Chronický stres byl dlouhou dobu spojován primárně se syndromem vyhoření. Byl tak prezentován coby problém týkající se hlavně vrcholových manažerů (čti workoholiků), pracujících takřka 16 hodin denně. Dnes však bohužel víme, že se stres nevyhýbá vůbec nikomu. Může navíc pramenit z naprosto banálních a nepodstatných věcí – rušný den v práci plný schůzek, nemoc dítěte, blížící se deadliny či nečekané změny plánů na poslední chvíli. To vše dokáže vyvézt z míry kohokoliv. V momentě, když se však začínají tyto problémy nabalovat na sebe a zůstávají dlouho neřešené – vzniká chronický stres. Ten má tendenci následně ovlivňovat nejen naši náladu, kvalitu spánku a zdraví, ale také naše vztahy. Mnozí si také nosí své „kancelářské” trable s sebou domů – čímž nevědomky škodí i svému nejbližšímu okolí.
A zase ty hádky...
Určitě to znáte z vlastních zkušeností – když jste ve stresu, nejste schopni se plně soustředit na každodenní život. Není žádným tajemstvím, že čím více jsou lidé ve stresu, tím více mají tendenci být uzavření a nervózní. Ztrácí zároveň schopnost láskyplné komunikace, což vede k jistému odcizení mezi partnery. Vzniká tak velmi nepříjemné napětí, kdy jsou oba partneři více vznětliví, což může přispět ke zbytečným hádkám. A oba se zároveň trápí – jeden je ublížen agresivním chováním svého protějšku, a druhý má výčitky svědomí z toho, jak se chová.
Rozzuří vás každá hloupost
Když je člověk ve stresu, zvyšuje se jeho ostražitost – o to více si proto všímá negativního chování a je schopen rychleji reagovat. Trpělivost klesá na bod mrazu, pravděpodobnost konfliktu se naopak zvyšuje. V praxi to znamená, že každá malá hloupost, které byste si za normálních okolností ani nevšimli – neumyté nádobí, neustlaná postel nebo mokrý flek na kuchyňské lince – to vše ve vás najednou budí neúměrně velký hněv. Koncentrace pozornosti na tyto problémy zároveň brání vaší schopnosti zaměřit se na jejich řešení. Stručně řečeno: ve stresu děláte z komára velblouda, a místo toho, abyste nádobí v klidu umyli, raději strávíme hodinu diskutováním o tom, proč není umyté a kdo za to může, což vás morálně i fyzicky vyčerpává.
Stres je nepříjemný. A taky nakažlivý
Stres se často chová jako virus: je extrémně nakažlivý a může být zastaven jedině léčbou, kterou je v tomto případě komunikace. Existuje na to jednoduché vysvětlení – lidé jsou citliví na náladu a mentální rozpoložení svých blízkých. Svou empatií se snaží partnera podpořit, a tak na sebe nevědomky přebírají část jeho stresu. Všichni to známe – partner přijde vyčerpaný z práce a jeví známky podrážděnosti. Aniž bychom věděli proč, za chvíli se cítíme být podráždění i my – což mnohdy zahajuje maraton zbytečných hádek. Pokuste se proto vzdorovat síle tohoto „viru”. Chovejte se k partnerovi tak, aby pocítil vaši oporu, vyslechněte ho a popovídejte si s ním.
Mluvte spolu. A občas si dopřejte digitální detox
Mluvte otevřeně o svých problémech a nesnažte si je nechávat jen pro sebe. Když jsou lidé ve stresu, snaží se to skrývat ve snaze nezatahovat svou drahou polovičku do svých problémů. Ty se však mají tendenci hromadit a stupňovat, pokud se neřeší včas. Z tiché domácnosti se tak stává zvyk, kdy si každý z partnerů hromadí své negativní emoce a nevyřčené myšlenky – to se mění na tikající bombu, jejíž explozi může vyvolat sebemenší maličkost. Zkuste proto společně otevřeně mluvit o tom, co vás nebo partnera trápí, a zda existuje možnost, jak konkrétní stresové situace společně vyřešit. Otevřený dialog přinese úlevu vám i partnerovi a pomůže se vám oběma vcítit do situace toho druhého.
Zkuste se na pár hodin denně zcela odstřihnout od světa a věnovat se jen svému muži – odložte telefon, vypněte počítač i televizi a soustřeďte pozornost na svou drahou polovičku. Ničím nerušená společná večeře nebo procházka se psem sice na první pohled nevypadá jako bůhvíjaká romantika, avšak i taková banální aktivita vám pomůže upevnit partnerské pouto. Digitální detox vám navíc může pomoct podívat se na problémy z jiné perspektivy. A hlavně s chladnou hlavou.
Vše je o týmové práci. Pokud vidíte, že se partnerovi nezdařil den, zkuste odolat stresu a podejte mu pomocnou ruku. Buďte „yin” pro jeho „yang”. Neznamená to, že kolem partnera musíte chodit po špičkách, buďte mu oporou, snažte se vcítit do jeho situace a racionalizovat případné konflikty. Pamatujte: nejste to vy, je to stres!
Zdroj: Psychologytoday.com, unr.edu
