Sochař Martin Žák pokračuje v antické tradici

Martin Žák se nedávno přestěhoval se svojí přítelkyní do Klučova u Českého Brodu, kde koupili dům z roku 1929, jehož součástí je i stará hospoda. Prostor ateliéru, kam jsme za sochařem přijeli, je bývalým tanečním sálem o rozloze 120 m². „Dostatek místa mi dává svobodu a důležité je pro mě především denní světlo, které mi umožňuje moje díla vidět velmi přirozeně,“ vysvětluje umělec.

Jeho tvorba je v kontextu dnešní doby ojedinělá tím, jak nakládá se samotnou figurací: navazuje na českou sochařskou školu poloviny 20. století, jejíž žáci byli vychováni Josefem Václavem Myslbekem a výrazně ovlivněni impresionismem Augusta Rodina, ale prapůvod jejich obdivu k sochařské dokonalosti tkví v antické tradici.

Důležitým formujícím momentem byla pro Martina Žáka stáž na Accademie di Belle Arti di Venezia, kde pobýval během studia na AVU. Být obklopen stejným světlem, které dalo specifickou barevnost Tizianovým nebo Canalettovým malbám, studovat a kreslit architekturu a vnímat vztahy s historií daného místa i přírodou – to je zkušenost, z níž sochař čerpá dodnes a syntézu všech těchto vlivů převádí do svých děl. Jeho práce ale není snahou o popisnost, nezabývá se pouze povrchem a tvarem, ale rozebírá samotnou podstatu a emoci zobrazovaného. Od volných, pocitově modelovaných skic a záznamů momentů přes figury středních a velkých formátů až po oficiální portréty. I skrze témata smrti nebo utrpení je pro něj nejdůležitější oslava života. „Díky ní si uvědomujeme vlastní smrtelnost a pomíjivost bytí na této planetě,“ dodává Martin, který nyní připravuje několik bronzových odlitků na zakázku soukromým sběratelům.

Jeho práci můžete sledovat na Instagramu @sculptures.martin.zak a na webové stránce martinzak.info

Mohlo by se vám líbit

Vzdejte hold lovu v novém čísle Elle Decoration