U vzdělaných a sečtělých lidí se předpokládá, že se jim v knihovně vyjímají hřbety stěžejních děl z dějin literatury, a navíc desítky nově vydaných kousků od současných autorů. Plně zásobenou bibliotékou se však může pochlubit málokdo, a pak je snadné ocitnout se v situaci, kdy se hovoří o knize, o níž víme jen to, že jsme ji nečetli. Profesor francouzské literatury Pierre Bayard proto sepsal příručku pro všechny, komu pěstování duševního bohatství není lhostejné, ale čtení Prousta jim připadá jako ukázka ztraceného času.
Univerzitní pedagog a psychoanalytik prolistoval často diskutované zástupce literárního kánonu a předvedl, jak málo stačí vědět k tomu, aby se o nich člověk mohl ve společnosti vyjadřovat. Na příkladu Michela de Montaigne, Oscara Wildea či Umberta Eca ukazuje, že konkrétní znalost děl není podmínkou pro to, aby si na ně (ne)čtenář utvořil názor.
Bayardova kniha hází všem, kteří někdy v literárních vodách trochu tonou, záchranný kruh. Nabízí konverzační finesy i návody, jak z choulostivých situací elegantně vyplout. Navíc je zamyšlením nad společenskou úlohou literatury a hlubokým vyznáním lásky ke knihám.
Praktickou, obohacující a zábavně psanou knihu s chutí dočtou i ti, kdo nepatří do ohroženého druhu homo sapiens knihomolus. A pokud ne, budou o ní moci alespoň mluvit.
Publikaci Jak mluvit o knihách, které jsme nečetli vydalo nakladatelství Host. Doporučená cena 229 korun.
