Slzy bohů
Stejně poutavé jako jejich vzhled, jsou i příběhy, kterými jsou opředeny. Například v Indii se mělo za to, že perly vznikly z krůpějí ranní rosy, která spadla na zem a zachytila ji škeble. Dělo se tak ale pouze při měsíci v úplňku. Čínské báje zase vyprávějí o drakovi, který snesl krůpěje vláhy do moře, a ty se posléze proměnily v klenot. Perské pověsti perly vykreslují jako slzy bohů. Jediné, co je neměnné napříč světem i tisíciletími, je jejich symbolika. Odpradávna jsou určeny jen vyvoleným.
Perly v průběhu staletí
Například v 1. století před naším letopočtem sám Julius Caesar schválil zákon, který stanovil, že perly smějí nosit jen vládci. Jejich cena byla nesmírná, jediná perla měla tehdy hodnotu zhruba patnácti zemí. Využila toho i sama Kleopatra, která uzavřela sázku s Marcem Antoniem, že připraví tak velkolepou hostinu, že do ní zahrne bohatství celé země. Marcus Antonius po jídle prohlásil, že hostina byla skutečně velkolepá, ale nepředčila jiné, kterých se účastnil. Kleopatra poté sundala z ucha perlovou náušnici, rozdrtila ji a rozpustila v číši s octem. Pohár vypila a Marcus Antonius neměl jinou možnost než přiznat, že sázku vyhrála.
Punc jedinečnosti
Ani ve středověku zájem o perly nijak neklesl. V období baroka vznikl například tajemstvím opředený obraz Dívka s perlou, kde je klenot umístěn přímo v ohnisku pozornosti. Obraz malíře Jana Vermeera je známý též jako Mona Lisa severu a patří k nejcennějším dílům nizozemského umění. Největší boom pak perly zažily okolo 16. století, kdy poptávka po špercích z nich tak eskalovala, že se pro toto období vžil pojem Pearl Age. Punc jedinečnosti podporoval i fakt, že až do počátku 20. století bylo možné perly sbírat jen na dně moří a řek. Vzhledem k tomu jen mizivé procento splňovalo kritéria na bezchybný tvar, velikost, lesk a symetrii. Z jedné tuny ústřic bylo použitelných zhruba pět perel.
Kultivované perly
Teprve koncem 19. století nabral perlový průmysl nový spád, a to zejména díky japonskému podnikateli Mikimotovi. Na počátku 20. století totiž získal otec kultivovaných perel patent na jejich „umělé“ vytvoření. Stačilo ústřicím aplikovat cizí těleso do útrob a nechat je, aby jej ve snaze izolovat a zbavit se jej obalovaly perletí – přesně tak vznikají i ty přírodní. Netrvalo to dlouho a po celém Japonsku začaly vznikat stovky dalších farem, které dokázaly vyprodukovat miliony kultivovaných perel. Přestože výroba se rychle rozšířila i do jiných zemí, například na Tahiti, do Indonésie či Francouzské Polynésie, perly z Mikimotových chovů jsou dodnes považovány za jedny nejkrásnějších. Není divu, jsou totiž pečlivě vybírány. Z celkové produkce jdou do prodeje jen pouhá tři procenta, která splňují vysoké standardy kvality.
Sladkovodní nebo mořské?
Přírodní perly jsou dnes téměř raritou a jejich cena je astronomická. Na trhu jsou proto výhradně perly kultivované, jak sladkovodní, tak i ty mořské. Ty sladkovodní jsou zpravidla levnější, protože v jedné lastuře může vzniknout i dvacet kuliček. Bývají většinou bílé a mívají slabší lesk. Mořské jsou vzácnější a výrazně barevnější, fascinují tóny od stříbrnošedé po tmavě černou, jež může přecházet v tmavě filaovou až třpytivě zelenou. K těm vůbec nejznámějším patří perly tahitské, Akoya a jižního Pacifiku. Při výrobě prstenů se používají také perly Mabe. Mají tvar polokoule, což je způsobeno tím, že vznikají usazené uvnitř ústřic na stěnách jejich schránek. Naprostým unikátem jsou pak perly Keshi. Rodí se doslova mistrovským kouzlem přírody, kdy je do ústřice vloženo jádro perly a záhy je vypuzeno ven. V srdci ústřice však zůstane jakási krycí tkáň nezbytná pro utváření perleti. Výsledkem je pak stříbřitě bílý až antracitově šedý skvost.
Výhodná investice
Není pochyb o tom, že perly jsou vedle zlata a diamantů velmi výhodnou investicí. Jen pro srovnání: zatímco v devadesátých letech vás perla Jižních moří přišla zhruba na 4 000 Kč, dnes se její výkupní hodnota pohybuje okolo 15 000 korun. Vzhledem k nedostatku ústřic, globálnímu oteplování a znečištění moří se dá navíc předpokládat, že hodnota perel ještě výrazně poroste. Už nyní se prodej druhu South Sea pohybuje v řádech desetitisíců korun za perly menší, o velikosti okolo deseti milimetrů, v řádech stovek tisíc korun pak za ty větší, které dosahují patnácti milimetrů. Velmi vyhledávané jsou pochopitelně i perly starožitné. K nejcennějším kouskům patří bezpochyby kultovní náhrdelník La Pelegrina, který v sedmdesátých letech koupil Richard Burton své ženě Elizabeth Taylor za cenu lehce přesahující milion korun. V roce 2011 se již prodal za neuvěřitelných 330 milionů korun. Astronomické částky dosáhl i kultovní náhrdelník Baroda z dílny Cartier, vydražený v roce 2007 za 198 milionů korun, či Double Strand, jehož hodnota je rovněž odhadována na více než 100 milionů korun.
