Dokud nás smrt nerozdělí
Již v momentě, kdy Maurizio, jediný potomek Rodolfa Gucciho, který byl spolu se svým bratrem Aldem dědicem značky Gucci, poprvé představil svou vyvolenou otci, se rozběhl sled událostí, které měly k rodinné idyle vskutku daleko. Rodolfo považoval tehdy dvaadvacetiletou Patrizii za prospěchářku a podezříval jí, že spíše než Maurizio jí přitahuje majetek klanu Gucci. Maurizio, očarovaný krásou a temperamentem Patrizie, však otcovo naléhání ignoroval a po hádce, kdy Rodolfo pohrozil svému synovi vyděděním, si sbalil všechny věci, odešel a s otcem přerušil kontakty na několik dlouhých let. Po dvou letech vztahu, na podzim roku 1972, si Maurizio vzal Patrizii za ženu, a to i přesto, že Rodolfo Gucci žádal milánského kardinála, aby sňatek pozdržel. Tehdy ještě netušil, že si půvabná novomanželka za dvacet objedná jeho vlastní vraždu. Maurizio a Rodolfo se nakonec usmířili, předtím, než roku 1983 Rodolfo zemřel, měl však své snaše Patrizii povědět: „Jakmile Maurizio získá peníze a moc, změní se. Zjistíš, že jsi vdaná za úplně jiného muže.” Jeho slova se postupně vyplnila. Protože byl Maurizio zaměstnán soudními spory o dědictví, neměl čas na svou ženu ani dcery Alessandu (nar. 1976) a Allegru (nar. 1981). Patrizie se také snažila Maurizia, podle slov blízkých spolupracovníků, poštvat proti všem ostatním členům rodiny. Ona sama vzpomínala na toto období jako na dobu, kdy o sebe přestal dbát, ztloustl a „přestal domů chodit na obědy”.
Maurizio Gucci opouští rodinu i firmu
Když v květnu 1985 odjel Maurizio do Florencie, netušila Patrizie, že už se domů nevrátí. To jí oznámil až společný známý, kterého náhodou potkala. Maurizio se poprvé v životě cítil svobodný. Otci se už podřizovat nemusel a Patrizii nechtěl. Tlačil jí ale, aby se po jeho boku dál účastnila společenských akcí. Patrizie upadla do hlubokých depresí a snažila se svého manžela přimět k návratu všemi možnými prostředky. Pomoc hledala u kartářky Piny Auriemmy, s jejíž pomocí měla později jeho smrt naplánovat. Murizio z rodinného podniku mezitím vyštípal všechny ostatní příbuzné, jež jednoho po druhém vyplatila investiční společnost Investcorp. V rámci změny strategie firmy bylo poté zavřeno 82 % kamenných poboček a zastavena výroba 70 % všech produktů. Do módního domu Gucci v té době také přišel tehdy mladý nadějný návrhář Tom Ford, aby značku opět pozvedl. To se mu však podařilo až poté, co Maurizio v roce 1993 také prodal svých 50 % Investcorpu a klan Gucci tak definitivně o svůj rodinný podnik přišel.
Čtyři rány od Patrizie
V březnu 1995 byl Maurizio Gucci zastřelen čtyřmi ranami na schodech domuv Miláně, kde sídlila jeho kancelář. Útočník z místa utekl a případ se nedařilo vyřešit několik následujících let, neboť se vyšetřovatelé nechali zmást teorií, že jeho vražda měla souvislost s módním impériem. Přitom se Patrizie netajila tím, že chce Maurizia „vidět mrtvého, i kdyby to měla být poslední věc, kterou udělá” a na radu, jak manžela odstranit, se dokonce ptala i svého rozvodového právníka či uklízečky. Maurizio si byl hněvu své manželky dobře vědom, sama jej na nahrávce, kerou mu zaslala poté, co jí byl operován tumor a manžel ji ani jednou nenavštívil, varovala, že “peklo teprve přijde”. Pár hodin poté, co byl Maurizio zavražděn, už právní cestou vyjádřila nárok na jeho majetek a z bytu, kde bydlel společně se svou dlouholetou milenkou a jejím synem, nechala oba vystěhovat. Na pohřbu pak řekla reportérům: „Z lidského hlediska je mi to líto. Z hlediska osobního ale to samé říci nemohu.”
„Každá lira za to stála.”
Vyšetřování vraždy ustrnulo ve slepé uličce až do roku 1970, kdy se ozval svědek, který měl slyšet vrátného jednoho z hotelů v Miláně, jak se chlubí, že Gucciho vraždu zosnoval, a to společně s Pinou Auriemmou, Patriziinou nejbližší přítelkyní. Mechanikovi, kterého znali, pak zaplatili 375000 dolarů, aby vraždu vykonal. „Každá lira za to stála.” nechala se později slyšet Patrizie. Týmu vyšetřovatelů se během pár týdnů poté podařilo shromáždit 43 krabic důkazů, na základě kterých byla pak usvědčena a odsouzena, společně se svými komplicy, k 29 letům odnětí svobody. Filippo Ninni, hlavní vyšetřovatel o Patrizii řekl: „Ta žena byla uvnitř naprosto prázdná. Byla to žena, jejíž identitu tvořily věci, kterými se obklopovala, která si myslela, že za peníze může koupit všechno na světě. Byla mi protivná” Během soudního procesu si Patrizie stěžovala, že nedostala dostatečné finanční odškodnění v rámci rozvodového řízení. Vyšlo najevo, že si roky pečlivě dokumentovala každou interakci, jež s Mauriziem proběhla. „Neměla jsem na práci nic lepšího.” vysvětlila.
la più Gucci di tutti
Poté, co si odseděla 13 let jí bylo r. 2011 nabídnuto propuštění pod podmínkou, že se zapojí do pracovního programu, to však Patrizie se slovy, že „nikdy nepracovala a nehodlá s tím začínat ani teď“, odmítla. Na svobodu se dostala tedy až roku 2016 a bezprosředně poté šla, s živým papouškem na rameni, nakupovat na Rodeo Drive. V rozhovorech si často stěžovala, že se ve vězení musela omezit na konfekční oblečení, a že jí její dcery neposílají dost peněz a nenechají jí trávit čas s vnoučaty. Plátku La Republica pak řekla, že by chtěla opět pracovat pro módní dům Gucci: „Potřebují mě. Myslím, že ze všech jsem já nejvíce Gucci.“ Dnes 74-letá Patrizia žije stále v italském Miláně a pracuje jako interiérová designérka, módní návrhářka a malířka.
Zdroj: theguardian.com, townandcountrymag.com, tatler.com, wikipedia.org
