Čistý zmatek
„Čistá krása původně označovala produkty bez syntetických složek považovaných za toxické,“ vysvětluje Lisa Payne, vedoucí oddělení krásy ve společnosti Stylus. Rozmach samotného termínu „clean beauty" v nás probudil jistou chemofobii - strach ze všeho chemického. „Postupně se čistá krása stala synonymem pro přírodní a organické ingredience a udržitelnou výrobu.“ S popularitou ale přišla i zmatenost. Bez univerzální definice má každý svou vlastní představu o tom, co vlastně čistá krása znamená.
Výzkum provedený společností Vitabiotics Perfectil zjistil, že 69 % žen někdy zakoupilo kosmetický produkt, aniž by skutečně rozumělo etiketě. Není divu, když 53 % ekologických tvrzení na produktech je podle Evropské unie vágních nebo zavádějících. Aby se tomuto chaosu vyhnuly, mnoho značek přechází na trend "certifikované krásy“. Důvěryhodnost svých výrobků tak podkládají certifikací u nezávislých organizací, jako jsou Leaping Bunny(pro cruelty-free produkty), The Skin Cancer Foundation Seal(pro opalovací krémy) nebo B Corp (pro udržitelný rozvoj).
Návrat k chemii
Není to jen označení, co čelí zkoušce; samotný koncept čisté krásy je stále více zpochybňován. Tradiční konzervační látky, od kterých řada „clean“ značek upustila, často zajišťují trvanlivost a stabilitu produktů po jejich otevření. A vzhledem k tomu, že odpad je v popředí zájmu jak z hlediska nákladů, tak z hlediska životního prostředí, je to stále větší problém.
Dříve zatracované složky jako sulfáty se tak vracejí na scénu. Kosmetická značka The Ordinary například uvedla čisticí přípravek obsahující jemný sulfát SLES-2, který šetrně odstraňuje nečistoty z pokožky. Na TikToku mezitím kosmetická chemička Michelle Wong, známá jako Lab Muffin Beauty, vědecky vyvrací mýty o syntetických složkách, které byly v rámci čisté krásy očerňovány.
Transparentnost jako zlatá střední cesta?
Kvůli rostoucí kritice a zmatení kolem pojmu "čistá krása“ se mnohé značky rozhodly tento termín opustit. Místo toho se nyní zaměřují na koncept „cleanical“ (čisté klinické) krásy. Tento přístup spojuje přírodní složky s vědecky podloženým složením, přičemž se vyhýbá plastům a látkám škodlivým pro zdraví a životní prostředí. Klíčem je maximální transparentnost a žádný cleanwashing. „Pokud je na etiketě složení tak nesrozumitelné, že k jeho rozluštění je potřeba maturita z chemie, produkt pravděpodobně není čistý,“ říká Matt Kennedy, zakladatel společnosti Fussy.
Zůstává tedy otázka – co bude dál? To, že frázi "clean beauty“ odzvonilo, neznamená, že lidé přestali nebo přestanou nakupovat vědomě a zajímat se o to, co si dávají na pokožku. Možná jen k tomuto přístupu už nepotřebujeme motivovat trendy pojmem, o jehož významu pořádně nic nevíme.
- Zdroj článku:
ELLE.com
