Tři procházky podzimním New Yorkem

Jednou za dekádu. New York jsem poprvé navštívil v roce 2002, kdy mě zajímalo pouze to, kde bydlí Chandler a Joey a na který mrakodrap se věšel King Kong. O deset let později jsem hltal nápisy na zdech legendárního klubu CBGB, kde začínali Ramones, a domů si přivezl elektrickou kytaru. Vybaven knihou Adama Gebriana (mávám a děkuji) a ve společnosti Fotografky, která se za oceán podívala poprvé, jsme tentokrát chodili za architekturou a jídlem. 

Za pivem do Brooklynu

New York se skládá z pěti městských částí. Manhattan je sice nejznámější, zároveň ale nejmenší z nich, pokrývající zhruba stejnou plochu jako Praha 3 až 5 dohromady. Brooklyn je naopak největší. A také nejlidnatější. Kdyby byl samostatným městem, patřilo by mu čtvrté místo v celé Americe. Na Fotografčino naléhání jsme do Brooklynu nešli po mostě, ale zvolili cestu městským přívozem, který mimochodem trumfne i leckterou vyhlídkovou plavbu. Jako pingpongový míček jsme se odráželi od jednoho břehu k druhému, až jsme zakotvili u brooklynského mola číslo šest. Kolem veřejných hřišť a ve společnosti všudypřítomných běžců, pejskařů i znuděných otců provozujících víkendové kočárkování jsme volnou chůzí došli až do Dumbo. Tato chic lokalita ve stínu Manhattanského mostu se každou sobotu změní v jeden velký blešák.

Pro nás však představovala jen lehké rozehřátí před Williamsburgem, do kterého jsme se přesunuli následně a který ne náhodou již několik let kraluje žebříčkům nejtrendovějších čtvrtí světa (pro ukázku místního fashion bizáru doporučuji blog Halloween, or Williamsburg?). Ve Sweet Chick jsme si pochutnali na veganském fritovaném kuřeti… s vaflemi. O ulici dál, za prozaickou cedulí „drink a beer, throw an axe“, jsme objevili pivnici, kde se hází sekyrkou na cíl. A když už jsme u piva, v Brooklyn Brewery jsme se přesvědčili, že americký ležák může být sakra dobrý, zatímco konkurenční Talea Beer v nás probudil lásku v „kyseláče“. Se zapadajícím sluncem a mírnou hladinkou jsme náš brooklynský exkurz zakončili ve střešním Watertower baru, bývalé vodárenské věži s výhledem na svítící Manhattan (fun fact: dřevěné nádrže na vodu uvidíte v New Yorku téměř na každé střeše, více než sto let se dělají stejným způsobem a používají se na zásobování bytů u domů, které mají sedm pater a víc).

Palm Springs: Pouštní klenot posypaný zlatým hollywoodským prachem

elle.cz

V dělnické čtvrti

Pokud chcete vidět, co jeden dobře míněný zásah dokáže udělat s celou čtvrtí, projděte se po bývalé nadzemní dráze High Line, kterou architekti Diller Scofidio + Renfro proměnili ve dva kilometry dlouhý park. Z bohulibého komunitního projektu v původně dělnické čtvrti Chelsea se stala turistická atrakce par excellence, přičemž celou oblast změnila k nepoznání. Procházku po (nyní) jedné z nejluxusnějších adres v celém New Yorku jsme začali výstavou amerického malíře Edwarda Hoppera ve Whitney Museum of American Art. Poobědvali jsme na lavičce s výhledem na zdánlivě nekončící proud žlutých taxíků pod námi. Za krátkou odbočku stojí Little Island, zbrusu nový park od britského architekta Thomase Heatherwicka, jenž leží na pilířích připomínající betonové tulipány. Od stejného autora je i vyhlídka s názvem Vessel. Narazili jsme na ni na samém konci nadzemky a opravdu dost nápadně připomíná šišku kebabu. Spíše než tento „instagramovatelný” monument mě osobně mnohem více zaujal sousední The Shed, fantastická budova galerie a divadla, která se může podle potřeb rozpínat i smršťovat pomocí obřích kolejnic, a nabízí tak úžasnou variabilitu. 

Další tipy, kam v New Yorku vyrazit, najdete v tištěném vydání únorové ELLE. Svůj výtisk si můžete objednat až do své schránky za speciální cenu a poštovným zdarma na tomto odkaze.

Text: Štěpán Bärtl

Únorová ELLE a tisíc podob lásky

elle.cz

Předplaťsi & Ušetři

Elle cover
REKLAMA