REKLAMA

Ať žije špatný vkus! Konec studu za to, co máme doopravdy rádi

REKLAMA

 

Na Facebooku je v posledních dnech, ve skupinách o knihách i mimo ně, populární anketa: „Představte si, že máte první rande. Váš protějšek přizná svou nejoblíbenější knihu. Vy okamžitě odcházíte. Co čte?". Vítězí jednoznačně cokoliv z produkce Paula Coelha. Přiznat, že cítíte sentiment pro tvorbu brazilského spisovatele, je jako veřejně se přihlásit k tomu, že máte rádi kýč.

 

Paulo Coelho, Alchymista
Info ikona

 

Podle francouzského sociologa Pierra Bourdieu je vkus ztělesněním našeho kulturního kapitálu. To znamená, že určuje místo ve společenské hierarchii. Proto také toužíme po kabelkách Celine a kupujeme si je z druhé ruky. Chceme ukázat, že patříme výš. Dobrý vkus historicky patří lidem sofistikovaným, kteří oplývají dostatkem financí, aby si mohli všechny ty umělecky cenné předměty pořídit. Oproti tomu pracující lid měl podle Bourdiea opovrhovat abstraktními artefakty a naopak vyžadovat, aby byl design nejen krásný, ale také funkční.

Dobrým vkusem se ohání módní policie, politici i jiní glosátoři společenského dění. Číst Coelha a nosit tričko s nápisem z kamínků je tedy proti němu přečinem, ale dávat si na Instagram citáty od Rupi Kaur a k teniskám si navléct podkolenky až ke kolenům je naopak IN? Není divu, že dnes znamená dobrý vkus především znalost kontextu: chápat, kam se hodí jaký outfit, a že kýčovitá literatura nás dokáže pohladit po duši, ale nabízí univerzální pravdy, kterými se nelze řídit výhradně.

 

Dnes znamená dobrý vkus především znalost kontextu.

 

A zatímco si v honbě za svým kulturním kapitálem leštíme svůj instagramový feed a přejeme si styloví a sofistikovaní, vzdalujeme se svému opravdovému já, které se během lockdownu nenaučilo péct chleba, ani se otužovat a největší radost mu nedělají umělecké filmy, ale staří dobří Přátelé nebo Gilmorovy děvčata.

Vysoká a nízká kultura, podobně jako móda, se momentálně smíchala v jeden celek. Z něj si vybíráme, když sdílíme na Instagramu meme ze seriálu Ulice, ale zároveň se dojímáme u oscarové Země nomádů. Nebo pokud jste odložili Houllebecqovy eseje, abyste zhltli všechny díly seriálu Bridgerton, nejste povrchní, ani nedostatečně inteligentní. Stejně jako ten, kdo strávil celou karanténu v teplácích, může mít ve skutečnosti skvělý cit pro módu. Naše osobnosti jsou totiž mnohostranné, jediné, čeho se potřebujeme zbavit, jsou ony předsudky. 

REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA
REKLAMA