungovat. Stejný princip podle něj platí i pro mužství jako takové – nejde o splnění očekávaných milníků, ale o hledání rovnováhy mezi tím, co od něj chce okolí, a tím, co mu dává smysl. Tlak na výkon si na sebe klade vždy především sám, ne společnost. A právě tahle vnitřní poctivost byla jedním z hlavních motivů celé debaty.

Otcovství, které přišlo ve správný čas

Zásadní proměnou v jeho vnímání dospělosti bylo otcovství. Strakatý přiznal, že ještě několik let před narozením dcery byl smířený s možností, že rodinu mít nebude – bez dramatu, bez pocitu selhání. Když ale přišla, změnila se jeho perspektiva téměř ve všem. Nejen v hodnotách, ale i v tom, jak přemýšlí o odpovědnosti, strachu a klidu. Popsal, že rodičovská úzkost u něj není přehnaná. Spíš intuitivní, sdílená s partnerkou a postupně otupovaná zkušeností. Zdůraznil, že neexistuje jeden správný rodičovský model a že moderní mužství pro něj neznamená kontrolu nebo jistotu, ale schopnost přijmout, že „to nějak dopadne“. Pokud se dnes někdo dívá na jeho práci a vnímá ho jako vzor, přijímá to s rozpaky a rozhodně ne jako cíl, ale jako vedlejší efekt cesty, kterou si sám neplánoval.

Celý talk Kryštofa Šimka s Čestmírem Strakatým o moderním mužství, nejistotě, tlaku na výkon i proměně identity skrze otcovství si můžete pustit ve videu pod tímto článkem.