REKLAMA

Hubnutí s radostí

REKLAMA

Nedáte si ani kousek čokolády, pečiva nebo hovězího steaku, protože jakmile na ně dostanete chuť, hned si vybavíte, kolik mají kalorií? Nakupujete spíš než podle toho, na co máte chuť, podle nejrůznějších doporučení, která se na vás valí ze všech stran?

Než se pustím do jídla, vždycky mi probleskne hlavou kalorická tabulka. ,Normálně‘ jsem se nenajedla už několik let,“ přiznává moje kamarádka Iva a dodává: „Pokud si třeba jednou za čas objednám dezert, tak si to vyčítám celý den.“

Jenomže jak se ukazuje, radost a občasné ‚rozmazlování‘ jsou nezbytné i ve chvíli, kdy chceme hubnout. Přispívají totiž k našemu psychickému, ale i fyzickému zdraví – protože právě stres a špatný přístup k jídlu zabraňují tělu zbavit se kil navíc a vedou k neustálému kolotoči hubnutí a opětovného přibírání. Měli bychom se tedy konečně přestat trestat. Současný trend? Jíst dobře, pravidelně, z kvalitních a čerstvých ingrediencí. A to se týká i hubnutí.

Důkazem tohoto měnícího se principu je i kniha 155 recettes pour mincir et rester mince enfin! (neboli 155 receptů, jak zhubnout a konečně zůstat štíhlí). Je výjimečná už z jednoho jediného důvodu: spolupracoval na ní i slavný šéfkuchař Joël Robuchon – hvězda francouzské gastronomie, která za své kuchařské umění získala nejvíc prestižních hvězd Michelin na světě.

Kniha, jíž Robuchon sepsal s odborníkem na výživu Patrickem-Pierrem Sabatierem, je plná jednoduchých a labužnických receptů, ale není v ní ani slovo o energetických hodnotách. Protože cílem je návrat k přirozenosti. Tomu, abychom už nekonzumovali jen počty kalorií, ale opravdové, zdravé a výborné jídlo. Potraviny totiž nejsou dobré a špatné – nevhodné bývá spíš jejich množství.

Pokud tedy chceme zhubnout natrvalo a mít dostatek energie, je nejdůležitější umět naslouchat tělu a zbytečně se nepřejídat. „Zbožňuju ten pocit, když si dám do pusy lžičku nutelly,“ svěřila se mi jedna známá.

Ještě před pár měsíci trpěla nadváhou, potom ale radikálně změnila svůj přístup a kila šla dolů. „Dřív jsem jednoduše pokračovala a polykala druhou, desátou, dvacátou lžičku. Pak jsem ale začala u psychologa řešit, odkud pramení moje závislost na sladkém. V té době jsem si začala uvědomovat, kdy jím pro radost a kdy polykám spoustu cukru, jen abych dosáhla pocitu plnosti a překonala svou nervozitu. Naučila jsem se vnímat, co vlastně jím, a pochopila, že mi druhá lžíce nutelly přináší méně požitku než ta první.“ Výsledek? Během osmnácti měsíců zhubla devět kilo.

A přesně v tom je klíč ke krásné postavě: naučit se vnímat své tělo a jeho potřeby. Uvědomit si, že labužnictví rozhodně není hřích: nejdříve se těšíme, co budeme jíst, poté jídlo vychutnáváme, a nakonec na něj s potěšením vzpomínáme. A přitom klidně můžeme jíst střídmě. Zkuste to také…

Hubnutí jiným pohledem

  • Hubnutí by se podle psychologů nemělo zakládat na vůli. Vždycky totiž toužíme po tom, co nemáme nebo nemůžeme mít. Typickým příkladem je poslední čtvereček čokolády. Víme, že už to přeháníme, ale přesto ho (nebo možná právě proto) sníme. Pak trpíme pocitem viny a zklamání, že jsme selhaly. Mnohem lepší je ale soustředit se spíš na to pozitivní. Nelíbí se nám postava, kterou vidíme v zrcadle? Řešením není představovat si, co vše si zakážeme a přikážeme, abychom ji změnili, ale to, jak naše tělo dobře funguje a jak zase může být krásné. Jakmile tenhle posun vnímání od frustrace k touze po kráse zvládneme, hubne se nám mnohem lépe.
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA

Sledujte nás na Instagramu @elleczech

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA