Vůči kyselinám stále panuje velká nedůvěra. Mnozí si představují agresivní, bublající tekutinu, která obličej rozleptá na kost. Kyseliny však nabízí tu nejefektivnější a nejšetrnější exfoliaci vůbec. Dokáží pleť zbavit odumřelých buněk, aniž by poničily povrch nebo bariéru pleti. Očišťují pleť také od volných radikálů, a zároveň urychlují buněčnou obnovu. Čím rychleji se buňky obnovují, tím menší riziko ucpaných pórů, zánětů, ale také pigmentových skvrn a dokonce i vrásek.
Na rozdíl od manuálních peelingů a tvrdých kartáčů nehrozí riziko ztenčení pleti a tedy i odhalení kapilár, které se následně mohou odstranit pouze za pomocí laseru. Elektrické kartáče (i s těmi nejměkčími štětinami) mohou navíc při nesprávném čištění roznášet bakterie po celém obličeji. To vám s kyselinami nehrozí. Jejich výhodou také je, že se prodávají v různých konceptracích - ze začátku si proto můžete vybrat ty nejjemnější, které vám dodají jen glow efekt, a následně se vypracovat k těm silnějším, jež efektivně odstraňují pigmentové skvrny. Pojďme se podívat na ty nejznámější. Kyseliny se primárně dělí na:
AHA (alfa-hydroxylové)
AHA kyseliny jsou rozpustné ve vodě (s výjimkou kyseliny glykolové), a pronikají hlouběji do pleti. Jedná se o kyseliny, které v rámci kosmetických produktů najdete nejčastěji. Patří mezi ně kyselina glykolová (glycolic), citronová (citric), mandlová (mandelic), jablečná (malic), vinná (tartaric) a mléčná (lactic). Jsou skvělé pro exfoliaci, stimulují kolagen, normalizují stav svrchní části epidermis (stratum corneum) a navíc mohou regulovat keratinizaci (rohovatění či tvrdnutí). Tento druh kyselin je nejefektivnější s boji proti předčasným projevům stárnutí pleti.
BHA (beta-hydroxylové)
BHA je rozpustná v oleji a lipidech. To jí zaručuje penetraci do mastných pórů a pomáhá je lépe vyčistit. V kosmetickém průmyslu je BHA jen jedna, a to kyselina salicylová. Získává se buď jako derivát z kyseliny acetylsalicylové (aspirin) nebo z vrbové kůry. Také se jedná o skvělý exfoliant, pomáhající především zbavit se odumřelých „šupin“ z pleti, které mohou ucpávat póry. Je proto nejúčinnější kyselinou v boji proti zanícením, pupínkům a akné.
PHA (poly-hydroxylové)
Jedná se o nejšetrnější kyseliny, jelikož jejich molekuly jsou největší – pronikají proto do epidermis velmi pomalu a opatrně. Jejich penetraci navíc necítíte tak, jako u předchozích dvou. PHA podporují matrici kolem kolagenu a pomáhají obnovit poničenou bariéru pleti. Nejznámějšími příklady je glukonolakton, kyselina laktobionická (lactobionic) a kyselina maltobionická (maltobionic). Jsou skvělé na citlivou a reaktivní pleť.
Kyselina glykolová (glycolic acid)
Patří mezi AHA kyseliny, a jedná se o derivát z cukrové třtiny. Má nejmenší molekuly ze všech AHA, a proto je nejefektivnější v penetraci do pleti, kde stimuluje fibroblasty, čímž podporuje produkci kolagenu. Zrychluje obnovu buněk, pomáhá zlepšit tón pleti a vytváří podpůrnou strukturu v dermální matrici. Taktéž pleť tvoří velmi citlivou na světlo, a proto je nutné používat SPF.
Kyselina mléčná (lactic acid)
Historicky se jednalo o derivát z mléka, nicméně nyní se vyrábí synteticky, a to pro zachování stability produktu. Na povrchu pleti rozpouští a rozbíjí vazby mazu a špíny, a následně jako Pac Man pojídá veškeré nečistoty a odumřelé buňky. Doporučuje se na suchou a zralou pleť.
Mandlová kyselina (mandelic acid)
Uhodli jste, jedná se o derivát z mandlí. Vzhledem k tomu, že je rozpustná v tucích, tak se jedná o velmi efektivní kyselinu na mastnou pleť. Je antibakteriální, a při dlouhodobém používání pomáhá regulovat nadměrnou mastnotu. Bude proto ideální pro mastnou pleť, kterou však netrápí pupínky. V opačném případě je lepší využít kyselinu salicylovou.
Kyselina citrónová (citric acid)
Pomáhá především zvrátit známky fotostárnutí a zároveň zlepšit kvalitu dermální matrice. Většinou se však používá coby konzervační látka, a proto ji značky uvádějí na etiketě složek. Hledejte konkrétní zmínky o kyselině citronové v popisech a obalech, a pokud tam nejsou, pravděpodobně se používá pouze jako stabilizátor.
Kyselina vinná (tartaric) a jablečná (malic)
Vetšinou se jedná o derivát z vína, jablek, třešní či hrušek. Nejedná se však o nijak silné kyseliny, a tudíž je nenajdete coby hlavní ingredience. Jedná se však o skvělé exfolianty a antioxidanty.
Kyselina salicylová (salicylic acid)
BHA kyselina se získává z vrbové kůry. Je rozpustná v oleji (tucích), a proto velmi efektivní pro mastnou pleť. Rozvolňuje buněčné spojení (desmozomy), a dovoluje tak buňkám oddělit se od kožního mazu, který se na nich drží. Pokud trpíte pupínky – tohle bude kyselina pro vás.
Glukonolakton
Jedná se především o antioxidant z rodiny PHA, který plní několik funkcí najednou. Bojuje proti volným radikálům, chrání proti UV záření, zpevňuje bariéru pleti, a při dlouhodobém používání redukuje začervenání a zároveň podporuje elasticitu. Je skvělý pro citlivou pleť, a dá se kombinovat i s jinými kyselinami.
Kyselina laktobionická (lactobionic)
Tneto derivát z mléčných sacharidů je efektivním antioxidantem. Pomáhá také redukovat pigmentaci, sjednocovat tón pleti, zpevňuje ji a zastavuje degradaci kolagenu. Jedná se o přirozený udržovač vlhkosti (humectant) a proto také na pleť velmi efektivně váže vodu.
Kyselina maltobionická (maltobionic)
Nejsilnější udržovač vlkosti mezi kyselinami, který navíc funguje jako antioxidant. Pomáhá chránit pleť před hyperpigmentací, a má podobné vlastnosti jako kyselina laktobionická. Ve složení ji však moc často nenajdete.
Mezi další kyseliny patří například azelaová nebo hyaluronová. Nejedná se však o exfolianty, jelikož mají jiné užití i funkce: hyaluronovou všichni známe jako nejefektivnější hydratační element v krémech a sérech, a azelaová se používá jako záchranná brzda pro bakterie. Zastavuje totiž produkci bílkovin, které jsou nezbytné pro jejich přežití.
