Stále častěji se můžeme setkat s termínem internalizovaná misogynie nebo také internalizovaný sexismus. Tento termín se hojně začal objevovat před několika lety, samotné slovo misogynie pochází ze 17. století a rozšířeno bylo zejména v 70. letech 20. století během tzv. druhé vlny feminismu. Pojem misogynie znamená nenávist vůči ženám. Pokud mluvíme o internalizované nenávisti vůči ženám, myslíme tím „zvnitřněnou” nenávist. Možná si říkáte, že pokud jste žena, tak přeci nemůžete nesnášet jiné ženy. Není to ale tak jednoduché, neboť internalizovanou misogynii se během života nevědomky učí většina z nás.
Jak se internalizovaná misogynie projevuje?
V praxi může jít o na první pohled nevinné poznámky. Například to, že budeme shazovat jiné ženy proto, že se moc zajímají o módu či make-up. Beauty sektor je obecně vnímán jako povrchní, na základě čehož přisoudíme tento atribut i ženám, které se starají o svůj zevnějšek. Přispíváme tak ke stereotypům, které vznikají v důsledku patriarchálně nastavené společnosti. Dalším příkladem může být ponižování žen, které měly více sexuálních partnerů. Časté je to například v náboženských institucích, které odsuzují ženy, které měly sex před svatbou a vnímají panenství jako něco „čistého a posvátného”. Ovšem tento pohled není zcela výjimečný ani v sekulárních společnostech.
Internalizovaná misogynie je bohužel všudypřítomná i v médiích. Kupříkladu nedávno zveřejnila Nikol Moravcová instagramový reklamní spot na slevy jednoho českého lifestylového magazínu pro ženy. V první části videa je zobrazena ona před 15 lety, tedy „mladá”. Odhalí se před mužem, který jí v důsledku toho, že ji viděl nahou, dá slevu na vstup do sauny. V druhé části hraje modelka sebe v současnosti, tedy o 15 let starší. Na chvíli se zasní a zavzpomíná, co už má za sebou - těhotenství, mateřství… Opět se před tím samým mužem odhalí, ale ten jí už slevu nedá. Nasdílela video na svůj Instagram s komentářem: „Toto video je vtip a nadsázka, neberte to tak vážně některý ženy / matky jo.” Co je na videu špatně, ptáte se? Objektivizuje ženské tělo, podporuje kult mládí, který nám vštěpuje, že ženy jsou krásné pouze, když jsou mladé a před tím, než se stanou matkami a v neposlední řadě můžeme tento počin vnímat jako internalizovanou misogynii ze strany Nikol Moravcové v odkazu na její komentář.
Markéta Brabcová ze spolku Konsent, jehož cílem je bořit mýty o sexu a sexuálním násilí, říká: „Můžeme se bavit také o tzv. strážkyních patriarchátu, což jsou ženy, které zastávají systém vystavěný na nerovném postavení žen a mužů. Z logiky věci by to mělo jít proti jejich vlastním zájmům, ale často je to proto, že v tomto systému mají nějaké výhodné postavení. Můžeme také zmínit syndrom včelí královny – tedy ženy na vysoce postavených a autoritativních pozicích, které se chovají k podřízeným ženám hůře než k podřízeným mužům a které nechtějí, aby se do stejně úspěšných pozic dostaly další ženy.”
Jak vzniká internalizovaná misogynie?
V naší společnosti je hluboce zakořeněno nerovné postavení žen a mužů, které je výsledkem patriarchálního uskupení společnosti. Markéta vysvětluje, že: „Patriarchální nastavení společnosti se promítá do systému jejího uspořádání a zároveň toto nastavení a související nerovnosti pomáhá udržovat. To, že jsou nerovnosti systémové, zároveň znamená, že jsou systémově udržovány. Bagatelizaci nebo normalizaci násilí a hlavně genderové stereotypy pak vídáme v médiích, ve filmech, v seriálech, v rámci všech úrovní vzdělávání, ale také na pracovním trhu nebo v oblasti péče.”
Dle Markéty jsou „typicky (stereotypně) ženské” vlastnosti podle tohoto nastavení společností vnímány jako méněcenné v porovnání s vlastnostmi nebo činnostmi, které jsou stereotypně atribuovány mužům, např. emocionalita vs. racionalita, oblast péče vs. placené práce apod.
V čem je internalizovaná misogynie škodlivá?
„Vytváří a udržuje toxické a nebezpečné prostředí, které je vystavěno na nenávisti. My víme, že nenávist k ženám má reálné dopady, jakými je násilí na ženách (psychické, ekonomické, fyzické, sexuální). Konkrétními příklady mohou být případy znásilnění nebo femicidy = vražda ženy nebo dívky protože je žena nebo dívka,” říká Markéta a dodává, že misogynii je důležité vnímat intersekcionální optikou. „S kategorií genderu se nám protínají další kategorie, které mohou nenávist a projevy nenávistného chování umocňovat – například pro ženy jiné barva pleti než bílé. Pro nenávist vůči trans ženám dokonce existuje specifický výraz trans misogynie.”
Jak se internalizované misogynie zbavit?
Malými krůčky to dokáže každá z nás. Markéta z Konsentu radí:
- Bojovat proti každodennímu sexismu. Ozvat se a vymezovat se proti normalizaci sexismu, stereotypům a dvojím standardům.
- Zvědomovat si naše vlastní předsudky a snažit se s nimi pracovat.
- Vzdělávat se. Osvěta, empatie a naslouchání ostatním je zásadní.
- Měnit systém. Volit političky a politiky, kteří podporují rovné příležitosti a rovnost žen a mužů, podporovat organizace a společnosti, které se zaměřují na diverzitu a inkluzi.
Zdroj: Markéta Brabcová, spolek Konsent, Glamourmagazine.co.uk
