Jak jsou na tom české ženy s plodností?
Spíše než plodnost se změnil věk, kdy očekáváme a přivádíme na svět potomky. Dnes je to kolem 31 let, zatímco před 30 lety to bylo o 7–8 let méně. To je pravděpodobně ten nejzásadnější rozdíl, který má vliv na naši plodnost.
Liší se tento fakt napříč Evropou nebo světem?
Neliší, jsme na tom všichni úplně stejně.
Jak vlastně žena zjistí, jak je na tom s plodností?
Plodnost má své markery a parametry. Pokud vůbec přemýšlím o možnosti zmrazení vajíček nebo se chci dozvědět více o své plodnosti, je klíčové konzultovat své možnosti s odborníkem na reprodukci. Není to totiž úplně jednoduché téma.
Ono se řekne, že si žena může zamrazit vajíčka, ale otázkou je, jestli je pro to vůbec vhodná, zda to má cenu, a podobně. Doporučuji proto konzultaci s reprodukčním specialistou v IVF centru. Pokud mluvíme o markerech, důležitý je hormon AMH, který nám dává obraz o tom, kolik vajíček máme ve vaječnících – samozřejmě s ohledem na cyklus a věk. Tento marker je ale přesný ukazatel toho, jak na tom žena je a co může očekávat.
Žena se prý rodí s určitou zásobou vajíček. Už jako miminko mám „konečný“ počet vajíček a ten se potom věkem snižuje. Je to tak?
Ano, je to tak. Kolegové říkají, že ženy se rodí s 1 až 2 miliony vajíček, ale to je strašně moc. Co nám však může vadit z hlediska reprodukce více než snižující se počet vajíček, je to, že vajíčka stárnou s námi. Když se narodíme, vajíčka zamrznou v určité fázi genetického dělení. A čím starší jsme, tím náročnější je jejich „probuzení“. Musí se rozpohybovat, vyhodit polovinu chromozomů, aby tam mohla přijít spermie, vzniknout embryo a pak dítě. A čím starší vajíčko je, tím obtížnější je pro něj správně „vyhodit“ chromozomy. Proto čím jsem starší, tím vyšší je riziko zamlklého těhotenství, nižší pravděpodobnost otěhotnění a také vyšší riziko vrozených vad. Všechno to souvisí s věkem. Nejde tolik o počet vajíček – ten může být i v pětačtyřiceti dobrý. Problém je, že starší vajíčka mají potíže s genetickým dělením, což vede k neúspěchům.
Ženy by možná rády měly děti dříve. Ale jsou tu další faktory, jako je osobní rozvoj, možnost cestování, budování kariéry a někdy také to, že nemají toho správného partnera. Může se dnes, v roce 2024, plodnost nějak „pojistit“?
Čím dál častěji setkáváme se ženami, které mají problém najít si vhodného partnera, protože seznamování a hledání muže pro život je čím dál tím těžší. Možnost „pojistky“ plodnosti existuje. Ačkoliv zmrazení vajíček není stoprocentní jistotou, je to velmi významná pojistka pro budoucnost.
Zamrazení vajíček bych doporučila všem ženám, které se rozhodly odložit mateřství, ať už z kariérních důvodů, proto, že jsou samy, nebo i přesto, že mají partnera a chtějí mít děti později. To je podle mě obrovská výhoda, kterou dnes máme.
A to je právě fenomén takzvaného „social freezing“. Mohla byste vysvětlit, co to vlastně je a k čemu je to dobré?
Social freezing, jednoduše řečeno, je darování vajíček sama sobě. V mladším věku si je žena zamrazí a použije je později, když bude chtít mít děti. Jak jsme už říkali, vajíčka stárnou spolu s námi, takže čím kvalitnější jsou při zamrazení, tím vyšší je v budoucnu šance počít zdravé dítě.
Ideální věk pro mateřství je údajně někde mezi 18 a 22 lety?
Nejlepší věk je kolem 20 až 24 let.
Kdy by žena měla zvážit social freezing?
