Fashion rental: Nová cesta k udržitelnosti

 

V době, kdy celebrity postupně dláždí cestu k destigmatizaci opakovaných outfitů na červeném koberci se nám však nabízí o mnoho lepší řešení, a to právě takové, které ve světě showbusinessu funguje již dlouhou dobu – fashion rental. 

Nekonečné nakupování různých outfitů na rozličné příležitosti, které se nám postupně hromadí v šatníku bez možnosti častého využití, zaručují jedině to, že nás rychle omrzí nebo vyjdou během několika sezón z módy, aniž bychom je stihli alespoň několikrát obléci. Druhým velice důležitým aspektem je prostor. Naše skříně již nemohou být neustále doplňovány o nové trendy kusy, a vyřazování oblečení z oběhu je mnohdy nejen bolestivé, ale nese s sebou i etické dilema “kam s tím?” Přeprodej kusů na internetu může trvat měsíce, textilní kontejnery (a skládky) praskají ve švech a armáda spásy není z logistického hlediska variantou pro všechny. 

 

Pokud si tedy chceme zachovat svou autenticitu a zároveň přiblížit své nákupní zvyklosti udržitelnosti, půjčovny jsou nejlepším řešením.

 

Jistě dobře znáte široce rozšířené půjčovny i u nás – nabízejí slavnostní kusy pro účely plesů nebo svateb, avšak segment návrhářské módy k této strategii v Čechách ještě nedospěl. Podle předsedkyně britské platformy My Waredrobe HQ Jane Shepherdson přitom dává velký smysl, aby návrháři navrhovali čistě na pronájem: “Při velkoobchodním prodeji prodávají za něco kolem 30 % maloobchodní ceny, zatímco kdyby něco pronajali jen čtyřikrát nebo pětkrát, vydělali by stejné množství peněz." 

 

 

V zahraničí tento model už teď představuje velký byznys. Mnozí si uvědomují potenciál “outfitu na jednu noc”, ať už se jedná o slavnostní róbu nebo kusy každodenního šatníku. Je to rovněž důvod, proč globální společnost Kering investovala do britského Cocoon. Tato online platforma nabízí pronájem nejžádanějších luxusních kabelek prostřednictvím různých členství za měsíční poplatek (light, premium, deluxe), kde najdete skvosty od Bottega Veneta, Chanel, Jacquemus, Prada nebo Balenciaga.

Tento druh služeb zažil za posledních několik let velký boom, a to po celém světě. Jedním z nejznámějších pionýrů pro širokou veřejnost je americká platforma Rent The Runway, kterou založily Jennifer Hyman a Jennifer Fleiss v roce 2009. Úspěch byl obrovský, již v roce 2013 měla platforma 3,5 miliónů uživatelů, o další tři roky později téměř jednou tolik.

 

 

S příchodem pandemie se však společnost otřásla v základech stejně jako její konkurenti Le Tote a Armarium, kteří svoji činnost byli nuceni ukončit úplně. Opačný efekt však zažila britská platforma By Rotation, založená v roce 2019. Ve svém interview pro The Guardian její zakladatelka Eshita Kabra-Davies prozradila, že počet uživatelů aplikace vzrostl z 12.000 na 25.000 od 23. března 2020 – v den, kdy Spojené království vstoupilo do lockdownu, přičemž počet položek uvedených poskytovateli vzrostl o 120 %.  

Zájem o tento segment potvrzuje i nedávné propojení největšího britského rental hráče My Waredrobe HQ s obchodním domem Harrods, nebo rental platformy Hurr se značkou Selfridges, a to pod hlavičkou tzv. Project Earth. Podle reportu by celosvětový trh online půjčoven mohl do roku 2030 celosvětově vzrůst o 10 %. To je nejspíš také důvod, proč se k této nové vlně přidává i H&M, které v roce 2019 spustilo svůj vlastní rental service ve Stockholmu. Téhož roku navíc přidalo do některých evropských a amerických měst službu zápůjčky pánských obleků na 24 hodin zdarma od názvem ONE/SECOND/SUIT.  

 

 

Vedle široké nabídky a enviromentální ctnosti je zde důležitý i aspekt demokratizace luxusního zážitku pro ty, kteří nemají finanční možnosti si kus z high fashion segmentu dopřát. Bez velké zátěže pro peněženku si tak uživatelé budou moci pronajmout třeba Chanel kabelku za 530 Kč na den nebo Gucci oblek za 760 Kč za den. Benefity to má i pro majitele těchto exkluzivních položek, kteří si tak mohou vydělat pronájmem toho, co jim nečinně leží ve skříni.  

Business model má pochopitelně určité limity i nechtěné vedlejší účinky. Je třeba brát v potaz to, že platformy, jež na sebe berou povinnost údržby, se následně transformují do čistíren a skladů. Podle novinářky z BOF Chavie Lieber mohou zároveň tyto krátkodobé pronájmy podněcovat lidi k potřebě podobné kusy vlastnit (a tedy i více nakupovat). Eugene Rabkin ve svém listopadovém Op-Ed pro BOF napsal, že existuje jakési „hluboké potěšení z vlastnictví, nejen prchavé potěšení z nabytí, ale také trvalé potěšení z držby“. Budoucnost těchto platforem tak záleží na efektivitě zákaznické podpory a exkluzivitě nabízených kusů.  

Může zde však existovat jakási fúze dvou udržitelných prvků zároveň – podněcování investice do kapsulového šatníku, s následnou možnosti "okořenění” svého outfitu něčím půjčeným.  

REKLAMA