ELLE Gentle Talk: Prevence jako akt péče o sebe

„Na zdraví záleží v každé fázi života. Svou pozornost mu však často věnujeme až ve chvíli, kdy něco bolí nebo nefunguje – u nás či u našich blízkých – a máme pocit, že 'potřebujeme opravit',“ říká Tanita Býmová, komunikační specialistka pacientské organizace Fuck Cancer.

Naši pozornost dělíme mezi deadliny, schůzky, kariérní ambice a snahu se z toho všeho nezbláznit. Zdraví na tomto žebříčku často končí kupodivu nízko – až do chvíle, kdy si o pozornost samo řekne. Smyslem prevence je tomuto okamžiku předejít. „Prevence je vědomé a dlouhodobé rozhodnutí pečovat o sebe dřív, než se objeví problém. Je to investice, která se úročí v celkovém zdravotním stavu, kvalitě života i psychické pohodě. A už samotné rozhodnutí starat se o své tělo dokáže dělat divy,“ dodává Býmová.

Pocit, že se nás to netýká

Fuck Cancer dnes stojí na několika pilířích: osvětě (zejména u mladých), přímé podpoře pacientů („Heroes“), propojování dalších organizací a hájení zájmů pacientů vůči institucím. Snaží se změnit to, jak o rakovině a jejím předcházení přemýšlíme. Jejich kampaň BUĎ! FUCK CANCER zdůrazňuje, že prevence není o strašení ani moralizování, ale o aktivním postoji k sobě samému. A vyzývá veřejnost, aby nezanedbávala preventivní prohlídky, screeningová vyšetření ani každodenní péči o sebe. 

Pocit nezranitelnosti bývá častou bariérou zejména u mladých lidí. Podle Tanity Býmové se s tímto nastavením ale setkávají napříč věkovými skupinami. „Nedává smysl ani nahánět strach a děsit, ani se tvářit, že nemoci nejsou,“ vysvětluje. Otevřenější debata o rakovině je podle ní důležitá i proto, aby se z ní postupně vytrácel pocit stigmatizace. Právě proto organizace v komunikaci prevence zdůrazňuje lidskost a normalizaci tématu onkologických onemocnění. Důležité je podle ní ukazovat, že onkologičtí pacienti nejsou „divní nebo pokažení“. Strach z nemoci totiž často nesouvisí jen s její fyzickou stránkou – někdy si hrozbu nechceme připustit i proto, že by mohla znamenat změnu společenské role nebo dokonce pocit sociálního vyloučení. 

Prevence z pohledu gynekologie

Specifickou a nesmírně důležitou kapitolou je gynekologická prevence. Právě zde mají ženy i lékaři v rukou silné karty – možnost zachytit změny v těle mnohem dříve, než se rozvinou v závažné onemocnění. „Gynekologie je jako obor hezká v tom, že na plno závažných onemocnění máme šanci přijít velmi brzy a rychle a účinně je léčit. A to díky prevenci,” vysvětluje MUDr. Tichý z kliniky ISCARE. 

Z ordinace doktora Tichého vyplývá, že vztah žen k prevenci se v posledních letech pomalu proměňuje. Zájem o vlastní zdraví podle něj roste – alespoň u těch, které na kontroly chodí pravidelně. „Ženy se ptají na možnosti různých vyšetření, stoupá povědomí o samotné prevenci, například o očkování proti HPV.“ Přesto zůstává skupina, u které prevence dlouhodobě pokulhává: ženy po padesátce. Mnohé z nich mají pocit, že pokud mají stálého partnera, jsou v menopauze a nic je netrápí, návštěva gynekologa už není potřeba. Často za tím stojí stud, obavy z výsledků nebo jednoduše nedostatek informací o tom, proč má smysl chodit na kontroly i ve chvíli, kdy se člověk cítí zdravý. 

Ideální scénář by přitom byl mnohem prostší. „Kéž by samotným impulzem ke gynekologickému vyšetření byla zodpovědnost za své zdraví v podobě pravidelné roční prohlídky,“ říká lékař. Gynekologická prevence je určena pro každou ženu bez ohledu na věk nebo aktuální potíže a většinou zabere jen několik minut. Existují ale situace, kdy je dobré zbystřit a objednat se na vyšetření dříve – například při neobvyklém krvácení mimo menstruaci, opakovaných výtocích nebo bolestech v podbřišku. Důležitou roli může hrát také rodinná anamnéza, zejména pokud se v rodině objevila rakovina prsu nebo vaječníků. 

Komplexní vyšetření během pár hodin

Klinika ISCARE nabízí specializovaný program onkologické prevence, který patří mezi nadstandardní a finančně náročnější vyšetření. Velkou výhodou ale je, že celý program probíhá na jednom místě a zabere zhruba dvě až tři hodiny. Začíná u koordinátorky centra Michaely Přikrylové, která provede odběr krve, základní fyzikální vyšetření včetně měření tlaku, pulsu a EKG a zároveň pacientkám vysvětlí, jak si správně provádět samovyšetření prsou a na jaké změny je dobré si dávat pozor. Následují zobrazovací vyšetření – například ultrazvuk břicha zaměřený na orgány jako játra, ledviny, slezinu nebo žlučník a také ultrazvuk krku, který sleduje štítnou žlázu a krční tepny. Součástí programu je také rentgen srdce a plic a rozsáhlé laboratorní testy krve, které zahrnují krevní obraz, vyšetření funkce jater a ledvin, zánětlivé ukazatele, hladiny minerálů či vitaminu D i vybrané nádorové markery. Na závěr následuje rozhovor s lékařem, během kterého se probírá osobní i rodinná anamnéza a doplňuje se fyzikální vyšetření. Výsledkem takové komplexní prohlídky je pak ucelená lékařská zpráva, která dává jasnou odpověď na otázku, v jakém stavu se tělo aktuálně nachází. 

Po takovém vyšetření si člověk uvědomí, že prevence v ordinaci nekončí – často tam spíš začíná. A že nejde jen o jednorázovou kontrolu, ale o to, jak ji postupně začlenit do každodenního života. Tanita Býmová radí: „Jednoduše: vnímejte sami sebe! Zastavte se a přemýšlejte, jak se cítíte (fyzicky i psychicky), co je pro vás důležité, co pro sebe můžete udělat. A nečekejte na žádné až: až nebudete moct dál nebo až si dovolíte mít na sebe čas.“

ELLE Gentle Talk

Série článků otevírá ženská témata, ve kterých samy často tápeme. Něžně. S citem. A s respektem k sobě a ostatním.