Vystudovala malbu na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně, ale víru v to, že bude umělkyní, v ní škola postupně dusila, až z ní při absolutoriu v roce 2010 nezbylo nic. „Nevěděla jsem, jak to prakticky pojmout, a tak jsem odjela do Ameriky jako au pair. Asi proto, že to bylo nejdál od toho, co jsem znala – prostor mezi Mikulovem a Brnem. Pohybovala jsem se ve stereotypu, takže v Americe bylo všechno nové, nabíjelo mě to,“ vypráví. Přestala malovat, psala si místo toho deníky. O prvním víkendu, který strávila v New Yorku, v Metropolitním muzeu potkala o 14 let staršího kunsthistorika Thomase Beachdela a byl to osud! Začali do muzeí a galerií chodit společně. Viděli taky výstavu Francesky Woodman a právě její autoportréty a deníkové záznamy Marii inspirovaly, aby se zapsala na hodiny fotografie a začala fotit. Krajinu, která třeba i v Oregonu prý voní stejně jako doma v Mikulově, ale i portréty, které kreslí obraz New Yorku, stále ještě města snů. Ve spolupráci s Thomasem od té doby vydala už tři knihy fotografií – Young American, New York, New York a It Was Once My Universe, která vypráví o prvním návratu do Mikulova po osmi letech. Knížky, ze kterých byla nadšená kritika i veřejnost, se vyprodaly a Mariina hvězda od první samostatné výstavy v roce 2018 pořád stoupá. Její fotky okouzlily lidi napříč světadíly, od Berlína po Tokio. Před dvěma lety se představila na fotografickém festivalu v jihofrancouzském Arles. V roce 2023 jsme ve Fotograf Gallery viděli její projekt 5 East Broadway, který uspěl i v Paříži, a HBO o Marii a Thomasovi natočila dokument, který nás čeká letos.
Se všemi nominovanými ženami se seznámíte na stránkách únorové ELLE nebo na ellewomenawards.elle.cz.
