Není smích jako smích
Ne každý smích vnímáme pozitivně. Smát se můžeme za účelem někoho zesměšnit, s ironickým podtónem nebo takzvaně s nosem nahoru. Smích můžeme zdvořilostně předstírat, můžeme skrze něj komunikovat. Ten nejhezčí je ale smích od srdce. Spontánní, který vhání slzy do očí a bolí z něj břicho. Ten na nás má také ten nejlepší vliv, co se biologie týče.
Jak naše tělo reaguje na vtip
Při smíchu dochází k souhře svalů, nervů a mozkových center. Aktivně se zapojuje několik částí organismu, přestože jde o zdánlivě dost banální akt. Začíná to tím, že mozek zaznamená něco vtipného, něco zábavného. To spustí aktivitu v mozkové kůře, části mozku zodpovědné za vědomé myšlení a rozhodování. Různé oblasti mozkové kůry zpracovávají různé aspekty humoru jako je například chápání vtipů, rozpoznávání nesrovnalostí a vnímání sociálního kontextu situace.
Role neurotransmiterů
Při zpracování humoru mozek uvolňuje koktejl neurotransmiterů, včetně dopaminu, serotoninu a endorfinů. Tyto chemické látky hrají klíčovou roli při regulaci nálady a vyvolání štěstí či potěšení. Aktivuje se systém odměny, který je propojen právě s dopaminem. Endorfiny se navážou na receptory v mozku, kde snižují vnímání bolesti a podporují pocit pohody. Smích je sice označován jako „lék pro duši“, nicméně dokáže zmírnit kromě stresu a smutku i fyzické nepohodlí.
Fyzické projevy
Současně se při smíchu zapojují různé svaly po celém těle. Nejvýraznější z nich jsou svaly podílející se na mimice obličeje, například orbicularis oculi (zodpovědný za mnutí očí) a zygomaticus major (zvedá koutky úst do úsměvu). Smích se však neomezuje pouze na obličej, zapojuje také bránici, svaly hrudníku, a dokonce i břišní svaly, což vede k charakteristickým rytmickým stahům, které si spojujeme s upřímným smíchem.
Kardiovaskulární účinky
Je zajímavé, že smích může mít také vliv na kardiovaskulární systém. Když se smějeme, dočasně se zvýší naše tepová frekvence, což způsobí rozšíření cév a zlepší průtok krve. Zlepšení krevního oběhu pak může vyústit v pocit omlazení a vitality. Některé studie dokonce naznačují, že pravidelný smích může mít dlouhodobý přínos pro kardiovaskulární zdraví a potenciálně snižovat riziko srdečních onemocnění a mrtvice.
Smích jako kardio
Smích je v podstatě formou řízeného dýchání. Zahrnuje opakované výdechy doprovázené krátkými pauzami na nádech. Tento rytmický vzorec nejen procvičuje dýchací svaly, ale také zlepšuje funkci plic a okysličení. Intenzivní smích po dobu pouhých několika minut totiž může zvýšit množství vzduchu vyměněného v plicích, podobně jako mírné aerobní cvičení.
Smích léčí, fakt
Vzhledem k mnohostranným účinkům smíchu na tělo a mysl se o něj projevuje zájem jako o terapeutický nástroj. Terapie smíchem, známá také jako terapie humorem nebo jóga smíchu, využívá léčivou sílu smíchu k podpoře celkové pohody. Používá se v různých klinických zařízeních ke snížení stresu, zmírnění bolesti a zlepšení nálady. Kromě toho byl smích začleněn do postupů komplementární a alternativní medicíny jako doplňkový přístup ke konvenční léčbě.
Co si z toho všeho odnést? Smějte se!
Ne nadarmo se totiž říká, že smích léčí. A v současném rozkolísaném světě, je možná právě smích tím nejpřirozenějším lékem, který nás udrží při smyslech, nohama na zemi a vzájemně nablízku.
Zdroj: BBC, thehealthy.com
