Jak dostat to, co chceme

Motivační knihy autorů, jako jsou Rhonda Byrne nebo Miguel Ruiz, nám radí, jak být v životě šťastní, jak díky moci získat v životě přesně to, co chceme, nebo jak dosáhnout vnitřní svobody. Je to sice hezké a poučné čtení, avšak v běžném životě, a navíc v dnešní uspěchané době potřebujeme jasný, stručný a rychlý návod. Způsobů, jak dosáhnout toho či onoho, je spousta. Záleží jen na nás, který si vybereme. Například filozofie síly myšlenky radí, že bychom se měli soustředit na to, čeho chceme dosáhnout. Pokud se chystáme na pohovor a už dopředu si představujeme, že to nevyjde, pravděpodobně tu práci nakonec nedostaneme. Jdeme na rande s mužem svých snů, ale na schůzku dorazíme tak vystresované, že se něco špatného stane, až z toho nakonec nic není, a ještě se nám přihodí nějaký trapas… Vlastní myšlenky nás ovlivňují víc, než si možná uvědomujeme. Určitě i vám se někdy stalo, že když jste se vzbudila se špatnou náladou, celý den se vám stával jeden průšvih za druhým. A do postele jste pak šla s pocitem, že váš život za nic nestojí. Kontrolovat myšlenky je velmi těžké a chvíli trvá, než se to člověk naučí. Mít dohled nad svými pocity je však o poznání snazší. Hned po probuzení se nalaďte na frekvenci dobrých emocí a snažte se každou maličkost i velký problém brát pozitivně. Až se naučíte myslet pozitivně, čeká vás několik dalších úkolů. V první řadě byste měly svá přání konkretizovat. O tom, co my ženy vlastně chceme, se vedou debaty už dlouhá léta. Lásku? Kariéru? Děti? To je všechno v pořádku, jenže co si pod tím přesně představujeme? Jak by měl náš ideální partner vypadat? Která práce je ta naše vysněná? Kolik za ni chceme peněz? A děti chceme dvě, nebo raději čtyři? Musíme si ujasnit, co je pro nás v životě nejdůležitější, a za tím si jděme. Nestačí o tom jen snít. 

Abychom docílily toho, co chceme, musíme nejdřív vědět, co to je. Mnoho žen se snaží být perfektní a vyhovět svému okolí a nežijí svůj vlastní život. Každá žena si musí uvědomit, jaká je a kam směřuje, jaký chce mít život, co ji dělá šťastnou. Proto se musí věnovat sama sobě, najít si čas a o těch věcech přemýšlet,“ říká Renata Mrázová, jež se dvacet let pohybuje ve vysokém byznysu.

Toužíte po manažerské pozici u vás ve firmě, ale zatím sedíte jen na recepci? Chcete napsat román, ale ještě jste nenapsali ani řádek? Zjistěte, co pro svůj sen můžete udělat, a sepište si úkoly bod po bodu. Když si budete pořád představovat, co byste si pořídila, kdybyste vyhrála ve sportce, ale nekoupila jste si ani jeden los, nikdy nevyhrajete. A s vašimi sny a tužbami je to stejné.

PRAVIDLA VYJEDNÁVÁNÍ

Jenže co dělat, když na své přání nejste samy a potřebujete se s někým na něčem dohodnout? Přesvědčit ostatní, že to, co chcete vy, je správné a nejlepší, je většinou složité. Například potřebujete šéfovi dokázat, že by vás měl povýšit nebo přidat vám peníze. Myslete na to, že méně je v tomto případě více. Na svou podporu neuvádějte přílišné množství argumentů. Spíš naopak. Různé studie se shodují v tom, že čím méně argumentů vyřknete, tím lépe. Dva silné důvody udělají lepší službu než deset slabých. Ty méně podstatné totiž mohou velice snadno snížit účinnost těch relevantních. Začněte zdvořile a teprve pak přejděte k hlavnímu předmětu vyjednávání. Nikdy nezačínejte negativními body. Soustřeďte se na hlavní téma a neodbíhejte k jiným problémům. Mluvte klidně, jasně a srozumitelně. Vždy myslete na váš budoucí vztah s oponentem. Naslouchejte a snažte se společně dobrat nějakého kompromisu. Svou nabídku opakujte a snažte se ji zmírnit ústupky, aby váš protivník neměl pocit, že jeho návrh vůbec neakceptujete. Při vyjednávání je důležité nevyřknout všechny informace a požadavky během prvních minut. Spíše vyslechněte soupeře a odkrývejte karty postupně. Špatných výsledků dosáhnete právě v případě, že budete víc mluvit než poslouchat. Protože, jak se říká, cokoli řeknete, může být použito proti vám.

