Autoři pracovali s jednoduchým konstrukčním principem spojování dřevěných prvků, které doplnili jemnou textilií. Subtilní otevřená stavba odkazuje na tradiční japonský interiér, ale vnáší do něj moderní prvky. Pavilon slouží jako meditační prostor pro čajový obřad. Pozornost návštěvníků přitom soustřeďuje na přehradu – pohledy, zvuky a dalšími vjemy zve k blízkému zážitku s přírodou.
Rituál čajové ceremonie
Do interiéru pavilonu se pohodlně vejde šest osob. Během čajové ceremonie sedí u stolu tváří v tvář, což přináší obřadu jistý dojem intimity. Při vstupu do interiéru se každý návštěvník musí sehnout, aby prošel pod nejnižším horizontálním nosníkem konstrukce, což odkazuje na dvířka niriji – guchi, symbol rovnosti všech účastníků ceremonie. Nízký stůl uprostřed interiéru vyzývá návštěvníky k sezení na kolenech, jak je pro japonskou kulturu zvykem. Ohraničení spodní části konstrukce deskami překližky poskytuje pocit soukromí. Otevřený vstupní rám umožňuje průhled do interiéru a i kolemjdoucí tak mohou pozorovat probíhající čajovou ceremonii. Výška stolu umožňuje využít jej i jako lavici k sezení.
Odkaz japonské architektury
Pavilon má multifunkční charakter, poslouží i jako příjemný letní prostor s uklidňujícím pohledem do přírody. Do výsledného návrhu se přeneslo několik tradičních japonských pravidel. Půdorys čtvercového tvaru odkazuje na jednoduchost a použití primárních prvků, zobrazuje symbol hmoty a člověka. Konstrukce stojí na půdorysné ploše o rozměrech 3 x 3 m o výšce 4 m, což je zároveň konstrukční výška dřevěných smrkových hranolů čtvercového průřezu. Syrové dřevěné prvky jsou doplněny jemnou látkou, která přináší pocit útulnosti, ale zanechává pavilon i tak minimalistický, aby nerušil od samotné ceremonie a pocitu klidu a harmonie. Diagonálně upevněná textilie ve dvou výškových úrovních spolu s uzavřením dvou bočních stěn březovou překližkou vytvářejí dojem soukromí a ochrany před povětrnostními vlivy.
Zdroj: Linka, Wikimedia Commons
