
Nevěra je tabu. Přesto ji většina lidí někdy zažila – ať už na vlastní kůži, nebo aspoň ve fantazii. Proč? Protože hranice mezi odporem a vzrušením bývá tenká. A pro některé ženy se z malého úletu dokonce stává životní modus operandi. Zajímá je jen to, co je už obsazené jinou. Jaké to je, být dobrovolně celý život „ta druhá“?
Chci to, co patří jiné
„Líbí se mi brát si to, co už patří jiné.“ Právě tohle přiznání se čím dál častěji objevuje v diskuzích, na fórech i v terapiích. Fenomén zvaný homewrecker kink – tedy erotická fascinace muži, kteří už mají jinou partnerku – boří další z hranic, o kterých jsme si mysleli, že se překračují jen výjimečně a s velmi špatným svědomím. Jenže pro některé ženy je představa zakázaného ovoce nepředstavitelně lákavá. Některé zhřeší občas, ale pro jiné jiné se z ní stane skutečný vzorec chování. Tzv. homewreckers vyhledávají pouze zadané muže, protože ve vztahu s nimi cítí napětí, soutěž, moc. Někdy v tom hraje roli ego, jindy potřeba uznání a taky touha být tou, kvůli které někdo riskuje všechno. Jenže co když se tahle přitažlivost k zadaným mužům stane chronickou? Když vzrušení z tajemství převáží nad empatií a nevěra přestane být prohřeškem, ale návykem?
Proč nás přitahuje zakázané?
Zakázané věci v sobě mají zvláštní přitažlivost. To, co by se nemělo, se v mozku překládá jako to, co je vzrušující. Touha po adrenalinu, po tajemství a po překročení hranic vytváří chemii, která připomíná zamilovanost. Vzrušení se tu mísí s rizikem a mozek si ten koktejl vyhodnocuje jako odměnu.
Psychologové říkají, že nejde jen o sex. Často za tím stojí i potřeba potvrzení, soutěživost nebo touha po moci. „Jsem ta, kvůli které riskuje všechno.“ Tahle věta je pro některé ženy úplným afrodiziakem. A i když by to málokdo přizná nahlas, právě v těchto chvílích se v nás probouzí dávná fascinace tím, co je zakázané, nebezpečné a mimo kontrolu. Vidíme to nakonec i ve filmech: třeba u Glenn Close v Osudové přitažlivosti nebo Nicole Kidman v Babygirl. Ženy, které rozbíjejí hranice a vztahy nás fascinují. A děsí.
Touha po moci i po uznání
Tyhle hry nejsou ve spoustě případů vůbec o lásce, ale o moci. Pocit, že jste tou, kvůli které někdo dává všanc svůj stabilní vztah, životní jistoty i pověst, je opojný. Ženy, které ho zažívají, dostávají extrémní dávku sebevědomí i iluzi výjimečnosti. Nejde o samotného muže, ale o to, že když ženě podlehne, potvrdí její vlastní přitažlivost a dá jí důkaz, že dokáže získat i to, co by mělo být „nedostupné“. Někdy je v tom i soutěživost. Záměrný boj s jinou ženou, touha být lepší, žádanější, vítězkou situace. Ego se mísí s adrenalinem, vzrušení s vinou a vzniká návykový koktejl emocí. Po čase už nejde o konkrétního muže, ale o samotný pocit lovu a výhru. O hru, ve které nejde o lásku, ale o potvrzení vlastní síly.
Nevěra 2.0: Platí to i virtuálně?
V digitální době už nevěra neznamená jen fyzický výlet do cizí postele. Často začíná (a někdy i končí) ve zprávách a fotkách či videích poslaných online. Napětí se totiž může počítat víc než samotný dotek. A právě někde tam, v prostoru mezi fantazií a realitou, se rodí nová forma homewreckingu. Některé ženy si tenhle adrenalin dopřávají jen online bez fyzického kontaktu, zato s veškerou dávkou moci a pozornosti, kterou jim virtuální flirt nabízí. Je to jakési bezpečné nebezpečí: pocit, že jste tou, na kterou někdo myslí, i když spí vedle jiné. Muži do toho jdou proto, že si myslí, že když se to neděje skutečně, neděje se to vůbec a nemusí je tak trápit černé svědomí. Jenže i digitální tajemství má svou cenu. Každá zpráva, která by se neměla poslat, každý obrázek, který nesmí jejich partnerka vidět, v sobě nese stejnou dávku viny jako dotek, který se neměl stát.
Ať fantazie zůstane jen fantazií
Touha po zakázaném patří k lidské přirozenosti. To, že nás přitahuje něco, co bychom mít neměli, neznamená, že jsme špatní – jen zvědaví, kde leží hranice. A záleží jen na tom, jestli se rozhodneme ji překročit. Pro spoustu žen je homewrecker fáze jen experiment, který se odehrává v hlavě nebo v chatu a po čase vyšumí. A právě tam by ideálně měla i zůstat. Protože fantazie může být bezpečný únik, ale realita bolí víc, než vzrušuje.
Cítíte se jako homewrecker a vlastně vám to lichotí? Nikdo vás nesoudí. Jen si zkuste položit otázku: co v tom doopravdy hledáte? Lásku, potvrzení vlastní moci, nebo jen důkaz, že jste pořád žádoucí? Zakázané totiž většinou neříká nic o těch druhých. Mnohem víc vypovídá o nás.
Zdroj článku: Cosmopolitan.com, PsychologyToday.com
Liběna Rochová: Doteky - O cestě do bezčasí
Nejčtenější články
Doporučujeme

Syndrom paralelních životů: Od romantiky ke spolubydlícím

Breakup Moon: Jet na dovolenou s ex? Překvapivý lék na zlomené srdce

Mikrotrendy: 8 nápadů na rande, na které jen tak nezapomenete

Maminčina mazánka nechci: Beckhamovi a fenomén #boymum kultury

8 signálů, že randíte s člověkem, který se bojí závazků

Na Instagramu lajkuje cizí ženy. Kdy jde o banalitu a kdy o všechno?

Honey trappers: Kdo jsou lovkyně nevěrníků? Boří vztahy i internet

ChatGPT, lék pro moderního muže aneb když pánům s city radí AI

A teď upřímně... 50 otázek pro každou fázi vztahu












