Učím se chápat sicilskou krásu i její vrtochy. Jedním z těch největších je místní dialekt.
Italština je krásný jazyk. Ovšem množství rozdílných dialektů je nekonečné. Sicilština patří k těm nejvýraznějším – často ji dokonce označují za samostatný jazyk. Učit se tedy italsky na Sicílii je vlastně trochu… no, hodně těžké. I v rámci sicilštiny existují různé dialektové rozmanitosti. Jednou z těch nejvýraznějších, se kterou se určitě setkáte i vy, pokud zde budete cestovat, je arancino – místní sicilská specialita: smažená kulička z rýže plněná nejčastěji ragú, hráškem a sýrem, obalená ve strouhance a dozlatova osmažená. Já říkám arancino, protože žiji na východní straně ostrova, kde se používá koncovka „o“ a mluví se o ní v mužském rodě. Má kuželovitý tvar a symbolizuje vulkán Etnu. Naopak v Palermu se říká arancina, s „a“ na konci, mluví se o ní v ženském rodě a svým tvarem připomíná malý pomeranč.
Součástí mého života tady je i neustálé objevování ostrova – hledání skrytých míst, zajímavých měst, lokálních restaurací, farmy, pláže, vintage obchody – místa, které později doporučuji svým hostům. Taková místa hledám s pomocí místních kamarádů, někdy sám, jindy společně s nimi. Po dvou letech ježdění na Sicílii jsem už našel mnohé. Právě sedím na malém náměstí Piazza G. Battista Spinola v Cefalù a píšu tento text. K tomu usrkávám matchu s kokosovým mlékem. Nedokážu vám ani popsat, jak vzácné je tady najít kvalitní místo na matchu. Filtrovaná káva, matcha a asijská kuchyně jsou jedny z mála věcí, po kterých se mi tu občas zasteskne.
Do Cefalù jsem přijel vlakem z Palerma, kde jsem strávil pět dní, které byly neskutečně nabíjející. Energie Palerma je opravdu nakažlivá. Pokud věříte na energie míst stejně jako já – a máte doma v každé místnosti palo santo, šalvěj a krystaly – víte přesně, o čem mluvím. Palermo mě přivítalo doslova s otevřenou náručí a do poslední chvíle to bylo opojné.
Do města jsem přijel přímým autobusem z Catanie kolem jedenácté hodiny večer a po pár metrech mě vtáhl tančící a zpívající dav v ulicích. Pokud jste někdy viděli videa tančících lidí v ulicích Palerma – je to pravda. Palermo je živoucí a tepající organismus. V ulicích centra narazíte na množství knihkupectví, trattorií, barů, skvělých vináren, trhů s mořskými plody, ovocem i zeleninou.
Nechci Palermu nadržovat hned v úvodu, ale s Catanií vztah založený na dobré energii nemáme. Naopak. Ale abych byl k Catanii férový, rozhodl jsem se jí nedávno dát druhou šanci a strávil tam čtyři dny.
Pokud se zeptáte místních na Catanii a Palermo, odpověď bývá jednoznačná – Palermo. A já přesně chápu proč. Není to tím, že by Catania neměla co nabídnout. Byl jsem fascinován její architekturou – konkrétně Piazza del Duomo, které je celé postavené v barokním stylu. Což samo o sobě není nijak zvláštní, dokud si neuvědomíte, že budovy jsou velmi tmavé, protože jsou postavené z vulkanických kamenů. Monumentální. Centrum města nabízí spletité uličky plné barů, restaurací a jedno nebo dvě kvalitní místa s naturálními víny. Dokonce jsem tam objevil kavárnu, kde nabízejí filtrovanou kávu a matchu. Kavárna je zároveň knihkupectvím a je to velmi příjemné místo na práci – kousek od centra, určitě stojí za návštěvu.
Poslední večer v Catanii jsem byl pozván na večeři Italem, původem ze Sicílie, s rodinnými kořeny právě v Catanii. Ale sám tam nežije. Zarezervoval stůl v korejské restauraci. To myslím vypovídá o Catanii nejvíc. Catania zkrátka nemá toho správného ducha ani pro místní. Nabízí mnohé, ale pokud hledáte autentičnost, jezdit sem nemusíte.
Ta korejská restaurace byla mimochodem vážně dobrá.
