America’s Next Top Model: show, kterou by Gen Z hned zrušila

Než přišel cancel culture, byla tu Tyra

Reality show America’s Next Top Model odstartovala v roce 2003 pod vedením topmodelky Tyry Banks a okamžitě se stala globálním fenoménem. Skupina mladých dívek soutěžila o modelingovou smlouvu, titulní stranu časopisu a příslib kariéry. Každý týden přinášel focení, výzvy, nemilosrdné verdikty poroty a vyřazování. Jednoduchý formát, silné emoce, ikonické hlášky, specifické výrazy jako „smize“ (smile with eyes).

Show běžela neuvěřitelných 24 cyklů mezi lety 2003–2018, měla desítky mezinárodních verzí a zásadně ovlivnila popkulturní představu o tom, co znamená být modelkou. Byla to doba před Instagramem, před vytvářením vlastní image, před tím, než si modelky mohly budovat kariéru samy. Televize byla vstupní branou do světa a reality showANTM tuhle bránu slibovala otevřít. Zároveň ale odrážela dobu. Éru, kdy se věřilo, že úspěch bolí, že psychický tlak je součástí byznysu a že tvrdá kritika buduje charakter.

Diverzita, která byla revolucí

Dnes se zapomíná, že samotná existence Tyry Banks v roli tvůrkyně a moderátorky byla v roce 2003 významným momentem. V 90. letech nebyly černé modelky na molech samozřejmostí. Tyra si svou pozici musela vydobýt a i v show musela za větší různorodost dívek tvrdě bojovat.  

Jenže tehdejší představa diverzity byla bolestně omezená. „Jedna černoška v show stačí,“ panoval tehdy názor televizních manažerů. Když chtěla Tyra obsadit hispánskou soutěžící, tvrdě se pohádala se samotným ředitelem televizní stanice UPN. Soutěžící jménem Ebony, která se otevřeně hlásila k tomu, že je lesba, byla v době před mainstreamovou queer reprezentací výjimkou. To, co dnes působí jako běžná věc, tehdy vyvolávalo pozdvižení. ANTM tak byla současně průkopnická i problematická. Otevírala dveře, ale jen na malou skulinku.

Porota, která drtila sebevědomí

„Máš moc zubů, nech si nějaké vytrhnout.“ „Vypadáš jako dětská p*********a.“ „Shut up, b**ch.“ „Zapracuj na stehnech. Co jíš?“ Komentáře porotců, které dnes znějí jako šikana, byly prezentovány jako upřímnost módního průmyslu. Soutěžícím bylo dvacet, někdy méně. Často byly bez podpory rodiny, bez finančního zázemí, bez zkušeností i sebevědomí. Do show si přišly pro validaci.

Některé dívky z show odcházely s nálepkou „problematická“, „tlustá“, „příliš drsná“, „moc obyčejná“. A po odvysílání o ně neměl žádný agent zájem. Jejich televizí vytvořený obraz jejich kariéru zadusil dřív, než se vůbec stihla rozhořet. Také proměny dívek se z kadeřnických salonů a křesel make-up artistů začaly přesunovat do lékařských ordinací. Jedné soutěžící bylo řečeno, že pokud si nenechá od zubaře zacelit mezeru mezi zuby, v show skončí. O pár sezón později naopak jiné dívce mezeru mezi zuby zvětšovali, aby působila zajímavěji. Konzistence nebyla cílem. Drama ano.

Sledovanost nade vše

S postupem času se z show o hledání modelky stal televizní moloch. Výzvy byly extrémnější, focení kontroverznější, zásahy do osobního prostoru hlubší. Příběh soutěžící Shandi, která se na natáčení v Miláně opila a podvedla svého přítele, byl natočen do poslední slzy. Když chtěla telefon, nedostala ho. Když chtěla ze show odejít, nemohla. Telefon dostala pouze pod podmínkou, že se její oznámení nevěry příteli a následné zhroucení stane šťavnatým soustem pro kameru.

Hladovění, omdlévání, zdravotní zásahy před kamerou. Kontroverzní focení, která útočila na strachy a osobní traumata dívek, nebyla nic neobvyklého. Jednu ze soutěžících nafotili jako oběť vraždy zastřelením, ačkoli bylo produkci známo, že je její matka po postřelení na vozíčku. Dívka, která byla opakovaně kritizována za svou váhu, byla nafocena jako ztělesnění hříchu obžerství a pak jako slon. Náhody? Těžko. Reality show ANTM pracovala s osobními bolestmi jako s dramaturgickým nástrojem.

Proč to mileniálové přijali a Gen Z už ne

Klíčová otázka zní: proč jsme se na to tehdy dívali bez odporu? Možná proto, že mileniálové vyrůstali v mentalitě „co tě nezabije, to tě posílí“. V době, kdy byl body shaming běžnou součástí médií, kdy časopisy hodnotily těla celebrit a reality show stavěly na ponižování jako zábavě. Byli jsme zvyklí, že úspěch je vykoupený snášením tlaku. A že kdo ho neunese, na to nemá. Navíc jsme neměli hlas sociálních sítí. Nebyl Instagram, který by hned toxické momenty transformoval do virálních videí. Neexistoval TikTok, který by to okamžitě společensky rozpitval. Neexistovala kolektivní online solidarita. Televize byla autorita.

Gen Z vyrůstá jinak. Mluví o terapii, o hranicích, o psychickém bezpečí. Zpochybňuje normy, které jsme my mileniálové přijali jako realitu. To, co mileniálům přišlo „drsné, ale fér“, jim připadá jako manipulace. A možná mají pravdu.

America’s Next Top Model byla produktem své doby. Pootevřela dveře diverzitě, ale zároveň naprosto normalizovala tlak, který bychom dnes už nepřijali. Kdyby měla premiéru dnes, první díl by (minimálně na SoMe účtech patřících Gen Z) pravděpodobně skončil hashtagem #CancelANTM.