Provence a Azurové pobřeží

Vězte, že v této jihofrancouzské oblasti na vás čeká nejen opojná vůně levandule a skvělé víno, ale i kraj zapadlých středověkých městeček v horách, voňavého tymiánu a delikatesních lanýžů. Snoubí se tu mnohé protiklady. „Sady v údolích a zasněžené vrcholky hor, zurčící řeky a hluboké, tmavé lesy. Staré i nové, tradiční i moderní; to vše tvoří tuto kouzelnou oblast, království různorodosti a protikladů,“ popisuje barvitě americká autorka Barbara A. Noeová v úvodu Velkého průvodce Provence a Azurové pobřeží (490 Kč).

Průvodce z renomované edice National Geographic má stejnou strukturu jako jeho ostatní cestovatelští souputníci. V úvodu se dozvíte něco málo z historie a kultury: kolik slavných umělců se provensálskou krajinou nechalo inspirovat (Matisse, Renoir, Picasso, Chagall, Cézanne, Vincent van Gogh), že je Provence největším francouzským pěstitelem a vývozcem organických plodin, nebo co je to mistrál (silný suchý vítr ze severu).

Něco na zub

Kapitola o jídle působí zasvěceně a přímo láká k ochutnávce, vždyť Provensálci jsou na svou cuisine du soleil (sluneční kuchyně) také náležitě pyšní. Její základ tvoří česnek, olivový olej a bylinky (bazalka, tymián, rozmarýn jsou ty nejoblíbenější). Takové tapenade je pyré z černých oliv ochucené česnekem, kapary, sardelkami a olivovým olejem. Nejen vegetariáni ocení zeleninové ratatouille – směs cibulí, rajčat, lilků a cuket, které se dusí na paprice, česneku a provensálských bylinkách. Kromě všeobecně známé bujabézy (speciální rybí polévka) můžete ochutnat i soupe au pistou – hutnou zeleninovou polévku s fazolemi, do které se přidává pistou (směs bazalky, česneku, olivového oleje a parmezánu). Při návštěvě jižní Francie se určitě nesmíte ochudit o „černé zlato Provence“ – lanýže. V provensálštině se jim říká rabasse a na jejich sběr se často využívají prasata nebo psi. Koupíte je na trzích nebo si je můžete dát v nějaké speciální úpravě v restauraci.

Regiony jižní Francie

Nejobsáhlejší, prostřední část knihy je věnována jednotlivým jihofrancouzským regionům. Je jich celkem šest a všechny jsou na začátku krátce představeny, užitečná je i mapka v úvodu každé kapitoly. Autorka se dále věnuje popisu nejzajímavějších pamětihodností i přírodních krás, kulinářským specialitám daného regionu a jiným zajímavostem či krátkým exkurzům do minulosti. Na okrajích stránek jsou vždy uvedeny kontakty (na muzea, restaurace, trhy či obchody), text navíc doplňují krásné barevné fotografie.

Rady na cestu

Třetí, poslední díl je praktickým rádcem cestovatele. Dozvíte se, jak se do Provence dostat, kdy jsou státní svátky, naleznete zde i seznam festivalů a slavností, kterých je v této oblasti požehnaně, nebo seznam hotelů, restaurací a tipů na nejlepší nákupy. Velký výběr místních voňavek nabízí například obchod Poilpot Thierry v Nice. Za slavným olivově zeleným marseillským mýdlem (savon de Marseille), které se vyrábí od 17. století, zajděte do obchůdku Compagnie de Provence v Marseille. Nebo si kupte olivový olej přímo od výrobce – v Arles u Huiles Jamard či v Grassu u Mouline à Huile Conti.

Velký průvodce Provence a Azurové pobřeží vám bude dobrým společníkem na cestách. Je přehledný, záživnou formou vás zasvětí do historie regionu a nabídne spoustu zajímavostí.

Nezbývá než na vlastní kůži ověřit, zda je francouzská kuchyně opravdu „sluneční“, a co že to všechny ty umělce inspirovalo.