Multitasking není superschopnost. Často spíš zdržuje a zhoršuje paměť

Dlouho se tvrdilo, že multitasking je skvělá schopnost, díky níž toho stihneme mnohem víc a využijeme všechen svůj čas na maximum. Občas to tak skutečně je, i když v práci málokdy.

Když si k manuální činnosti, nad kterou nemusíte příliš přemýšlet, pustíte hudbu, oblíbený seriál nebo třeba podcast, je to naprosto v pořádku. Funguje to, když doma uklízíte, pokud jste zkušení řidiči, může to mít svůj efekt i při řízení. Také vzdělávat se poslechem během procházky je skvělý nápad, hudba ve sluchátkách při běhu může dokonce pomoct zlepšit vaše tempo. Ostatně, jen málokdo má čas (a možná i odvahu) jen tak si sednout, poslouchat audioknihu a nic dalšího už nedělat.

Mohlo by se vám líbit

Co je FOPO a jak se ho zbavit?

Netflix, Instagram, esemesky

Takový typ multitaskingu je naprosto v pořádku, protože každá z činností, které děláte v jeden moment, namáhá jinou část mozku. Problém ale může přijít ve chvíli, kdy sledujete seriál, odepisujete na zprávy a u toho ještě projíždíte Instagram. Působí to nevinně, protože jde o váš volný čas a nijak to nenarušuje vaši pracovní produktivitu (pokud to tedy neprovozujete při home office ve chvíli, kdy kolegové čekají, až vypracujete svůj úkol).

Jenže přesto tady začíná první problém multitaskingu. Podle studie odborného magazínu Nature tento „media multitasking“ narušuje vaši schopnost soustředění, ale také zhoršuje vaši paměť, a to dokonce i u té nejmladší generace. Tato činnost navíc může vést až k tomu, že negativně ovlivní tu část mozku, která je zodpovědná za umění empatie, ovládání se a rozhodování.

Pokud mohou být i takto triviální záležitosti problém, je asi jasné, že když pak budete chtít dělat najednou víc důležitějších věcí, výsledek nebude zdaleka perfektní. Jak ukazuje celá řada výzkumů kognitivních psychologů, náš mozek je schopný soustředit se vždy jen na jednu větší věc. Jestliže jich po něm chcete ve stejnou chvíli víc, musí se takzvaně přepnout a začít se soustředit zase na něco jiného. Zvládne to, ale i když jste sebeschopnější a sebenadanější, jde mu to pomalu.

Mohlo by se vám líbit

7 typů chování, které vás brzdí od větších pracovních úspěchů

Proč vás zpomaluje vlastní mozek

Obvykle se udává, že pokud se na něco soustředíte a něco vás vyruší, a to klidně i vlastní vůle, která chce utéct od prezentace a raději vyřídit důležitý e-mail, mozku pak trvá klidně i 15 nebo 20 minut, než se zase vrátí do původního hlubokého soustředění, v němž je samozřejmě nejvýkonnější.

Takže pokud byste nejprve udělali prezentaci, a teprve poté šli zkontrolovat e-mail, zabere vám to podstatně méně času, protože odpadají tyto pauzy v soustředění.

A pozor, funguje to úplně stejně, když na vás jen kolega promluví a zeptá se, jaký jste měli víkend. Stejně tak funguje, když se snažíte pracovat a přitom vám do sluchátek hraje hudba, ještě zákeřnější je mluvené slovo, do kterého se snadněji zaposloucháte.

Přesně proto se tak často doporučuje vypínat si při práci všechny ruchy v okolí, včetně nejrůznějších upozornění, které vám chodí do mobilu i počítače, ale klidně i zvonění telefonu, když pracujete na něčem opravdu náročném.

Výjimku může mít práce, která je kreativní nebo mechanická. Pokud třeba kreslíte, může být hudba příjemnou inspirací, stejně jako při jednoduchém vyplňování tabulek vám asi rozhovor v podcastu neuškodí.

Zdroj: health.com, nature.com, Idnes.cz