Nebylo to něco, po čem bych kdy toužila a o čem bych si myslela, že je pro mě. Spíše naopak. Přesto zvědavost mi nedala a po pozitivní odezvě jsem se rozhodla té příležitosti využít a nějak s ní naložit. Nedávno jsem oslavila čtyřiatřicáté narozeniny a ráda tímhle připomínám sobě i lidem kolem, že na nic není pozdě.
Letos jsem se na Vision opět vrátila. Tentokrát jako modelka pro návrhářku Žofii Soldánovou a její značku NAIAD. A právě od ní jsem dostala nejlepší nechtěnou lekci o životě tvůrce. Jeden z charakteristických prvků její kolekce, řasená látka, ze které bylo ušité kimono, které jsem měla na sobě, vznikl úplnou náhodou.
Přijmout nehodu jako podpis a nejít na jistotu. Přitom je na každém kousku vidět, že řemeslo je pro ni zásadní, každý detail promyšlený a zpracovaný s velkou péčí. Tohle mě zaujalo nejen jako módní detail, ale jako způsob myšlení o tvorbě obecně.
Značka NAIAD, pojmenovaná podle řeckých vodních nymf, pracuje s organickými texturami, étericky lehkými siluetami a tématy ženskosti a intimity. Není těžké hádat, odkud Žofie čerpá – od pěti let vyrůstala v Číně a ten vliv jde na její kolekci znát, v harmonii siluet, v jemnosti práce s materiálem, v celkové poetice věcí.
Kolekci představila poprvé na fashion weeku v Budapešti, pro Vision ji rozšířila o nové looky a mezi nimi ten můj. Ke kimonu patřil ještě kožený pásek od Anny Enochové a šperky od Magdaleny Šťastníkové, které vznikly speciálně pro tuto kolekci.
Vision ale nikdy nebyl jen o kolekcích. Je to místo, kde se potkávají lidé z různých světů — a to platí i pro samotné modely. Většina z nich se modelingem ani neživí, jednoduše je to baví.
„Nejsem primárně model, jsem záchranář. Dnes jsem sem dokonce jel rovnou z noční,“ svěřil se mi Lucian, tvář kampaně letošního ročníku, který má za sebou mimo jiné přehlídky pro Jan Société.
Trochu jiný příběh má modelka Tereza Vebrová, která se modelingem živí profesionálně a většinu svých příjmů získává ze zahraničních přehlídek. „Ve výsledku je mi jedno, jestli jde o malou nebo velkou značku. Ráda podporuji lokální návrháře, proto se moc ráda účastním akcí, jako je Vision,“ říká.
Za vším stojí tým, který drží celý projekt pohromadě. Organizátoři odvedli skvělou práci i ve chvíli, kdy pár minut před začátkem show vypadly pojistky. Celou situaci zvládli s klidem a profesionalitou — a právě to je možná nejlepší vizitka produkce složené z osmi bývalých studentů Arts Managementu.
O módě se často mluví jako o uzavřené bublině. Já ten pocit, obzvlášť na Vision, rozhodně nemám. Vždy odtud odcházím s novými zážitky, příběhy a lidmi, které bych jinde nepotkala. Každý článek tohohle světa existuje jen díky tomu druhému — a právě to mě na něm baví nejvíc.
- Zdroj článku:
Autorský článek
