ELLE Gentle Talk: Prevence jako akt péče o sebe

„Na zdraví záleží v každé fázi života. Svou pozornost mu však často věnujeme až ve chvíli, kdy něco bolí nebo nefunguje – u nás či u našich blízkých – a máme pocit, že 'potřebujeme opravit',“ říká Tanita Býmová, komunikační specialistka pacientské organizace Fuck Cancer.

Naši pozornost dělíme mezi deadliny, schůzky, kariérní ambice a snahu se z toho všeho nezbláznit. Zdraví na tomto žebříčku často končí kupodivu nízko – až do chvíle, kdy si o pozornost samo řekne. Smyslem prevence je tomuto okamžiku předejít. „Prevence je vědomé a dlouhodobé rozhodnutí pečovat o sebe dřív, než se objeví problém. Je to investice, která se úročí v celkovém zdravotním stavu, kvalitě života i psychické pohodě. A už samotné rozhodnutí starat se o své tělo dokáže dělat divy,“ dodává Býmová.

Pocit, že se nás to netýká

Fuck Cancer dnes stojí na několika pilířích: osvětě (zejména u mladých), přímé podpoře pacientů („Heroes“), propojování dalších organizací a hájení zájmů pacientů vůči institucím. Snaží se změnit to, jak o rakovině a jejím předcházení přemýšlíme. Jejich kampaň BUĎ! FUCK CANCER zdůrazňuje, že prevence není o strašení ani moralizování, ale o aktivním postoji k sobě samému. A vyzývá veřejnost, aby nezanedbávala preventivní prohlídky, screeningová vyšetření ani každodenní péči o sebe. 

Mohlo by se vám líbit

ELLE Gentle Talk: 5 knih, které bourají mýty o menstruaci

Pocit nezranitelnosti bývá častou bariérou zejména u mladých lidí. Podle Tanity Býmové se s tímto nastavením ale setkávají napříč věkovými skupinami. „Nedává smysl ani nahánět strach a děsit, ani se tvářit, že nemoci nejsou,“ vysvětluje. Otevřenější debata o rakovině je podle ní důležitá i proto, aby se z ní postupně vytrácel pocit stigmatizace. Právě proto organizace v komunikaci prevence zdůrazňuje lidskost a normalizaci tématu onkologických onemocnění. Důležité je podle ní ukazovat, že onkologičtí pacienti nejsou „divní nebo pokažení“. Strach z nemoci totiž často nesouvisí jen s její fyzickou stránkou – někdy si hrozbu nechceme připustit i proto, že by mohla znamenat změnu společenské role nebo dokonce pocit sociálního vyloučení. 

Prevence z pohledu gynekologie

Specifickou a nesmírně důležitou kapitolou je gynekologická prevence. Právě zde mají ženy i lékaři v rukou silné karty – možnost zachytit změny v těle mnohem dříve, než se rozvinou v závažné onemocnění. „Gynekologie je jako obor hezká v tom, že na plno závažných onemocnění máme šanci přijít velmi brzy a rychle a účinně je léčit. A to díky prevenci,“ vysvětluje MUDr. Tichý z kliniky ISCARE. 

Z ordinace doktora Tichého vyplývá, že vztah žen k prevenci se v posledních letech pomalu proměňuje. Zájem o vlastní zdraví podle něj roste – alespoň u těch, které na kontroly chodí pravidelně. „Ženy se ptají na možnosti různých vyšetření, stoupá povědomí o samotné prevenci, například o očkování proti HPV.“ Přesto zůstává skupina, u které prevence dlouhodobě pokulhává: ženy po padesátce. Mnohé z nich mají pocit, že pokud mají stálého partnera, jsou v menopauze a nic je netrápí, návštěva gynekologa už není potřeba. Často za tím stojí stud, obavy z výsledků nebo jednoduše nedostatek informací o tom, proč má smysl chodit na kontroly i ve chvíli, kdy se člověk cítí zdravý. 

Mohlo by se vám líbit

Jste neustále vyčerpaní? Možná se ozývá váš rozhozený nervový systém

Ideální scénář by přitom byl mnohem prostší. „Kéž by samotným impulzem ke gynekologickému vyšetření byla zodpovědnost za své zdraví v podobě pravidelné roční prohlídky,“ říká lékař. Gynekologická prevence je určena pro každou ženu bez ohledu na věk nebo aktuální potíže a většinou zabere jen několik minut. Existují ale situace, kdy je dobré zbystřit a objednat se na vyšetření dříve – například při neobvyklém krvácení mimo menstruaci, opakovaných výtocích nebo bolestech v podbřišku. Důležitou roli může hrát také rodinná anamnéza, zejména pokud se v rodině objevila rakovina prsu nebo vaječníků. 

Komplexní vyšetření během pár hodin

Klinika ISCARE nabízí specializovaný program onkologické prevence, který patří mezi nadstandardní a finančně náročnější vyšetření. Velkou výhodou ale je, že celý program probíhá na jednom místě a zabere zhruba dvě až tři hodiny. Začíná u koordinátorky centra Michaely Přikrylové, která provede odběr krve, základní fyzikální vyšetření včetně měření tlaku, pulsu a EKG a zároveň pacientkám vysvětlí, jak si správně provádět samovyšetření prsou a na jaké změny je dobré si dávat pozor. Následují zobrazovací vyšetření – například ultrazvuk břicha zaměřený na orgány jako játra, ledviny, slezinu nebo žlučník a také ultrazvuk krku, který sleduje štítnou žlázu a krční tepny. Součástí programu je také rentgen srdce a plic a rozsáhlé laboratorní testy krve, které zahrnují krevní obraz, vyšetření funkce jater a ledvin, zánětlivé ukazatele, hladiny minerálů či vitaminu D i vybrané nádorové markery. Na závěr následuje rozhovor s lékařem, během kterého se probírá osobní i rodinná anamnéza a doplňuje se fyzikální vyšetření. Výsledkem takové komplexní prohlídky je pak ucelená lékařská zpráva, která dává jasnou odpověď na otázku, v jakém stavu se tělo aktuálně nachází. 

Po takovém vyšetření si člověk uvědomí, že prevence v ordinaci nekončí – často tam spíš začíná. A že nejde jen o jednorázovou kontrolu, ale o to, jak ji postupně začlenit do každodenního života. Tanita Býmová radí: „Jednoduše: vnímejte sami sebe! Zastavte se a přemýšlejte, jak se cítíte (fyzicky i psychicky), co je pro vás důležité, co pro sebe můžete udělat. A nečekejte na žádné až: až nebudete moct dál nebo až si dovolíte mít na sebe čas.“

Mohlo by se vám líbit

Když chvála bolí: O hubnutí, komplimentech a tichém nepohodlí

ELLE Gentle Talk

Série článků otevírá ženská témata, ve kterých samy často tápeme. Něžně. S citem. A s respektem k sobě a ostatním.