Tohle doporučuji konzultovat s odborníkem. Technicky vzato, všichni můžeme podstoupit social freezing, pokud máme vajíčka. Ale to, zda to má smysl, by měl posoudit odborník. Pokud mi je 24, mám perfektní AMH, normálně fungující cyklus a zdravé vaječníky, je velkou otázkou, zda to v tuto chvíli potřebuji.
Samozřejmě, pokud se třeba chystám na deset let trvající výpravu na Antarktidu, kde nebudu mít možnost otěhotnět, má to smysl. Pokud však žiji běžným životem, je šance, že partnera potkám a dítě budu moci mít spontánně. Social freezing se doporučuje hlavně ženám kolem 30+, ale je to i pro ty, které už v mladším věku vědí, že dítě v dalších 5–10 letech neplánují. Obecně ho doporučujeme hlavně od 30 let výše, ideálně mezi 30 a 35 lety.
Pro ženu, které už bylo 40 let, je na to příliš pozdě?
Social freezing, pokud není jiná možnost a chci mít opravdu vlastní dítě z oocytů, lze provést i ve 42 letech. Otázkou ale je, kolik má žena vajíček, jak bude reagovat na stimulaci a zda to má smysl. Existují i různé kalkulačky plodnosti, které mohou pomoci v rozhodování. Například žena ve věku kolem 40 let potřebuje přibližně 30–40 vajíček, aby šance na narození zdravého dítěte byla zhruba 40 %. Otázkou tedy je, kolik času, peněz a fyzického úsilí je ochotna investovat, aby těchto 40 vajíček získala.
Ještě jsme nezmínili zdravotní faktory, proč lidé podstupují social freezing. Mohla byste je přiblížit?
Social freezing byl původně určený hlavně pro pacientky s onkologickým onemocněním, které čekaly na chemoterapii, radioterapii nebo měly podstoupit odstranění vaječníků. Je také doporučován pro osoby s chronickými onemocněními, například autoimunitními, která mohou poškodit funkci vaječníků. V dnešní době se hodně mluví o endometrióze, která může v oblasti pánve poškodit různé orgány, včetně vaječníků. Social freezing je tedy vhodnou volbou i pro tyto pacientky.
Jak samotná procedura probíhá?
Nejprve je nutná konzultace s reprodukčním specialistou, který ženu vyšetří, odebere AMH, podívá se na vaječníky ultrazvukem a stanoví typ cyklu a dávku hormonů, kterou bude potřebovat. Také jí řekne, co je potřeba k tomu, aby mohla začít stimulaci.
Druhým krokem je samotná hormonální stimulace. V přirozeném menstruačním cyklu produkují vaječníky obvykle jeden folikul a jedno vajíčko. Při stimulaci se do těla přidávají hormony, které pomáhají v rámci jednoho cyklu „vypěstovat“ více vajíček, ideálně kolem 10 až 15. Tento hormonálně stimulovaný cyklus trvá přibližně 14 dní a končí odběrem vajíček. Samotný odběr je krátký zákrok v celkové narkóze. Obvykle trvá 10–15 minut, je nekomplikovaný a provádí se vaginálně. Pomocí poševní sondy, podobné té, kterou znáte od gynekologa, se přes poševní stěnu odsaje obsah folikulů, ve kterých jsou vajíčka. Ta jsou poté odeslána do laboratoře, kde se očistí a zamrazí.
Jak ženy snášejí hormonální stimulaci? Spousta z nich má z hormonů obavy.
S tělem se během hormonální stimulace ve skutečnosti neděje nic zásadního. Hormon FSH, který se používá při stimulaci, je tělu přirozený hormon. Je vyroben uměle, ale je to to samé, co produkuje náš mozek, konkrétně hypofýza. Nežádoucí účinky tam nejsou skoro žádné. Chápu, že ženy mohou mít obavy, protože při stimulaci očekávají užívání estrogenů nebo estradiolu, ale to se neděje. Používáme rekombinantní FSH, jehož cílem je růst folikulů. Co pacientky obvykle během stimulace pociťují, jsou nejčastěji mírné menstruační příznaky. Když se blížíme k odběru vajíček, může být tlak v podbřišku o něco silnější, protože místo jednoho folikulu jich tam máme třeba 10. Ale jinak to není nějaká extra zátěž.
Vajíčka jsme odebrali. Co se děje pak?
Je vůbec skvělé, že jsme vajíčka měli. Je dobré zmínit, že ne všechna vajíčka jsou vhodná k mražení. Mrazíme pouze zralá vajíčka, což bývá kolem 70–80 % z celkové produkce, ale to je krásný výsledek. Zamražená vajíčka mohou vydržet dlouhodobě díky metodě rychlého mražení, která jim zároveň umožňuje zachovat vysokou kvalitu.
Po odběru zůstává žena ještě dvě hodiny u nás na sále, aby byla pod dohledem a měli jsme jistotu, že je v pořádku. Pak ji pouštíme v doprovodu domů a tím proces prakticky končí. Žena odchází s informací, že má například 12 nebo 15 zralých vajíček, která čekají, až pro ně nastane vhodná doba. Tím celý proces končí. Po určitou dobu není doporučována přehnaná fyzická aktivita ani pohlavní styk, aby se zamezilo riziku infekce. Jinak ale žena může fungovat normálně a po další menstruaci se vrátit k naprosto běžnému režimu.
Odebraná vajíčka hned někdo zkoumá, v jakém jsou stavu?
Dostává je do rukou zkušený embryolog, který posuzuje jejich zralost, kvalitu a morfologické vlastnosti, aby určil, zda jsou vhodná k mražení.
Pak se vajíčka zmrazí. Jak dlouho tak mohou zůstat?
Vajíčka mohou být teoreticky zamražená navždy, ale použít je v České republice můžete jen do 49 let věku. To znamená, že pokud se žena rozhodne pro embryo transfer v 50 letech, v Česku to bohužel možné není. Existují však země, kde lze transfer provést i po 50. Nicméně vajíčka si můžete nechat zamražená tak dlouho, jak budete chtít.
Kde to třeba je možné i v pozdějším věku?
Na Slovensku to mají trošičku déle.
Když má žena vajíčka zmrazená a náhodou potká svého „prince na bílém koni,“ dají se případně zlikvidovat?
Záleží na situaci a na věku, ve kterém partnera potká. Pokud ho najde třeba ve 40 letech, vajíčka bych si určitě ponechala. Možná bych chvíli počkala a zkusila otěhotnět spontánně. Pokud by se to podařilo, mohla bych je uchovat pro případné další potomky, protože člověk nikdy neví, kdy bude plánovat jiné dítě. V případě, že se otěhotnění po čtyřicítce nedaří, doporučuji konzultovat s lékařem, zda nepoužít zmrazená vajíčka, kde můžeme očekávat větší úspěšnost.
Jaká je finanční náročnost téhle procedury? Hradí ji třeba pojišťovna?
Cena za proceduru je zhruba 30 000 Kč, ale hovořím zde o našem centru, jinde se ceny mohou lišit. K této částce je ještě nutné započítat léky. Jejich cena se pohybuje mezi 15 000 až 20 000 Kč, podle toho, kolik je potřeba pro dostatečnou stimulaci vaječníků. Celkové náklady tak vychází zhruba na 50 000 korun.
Uvádí se, že asi 5 % českých dětí pochází z umělého oplodnění (IVF). Česko je s téměř padesáti IVF centry takovou velmocí.
Ano, Česko a Španělsko.
V čem spatřujete největší výhodu social freezingu?
Je to skvělá příležitost, jak si ženy v určitém momentu života mohou zabezpečit takovou budoucnost, jakou si představují. Pokud zjistí, že touží po mateřství, ale momentálně ji nemají jak naplnit, je tohle varianta, jak se z toho nezbláznit. Pomáhá to mít lepší mindset, necítit tlak v hledání partnera nebo zoufalství z toho, že ho zatím nemají. Myslím si, že to otevírá dveře ke svobodě, což je podle mě strašně důležitá věc.
- Zdroj článku:
Autorský rozhovor
