Yves Gastou enfant terrible

Nejdříve se zaměřil na klasický design 30. a 40. let, ale pak propadl kouzlu současného designu. Úlovky shromažďuje i ve svém pařížském bytě.

Renomovaný sběratel a majitel slavné pařížské galerie Yves Gastou, přišel do Paříže jako neznámý venkovský student. Matka estétka a otec soudní exekutor a občasný odhadce mu ale pootevřeli dveře do světa výtvarného umění. Yves pochopil, že v něm mají úspěch jen ti, kdo vyčnívají z davu. „Se sbíráním uměleckých děl jsem začínal tak,“ vzpomíná Yves, „že jsem se toulal po upadajících vinařských usedlostech. Tam se daly koupit za pár peněz věci od pionýrů moderního designu - Ruhlmanna, Eileen Grayové a Jean-Michel Franka… Stal jsem se specialistou na 30. a 40. léta. Paralelně jsem objevil také Art nouveau a vrhl se na sbírání skla od slavných značek Majorello, Daum, Gallé a Lalique…“ V roce 1975 si otevřel galerii v Toulouse, přímo naproti obchodu s designovým nábytkem Knoll – a byl to šok. „Každý den jsem měl na očích doslova ikony nábytku – a zamiloval jsem se do současného designu! Pořád dokola jsem jezdil do Itálie nakupovat věci Gia Pontiho a Carla Molina. Tam jsem objevil osobnost italského architekta a designéra Ettore Sottsasse, duše skupiny Memphis. Explozi barev, plasty, levnost, umakart… věci, které teď už nadosmrti zbožňuji. Pokračoval jsem sice dál v nakupování velkých francouzských designérů jako Jacquese Adneta, Gilberta Poillerata a Marca du Plantiera pro svou galerii, a každý čtvrtek jsem naplnil své volvo kombi, abych se zúčastnil bleších trhů v La Serpette. Kromě skla jsem tam přitom nikdy nic neprodal. V roce 1983 jsem otevřel svou galerii v ulici Bonaparte a požádal Ettora Sottsasse, aby jí udělal fasádu. To je ta galerie, ve které jsem vystavoval designový nábytek Alessandra Mendiniho a Toma Dixona, kde jsem připravoval první výstavy věnované třeba Ronu Aradovi, Shirovi Kuramatovi…“

Čas běží a Gastou se stal sběratelem předmětů, jimiž má dnes zařízený celý byt na nábřeží Malaquais. Úžasné nábytkové skvosty od designérů Marca Helda, Joea Colomba, Erica Kalcy, Sottsasse a samozřejmě autentické věci ze 70. let. „Všechny tyto kusy byly vidět ve filmech o Jamesi Bondovi, ale zákazníci je nechtěli kupovat, protože byly moc současné, všichni si je ještě pamatovali z vlastních životů. Jen několik osvícených hlav, jako například Madonna nebo Lenny Kravitz, rozpoznalo skutečnou cenu těchto křesel a psacích stolů.“ Dnes se Yves Gastou zaměřuje zejména na dílo architektů Oscara Niemeyera a Carla Scarpy. „To jsou mé dvě vášně. Niemayerovy věci jsou tak erotické! A Scarpa si navrhl na rodinném hřbitově Brion v Itálii vlastní hrob, ve kterém je pohřben vestoje!“ Svůj vztah k modle italské architektury Yves Gastou potvrdil na Bienále starožitností. Vystoupil zde pod označením ‚starožitník budoucnosti‘ a kolegům, natěšeným na mistrovská díla 18. století, naservíroval nábytek z benátské vily, kterou Scarpa zařídil ve 40. letech minulého století. Doufal, že když zamíchá klasiku z poloviny minulého století mezi ctihodné komody z dob Ludvíka XV., musí si jí někdo všimnout. Především měl na mušce zbohatlíky, kteří prohledávají antikvariáty a spíš než o vzdělání se zajímají o peníze. Podařilo se! O tom, že věci, které vystavuje, jsou úžasné, už dnes nikdo nepochybuje. A tak dál ve svých expozicích odvážně prezentuje umělecká díla známých autorů s kousky vycházejících hvězd, o nichž je přesvědčený, že stojí za pozornost. Svědčí o tom i jeho vlastní byt. Právě tady žijí sochy od Lalanna, sloup od mistra modeerní plastiky Jean-Clauda Farhiho, samopaly FC Sofia a úžasné vázy Andrey Branziho společně s japonskými hračkami… Ty jsou všude – na parapetech oken, v rozích pohovek, na podlaze, na stropě. Část bytu je dokonce těmito hračkami, zakonzervovanými v původních obalech, zastavěna. „Mám sběratelskou mánii. Nashromáždil jsem biskupské prsteny, prsteny s lebkou. Kupuji všechny růžence, co jsou na prodej, vyčistím je a pověsím.“ Yves Gastou si díky svéráznému smyslu pro humor může dovolit úžasnou věc: zůstává totiž mezi svými úlovky věčným dítětem. A tak mu na schodišti trůní několik růžových balonů, které připomínají pyrotechnický výbuch. „Koupil jsem je v Galerii Lafayette. Když se mě někdo zeptá, kdo je vytvořil, říkám, že Jeff Koons! A všichni mi to věří.“

EBC promo