Inez Cusumano

INÉZ CUSUMANO 

Majitelka Chateau Mcely
a zakladatelka přírodní kosmetiky Mcely Bouquet 

S vděčností a pokorou vytahuji ze svého nitra vlastní definici úspěchu. Tu současnou. Jsem úspěšná, protože se ráno probouzím vedle milující rodiny. Protože jsem dostala do vínku mnohé dary a mám je možnost kreativně a svobodně využívat. Protože jsem prospěšná lidem kolem sebe, dokonce i těm v širším okolí. Protože mám možnost pomáhat jim žít naplněnější život. Nebo ho alespoň na chvíli udělat krásnějším. Inspirovat je. A přitom všem jsem zdravá, hezky žiju, bydlím, jím, cestuji, sportuji. Dostala jsem slušnou genetickou výbavu, intelekt po otci, tvrdohlavost, sílu a vytrvalost po mamince. Do koktejlu úspěchu byla přimíchána asi tak tuna lásky a obdivu, kterou mě zahrnula maminka. Tím mi vštípila důvěru v sebe samu. Nebeský barman mi tam pro jistotu přimíchal další nevyhnutelné ingredience: životní těžkosti, překážky. Skromné podmínky vdětství, bez otce a sourozenců, nadváhu, smrt prvního manžela v mladém věku. Vždy jsem současně klepala na několik dveří, než se jedny otevřely. Nevzdávám se lehce při naplňování svých vizí. Jeden můj kamarád říká, že jsem jako buldok, který se zakousne a nepustí, dokud nedostane to, co chce. Já však nekoušu a to je snad jedna znejtěžších výzev. Jak nepošlapat vše kolem, a přitom naplnit svoje vize. Prožívám typicky ženským způsobem pocity všech zúčastněných a často zpochybňuji svoji volbu. Připomenutí si svého snu, nastavené vize a mých osobních hodnot mě vždy vrátí zpět na vytyčenou cestu. Poslední dobou na mě působí rada Choose Love Every Day. Líbí se mi ta aktivní část, že to jsem já, kdo může udělat volbu, zvolit si lásku každý den místo pasivního čekání, že mě snad někdo či něco tou láskou milosrdně obklopí. Proto také volím lásku, ne kousnutí. 

Alexandra Kala

ALEXANDRA KALA 

Zakladatelka a majitelka sítě obchodů Profimed 

Moje cesta za úspěchem ještě neskončila. Jsem perfekcionista a nedokážu nic ošidit. Stále vidím tolik možností, co bych měla zlepšit. Kdybych si teď řekla, že jsem úspěšná, usínala bych na vavřínech. Úspěch je meta, ke které se snažím stále přibližovat. Důležitou součástí mé cesty za úspěchem je kombinace intuice a určité tvrdohlavosti. Pokud se pro nějaký projekt nadchnu a mám dobrý pocit, tak se nevzdám při prvních problémech a nenechám se zviklat „škarohlídy“ a „dobrými rádci“. Ať si každý hraje na svém písečku, nikdo nezná váš záměr a veškeré okolnosti lépe než vy. Podnikání nepřináší jen dílčí úspěchy, ale ruku v ruce generuje problémy. Ty byly, jsou a budou, a tak k nim i přistupuji. Problémy řeším raději hned, nemám ráda kostlivce ve skříni. Namísto dlouhých e-mailů spíše zvednu telefon a dohodnu se. A především se snažím o pozitivní náhled v duchu rčení mé babičky: Co tě nezabije, to tě posílí. 

Daniela Pešková

DANIELA PEŠKOVÁ 

Členka představenstva České spořitelny 

S nadsázkou říkám, že se mi kariéra přihodila. Ale spíš je to tak, že jsem byla připravena na změnu a dokázala jsem využít, co se nabízelo. Rodiče mě vždy vedli k samostatnosti. Už do školky jsem chodila sama a sama dojížděla na sbor do Nymburka. Ve skautu jsem spoluvedla oddíl a při studiu vysoké školy sama řídila obchod s dřevěnými hračkami. Uměla jsem zorganizovat sebe i své okolí. Že jsem pak začala pracovat v bance, byla náhoda. A to, že jsem v ní uspěla, pak nejspíše kombinace schopnosti dělat svou práci dobře a umět se dohodnout s okolím. Časem jsem získala určitý nadhled a schopnost nebrat se moc vážně, nebýt paní Důležitá. Pochopila jsem, že ve velké organizaci sama nezmůžu nic. Pokud chci vidět výsledek toho, co je na papíře, tak musím dát prostor celému týmu a ocenit je za jejich práci. Měla jsem štěstí na šéfy, kteří mi věřili. Vlastně od určité doby mě na novou pozici vždy oslovil někdo, s kým jsem pracovala předtím. Cenná byla také práce v zahraničí. Zkušenost začínat znovu jako „nobody’s girl“ byla k nezaplacení. Poslední a nejdůležitější ingrediencí úspěchu je má rodina. 

... Další příběhy najdete v květnovém vydání magazínu ELLE!

EBC promo