
Hlas, který vás neustále nutil myslet na jídlo, konečně utichl. Zázračná pilulka, která vyřeší úplně všechno za vás, ale neexistuje. Zjistěte, proč jako další krok musíte vzít do ruky činky, přesunout většinu kalorií do třetí hodiny odpoledne a jak si novou rovnováhu udržet i ve chvíli, kdy léky vysadíte. Se specialistkou na výživu Žanetou Mezerovou hovořila na ELLEphorii redaktorka Zdenka Tomis.
Kdy dávají léky na hubnutí smysl
Léky na hubnutí dnes představují obrovský fenomén, který společnost rozděluje. Podle specialistky na výživu Žanety Mezerové, jež o tématu diskutovala s moderátorkou Zdenkou Tomis, žijeme v prostředí plném jídla. To nás láká nejen při fyzickém hladu, ale i při stresu či špatné náladě. Medikace by však neměla sloužit jen k rychlému formování postavy. „Využití léků na hubnutí bych rozdělila u dvou odlišných skupin lidí. U těch, kteří chtějí jen zhubnout pár kilo do plavek, to vnímám jako zbytečnou zkratku. Tam to zkrátka není nutné,“ vysvětluje Mezerová.
Skutečný smysl mají tyto přípravky pro jedince, kteří uvízli v začarovaném kruhu přejídání a kvůli vysokému viscerálnímu tuku už fyziologicky nedokážou zhubnout sami. Předepsání léků je plně v rukou lékaře, ideálně obezitologa. Indikací k zahájení léčby je BMI nad 30, případně nad 27, pokud se přidají komplikace spojené s obezitou, jako je vysoký krevní tlak, prediabetes nebo spánková apnoe.
Nežádoucí účinky a nutnost pravidelného jídla
Fungování těchto léků je založeno na hormonech, které tělo přirozeně vylučuje po jídle. Uměle se tak prodlužuje stav, kdy nepociťujeme hlad, a v mozku se zásadně tlumí neustálé přemýšlení nad jídlem. Zároveň se zpomaluje vyprazdňování žaludku a pozitivně se ovlivňuje inzulínová rezistence. S léčbou se však často pojí i nežádoucí účinky – nejčastěji nevolnost, nadměrná plnost a zácpa.
Přestože člověk reálně nepociťuje hlad, je nezbytné dodržovat pevné časy jídla a jíst pravidelně. Organismus potřebuje přijímat živiny, vitamíny a minerály, aby mohl správně fungovat. Zácpa se při léčbě řeší primárně dostatečným pitným režimem, až následně se přistupuje k úpravě příjmu vlákniny. Pokud se ale objeví závažnější potíže, je nutné tyto stavy okamžitě konzultovat s ošetřujícím lékařem.
Proč je při léčbě zásadní cvičit
Při rychlém úbytku hmotnosti tělo ztrácí nejen tuk, ale i svalovou hmotu. Právě proto má cvičení během užívání léků na hubnutí nezastupitelnou roli. „Pokud se nebudeme vůbec hýbat a zároveň snížíme množství bílkovin ve stravě, tělo jednoduše nemá důvod, proč by si svaly udržovalo,“ varuje Mezerová. Ztráta svalů je totiž metabolicky velmi nevýhodná a po vysazení medikace výrazně ztěžuje následné udržení váhy.
Ideální je kombinovat silový trénink, který je v tomto období extrémně důležitý, s kardiologickou zátěží a cvičením zaměřeným na flexibilitu a mobilitu. Lidé si často mylně myslí, že pohyb slouží výhradně ke spálení kalorií z nezdravého jídla. Svaly jsou však hlavním ukazatelem zdravého těla a primárním předpokladem pro to, abychom se dožili vysokého věku v dobré fyzické kondici.
Plánování jako klíč k úspěchu
Úspěšná redukce hmotnosti vyžaduje pečlivé plánování. To začíná už kvalitním spánkem – ten funguje jako základní deska domu, bez níž se celý systém zdravého životního stylu brzy zhroutí. Následně je potřeba nastavit si pevné časy pro snídani i večeři a vytvořit si každodenní stravovací rutiny. Zvláštní pozornost vyžaduje i rodinný život, jídelníček totiž musí ladit se zvyklostmi celé domácnosti, jinak se úspěch dostavuje jen stěží.
Největším nepřítelem tohoto plánu přitom bývá stres a nedostatek času. „V ideálním světě si sice můžeme říct, že zajdeme třikrát týdně do posilovny a dvakrát týdně běhat, reálně to ale většinou fungovat nebude,“ konstatuje nutriční specialistka. Proto je nutné mít připravený záložní plán pro krizové situace. Může jít o nouzovou zdravou svačinu v kabelce, konzervu tuňáka k rychlé večeři nebo alespoň krátké dvanáctiminutové cvičení doma, když nestihnete ten plánovaný dlouhý trénink.
Psychika a život po vysazení léků
Vypnutí pocitu hladu přináší mnoha lidem obrovskou psychickou úlevu, protože najednou nemusí na jídlo neustále myslet. Zároveň se tím ale naplno otevírá prostor pro řešení situací, které dříve takzvaně „zajídali“. Pokud je člověk ve stresu, musí si zkrátka najít jiné mechanismy uvolnění – ať už to bude svižná procházka, horká sprcha, nebo třeba jen sklenice vody a teplý čaj.
Změna návyků je stěžejní i pro moment, kdy se pacient rozhodne léky zcela vysadit. Návrat k původním obřím porcím nepřipadá v úvahu, a proto je tak důležité mít zdravé volby zautomatizované. Velmi pomáhá, pokud máte jasně danou standardní snídani a svačinu, nad kterými v průběhu dne už vůbec nemusíte přemýšlet. Při postupném vysazování léků se také doporučuje dočasně využívat kalorické tabulky, aby měl člověk naprosto přesný přehled o svém reálném příjmu.
Základní pravidla pro každodenní režim
Hlavním pravidlem pro hubnutí zůstává vytvoření kalorického deficitu. Jídelníček však musí být sestaven chytře, aby byl nutričně bohatý a tělo netrpělo hlady. Důležité je také samotné rozložení energie během dne. Kalorie totiž potřebujeme primárně ve chvíli, kdy pracujeme a jsme aktivní.
Pokud člověk přes den stravování odbývá, večer ho často dožene vlčí hlad a zkonzumuje mnohem více, než jeho tělo vůbec dokáže zpracovat a využít. Přesunutí většiny kalorického příjmu do dopoledních a brzkých odpoledních hodin tak může být vysoce efektivním krokem. „Zkuste si do třetí hodiny odpolední rozložit zhruba sedmdesát procent vašeho celkového denního příjmu jídla,“ radí Žaneta Mezerová.
Zdroj: Rozhovor proběhl na festivalu ELLEphoria 2026
Liběna Rochová: Doteky - O cestě do bezčasí
Nejčtenější články
Doporučujeme

Radek Laci: Stres hledáme v hlavě, ale přehlížíme, co dělá tělo