Catania umí být i nebezpečná. Rozhodně stojí za to si tam dávat pozor. Chtěl jsem se s vámi podělit o malý příběh s mafií, který se stal mé kamarádce ve stejný týden, kdy jsem tam byl já, ale místní mě upozornili, že to není úplně bezpečné, a moc mi to nedoporučovali. Asi si stále neuvědomuju přítomnost a sílu mafie na tomto ostrově. Třeba vám to povím někdy nad kávou, pokud budeme mít příležitost. Malý spoiler: vše nakonec dobře dopadlo.
Palermo oproti tomu hýřilo energií od samého začátku.
Nechci tvrdit, že Catania je víc nebo míň nebezpečná než Palermo. I tady je dobré mít oči otevřené, obzvlášť v některých čtvrtích. Ale právě tahle energie všechno vyvažuje – město vás vtáhne, místo abyste se ho báli. Mám pocit, že i lidé, kteří do Palerma cestují, pocítí jeho nakažlivou energii stejně jako já. Nedokážu si jinak vysvětlit množství úsměvů, náhodných i nenáhodných setkání, přiťuknutí s cizími lidmi, pozvání ke stolu a jiných krásných momentů.
Město nabízí mnohé a každý si jistě najde to své. Přímo v centru se nacházejí dva trhy – jeden bezejmenný poblíž aqua potabile v ulici Via Pannieri a druhý Mercato di Ballarò. Nabízejí všechno možné – od čerstvých mořských plodů přes ovoce a zeleninu až po voňavé koření. A hlavně autentické jídlo podávané přímo na ulici mezi pokřikujícími stánkaři. Mě okouzlil bar s naturálními víny Dal Barone, kam jsem si chodil každý večer číst a Trattoria al Vecchio Club Rosanero. Na doporučení Češky žijící v Palermu jsem se také vydal do Trattoria da Pino – výborné jídlo, které si můžete vybrat z „odrecitovaného“ meníčka majitelem. „Na co menu? Máme všechno dobré,“ odpověděl na moji otázku, že bych přece jen raději měl tištěnou verzi.
I Segreti del Chiostro je pekárna ukrytá za zdmi kláštera s krásným patiem, kde si můžete vychutnat ranní kávu. Místo není tak skryté před turisty, jak by se mohlo zdát, ale určitě stojí za návštěvu. Doporučuji přijít brzy ráno, kdy si ještě v tichu můžete v klidu vybrat z velké nabídky dolce.
Pokud během cest potřebujete i chvilku pracovat, nebo si chcete odpočinout od kávy v typických italských café barech, doporučuji kavárnu Vera Coffice Break nebo univerzitní Caffetteria MiniM – skrytou za průchozí galerií. Pokud vás ale rušný život v metropolích Sicílie začne unavovat, doporučuji z Catanie vyrazit na denní výlet do Taorminy – domova nejen slavného hotelu ze série White Lotus, ale také místa s neuvěřitelnými výhledy a concept storem s kolekcemi, za které by se nemusel stydět ani Voo Store v Berlíně. Více dní v Palermu pak vybízí k návštěvě Cefalù – městečka na pobřeží s výhledy na hory, Eolské ostrovy a romantické historické centrum plné spletitých uliček, a také s jednou z nejfotogeničtějších pláží na Sicílii.
Dávám za pravdu všem Sicilanům, kteří mi říkali, že Palermo rozhodně stojí za návštěvu. A Catania? Tam není třeba trávit tolik času. Jednodenní výlet zcela stačí.
Včera večer jsem na slavném molu s ještě slavnějším výhledem na pláž v Cefalù, při západu slunce, dočetl knihu Černý písek od Cristiny Cassar Scalia – detektivní příběh z Catanie, který přesně potvrzuje všechno, co jsem tu napsal, a ještě doplňuje další střípky reality. Znáte lepší pocit než dočíst knihu na konci cest, těsně před návratem domů? Já ne. A už se těším domů – do Casa Asmara.
Na spletité serpentiny, které vedou dolů do údolí, kde se rozprostírá Scicli – můj nový sicilský domov.
Ten hřejivý pocit, který se mi rozlije tělem, je nepopsatelný.
Sem teď patřím.
- Zdroj článku:
Autorský text
