Stručný průvodce historií make-upu od starověku dodnes

Starověké oči

Prvopočátky líčení sahají až do starověkých civilizací, především do Egypta a Číny. Krása byla pro Egypťany veledůležitá, a to i po smrti. Věřili, že má make-up kromě vizáže i léčivé a spirituální účely, nosili jej muži i ženy. Prostřednictvím očního make-upu imitovali Bohy a chránili se od zlých duchů. Kromě toho ale také považovali černění očních víček za ochranu před sluncem. K líčení očí používali kohl, látku obvykle vyrobenou z šedé rudy, která se používá dodnes. Vytvářeli s její pomocí iluzi mandlových očí a kombinovali je obvykle se zeleným pigmentem z malachitu. Na očních víčkách se objevovaly i třpytky, které vznikly rozdrcením schránek barevných brouků.

Starověké rty

Pro barevné rty a tváře se používal červený okr. Velmi populární byly rtěnky, obzvlášť pokud měly červenou, oranžovou, modro-černou nebo purpurovou barvu. I Kleopatra měla svou signatární červenou rtěnku, na jejíž výrobu byl použit právě červený okr, květiny, rybí šupiny, karmín, včelí vosk a rozdrcení mravenci. Jakkoli se nám aplikace těchto ingrediencí na tvář příčí, je třeba si uvědomit, že Egypťané vždy využívali přírodní zdroje. Jsou snad mikroplasty lepším řešením? Odpovězte si sami.

Mohlo by se vám líbit

Honey lips trend: Make-up sladký jako med, kterému lze těžko odolat

Make-up pro všechny

Kromě make-upu ale dbali i na skincare. Sázeli na olivový olej, vosk, mořskou sůl a mléko. Kleopatra se údajně koupala v růžové vodě. Pro krásu se zašlo až tak daleko, že si některé ženy dokonce zakrývaly šediny zvířecí krví. Přesto byl ale make-up dostupný všem bez ohledu na společenský status, který se rozlišoval pouze podle aplikátorů a skladovacích nádob. Ty mohly být buď hliněné a dřevěné, nebo také vyrobené ze slonoviny a ozdobené drahokamy. Sociální status demonstrovala i vizáž nehtů – jejich délka a barva, především ve starověké Číně. Neméně důležitou roli hrála vůně, která byla asociovaná se zbožností. Parfémy obsahovaly extrakty z květů, kadidla, lilií a santalového dřeva, tedy z ingrediencí, které můžete u svých oblíbených vůní zaznamenat i dnes.

Římanky šly přirozenou cestou

Ve starověkém Římě byl naopak make-up (a jeho nositelka) terčem pohrdání, odrážel marnivost, nestoudnost. Šlo o stoický ideál, který se opíral o ctnost a soužití s přírodou. Ženy pouze vdechly život do svých líček a rtů, ale jinak se držely přirozeného vzhledu, jenž se dá považovat za předchůdce dnešního „no-make-up make-up look“.

Mohlo by se vám líbit

Chybí vám dovolenkový sunkissed look? Vytvořte si latté make-up

Pro krásu se musí trpět, ale ne umírat

Jeden trend (který se občas uchyloval do extrémů) vládnul napříč celou historií – bledost. Bílá tvář byla symbolem bohatství a vysokého společenského statusu. Dávala najevo, že její majitel nikdy nestrávil jediný den otrockou prací na poli, na slunci. Tehdy asi ještě neznali hrozby deficitu vitamínu D. Když přišla renesance a vláda královny Alžběty I., snad každá žena si začala trhat obočí, bělit pleť, barvit si tváře a rty vaječnými bílky, okry a dokonce rtutí. To vyústilo ve zkrácení průměrné délky života na 29 let. Životu nebezpečné standarty krásy přetrvávaly i v georgiánské éře, kdy ženy pro jejich splnění byly schopné položit vlastní život. Problém tkvěl v tom, že bílý make-up, který byl tolik populární, obsahoval olovo. A ačkoli lidé v 18. století už věděli, že je olovo jedovaté, navzdory tomu jej používali. Olovo, které kůže absorbovala, mohlo způsobit neplodnost, agresivní chování, zácpu, problémy se spánkem, bolesti hlavy, podrážděnost, nechuť k jídlu, vypadávání zubů, únavu a vysoký krevní tlak. V těch horších případech skončila otrava olovem i smrtí. Tolik k obětem, které jsou lidé udělat pro splnění stereotypních představ o kráse. Až se tedy příště budete procházet muzeem a obdivovat obrazy z této doby, vzpomeňte si na daň, kterou vyobrazená žena musela za svůj vzhled platit. A pojďme se těmto extrémním obětem pro proměnlivé beauty standardy navždy vyvarovat.

Mohlo by se vám líbit

Dokonalé rty, tváře i oči s jedním produktem? Multilíčidlo to zvládne

Královny jako influencerky

Další královnou, která zasáhla do kosmetických trendů, byla britská královna Victorie. Ta dávala přednost přirozenému vzhledu a věřila, že nadměrné používání make-upu je vulgární a nevhodné, zejména u žen s vysokým společenským postavením. Navzdory jejím osobním názorům se však líčení za její vlády stávalo stále oblíbenějším, zejména mezi ženami ze středních a nižších vrstev. Těm však hrozil despekt a označení prostitutky.

Revoluce make-upu

Dvacátá léta, the Roaring Twenties, první republika a zlatý věk Hollywoodu… tady začalo líčení nabírat nám povědomou podobu. Filmový průmysl rostl a ženy se chtěly podobat svým oblíbeným herečkám, hvězdám stříbrného plátna, jako je Marilyn Monroe a Audrey Hepburn. Make-up se začal prodávat masám, vznikaly první make-up značky jako Avon, Revlon, Max Factor nebo Estée Lauder. Trendy se začaly rychleji proměňovat a každé desetiletí se neslo v jiném duchu. Šedesátá léta zaznamenala posun k odvážnějšímu, avantgardnímu vzhledu, který ztělesňovaly osobnosti jako Twiggy a Edie Sedgwick, zatímco osmdesátá léta přinesla nadbytek zářivých barev a dramatických kontur. No a devadesátá léta, ta se vrací v různých obměnách dodnes.

Mohlo by se vám líbit

Lednový beauty newsfeed: To nejaktuálnější ze světa krásy

Zdroj: Washington Post, Halifax Public Libraries, Cosmetics Info, Art UK